Želatina
Želatina je velmi čistý a jemný klih, který se získává vyvařením šlach, kůží, kostí a jiných jatečních odpadů bohatých na kolagen. Vařením se kolagen přeměňuje na glutin,[1] což je látka, která má rosolovací schopnost a je nejpodstatnější složkou želatiny.[zdroj?]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Želatina se používá především v potravinářství k výrobě masových a rybích specialit podávaných v aspiku, jako zahušťovadlo a pojidlo, při výrobě cukrovinek, dortů ap. V potravinách se jako náhrada želatiny také používá karagenan (E407), karubin (E410), pektin a agar, které nejsou živočišného původu.
Významné je její průmyslové využití, např. při výrobě fotografické emulze pro negativní i pozitivní materiály se želatina používá jako hmota, ve které jsou rovnoměrně rozpuštěny světlocitlivé prvky a sloučeniny.
Ve farmacii se používá jako pojivo tablet a zejména k výrobě tobolek (kapslí).[2]
Vzácně se s želatinou setkáváme v organické syntéze coby s pohlcovačem kovových iontů v reakcích, kde by tyto ionty mohly působit narušení jejího chodu, například v Hofmannově odbourávání.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KOBZA, Zdeněk. Chemie všeobecná pro střední hospodářské školy. Svazek Díl II. Chemie organická. [s.l.]: Ministerstvo zemědělství republiky Československé, 1921. 160 s. Kapitola Bílkoviny jednoduché; odst. Skleroproteiny, s. 146.
- ↑ Výhody želatiny pro klouby [online]. [cit. 2020-07-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-01.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu želatina na Wikimedia Commons
