Žebletín
| Žebletín | |
|---|---|
.jpg) Letecký snímek vesnice z 50. let 20. století | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Vojenský újezd Hradiště |
| Okres | Karlovy Vary |
| Kraj | Karlovarský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°16′55″ s. š., 13°11′37″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Žďár u Hradiště |
  Žebletín | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 109 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Žebletín (německy Sebeltitz) je zaniklá vesnice ve vojenském újezdu Hradiště v okrese Karlovy Vary. Ležela v Doupovských horách asi 2,5 kilometru západně od Kadaňského Rohozce v nadmořské výšce okolo 410 metrů.[1]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice je odvozen z osobního jména Zeblata, které vzniklo jazykovým vývojem ze slova žába. Je však také možné, že vzniklo ze slova Zablatici, tj. lidé, kteří žijí za močálem. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: Schebletici (1196), vsi Žebletína… (1544), Sebedic (1623), Sebelticz (1654), Sebletitz (1784), Sebltitz (1785), Sebeltitz nebo Sebltitz (1847) a Žebletín nebo Sebeltitz (1848).[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Žebletínu pochází z roku 1196, kdy Milhost z Mašťova vesnici daroval neúspěšně založenému mašťovskému klášteru cisterciáků. V roce 1544 Žebletín patřil ke žďárskému panství. Roku 1561 o vesnici vedl spor Albrecht Šlik s Annou ze Žďáru, protože Albrecht Žebletín zastavil společně s dalšími vesnicemi Mikešovi z Hrobčic, ale Anna ze Žďáru proti tomu namítala, že vesnice patří odedávna k jejímu panství. Výsledek sporu je nejasný, ale Žebletín zůstal u žďárského panství až do roku 1850.[3]
Po třicetileté válce ve vsi podle berní ruly žilo sedm sedláků a dva chalupníci. Obdělávali neúrodná pole, na kterých pěstovali žito, ale hlavním zdrojem jejich obživy byl chov dobytka. V roce 1785 ve vesnici stálo dvacet domů a během dalšího století přibyl pouze mlýn s pilou zvaný Fussmühle, který stával asi 600 metrů jihozápadně od Žebletína na břehu Liboce.[3]
V roce 1914 byla většina služeb dostupná ve Žďáru. V samotném Žebletíně býval jen hostinec, trafika a pracoval v něm švec. Pila u mlýna zanikla, ale nahradila ji pekárna.[3] Jižně od bývalé vsi vyvěrá pramen uhličité kyselky. Stávala u něj restaurace, jejíž majitel vodu zachycoval, ale neúspěšný podnik roku 1908 koupil Heinrich Mattoni. U pramene postavil jímací budovu a domek správce. Podle údajů z roku 1935 měla voda podobné vlastnosti jako krondorfská kyselka nebo klášterecká Evženie, ale nehodila se pro dopravu na větší vzdálenosti.[4]
Po druhé světové válce došlo k vysídlení Němců z Československa a vesnici se nepodařilo zcela dosídlit. V roce 1947 v ní žilo jen 37 obyvatel. Na počátku padesátých let dvacátého století byl Žebletín zařazen do druhé etapy rušení sídel při zřizování vojenského újezdu Hradiště, a vesnice k 31. srpnu 1953 zanikla.[3]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Žebletín stával v katastrálním území Žďár u Hradiště asi 6,5 kilometru severozápadně od Mašťova. Oblast se nachází ve východní části Doupovských hor, konkrétně v jejich okrsku Rohozecká vrchovina, v nadmořské výšce asi 410 metrů. Okolo vsi protékal Žďárský potok, který se jihovýchodně od ní vlévá do Liboce.[5] Půdní pokryv v širším okolí tvoří kambizem eutrofní vyvinutá na svahovinách čedičů.[6] V rámci Quittovy klasifikace podnebí Žebletín stojí v mírně teplé oblasti MT4,[5] pro kterou jsou typické průměrné teploty −2 až −3 °C v lednu a 16–17 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 500–750 milimetrů, sníh zde leží 60–80 dní v roce. Mrazových dnů bývá 110–130, zatímco letních dnů jen 20–30.[7]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 106 obyvatel (z toho 57 mužů) německé národnosti a římskokatolického vyznání.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 85 obyvatel se stejnou národností a náboženskou strukturou.[9]
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 84 | 101 | 102 | 85 | 93 | 106 | 85 | 38 |
| Domy | 17 | 23 | 23 | 23 | 21 | 21 | 21 | 21 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Po zrušení patrimoniální správy se Žebletín stal roku 1850 obcí, ale při sčítání lidu v roce 1869 byl osadou Žďáru. Roku 1874 se stal znovu obcí, ke které patřily osady Maleš a Hluboká.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2016-03-27]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 819.
- ↑ a b c d e BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska. Svazek V bývalém okrese Kadaň. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1998. 94 s. ISBN 80-239-4566-1. Kapitola Žebletín, s. 44. Dále jen Binterová (1998).
- ↑ Binterová (1998), s. 53.
- ↑ a b Přírodní poměry. Geomorfologie, klimatické oblasti [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
- ↑ CENIA. Katastrální mapy a půdní mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2020-12-18]. Dostupné online.
- ↑ VONDRÁKOVÁ, Alena; VÁVRA, Aleš; VOŽENÍLEK, Vít. Climatic regions of the Czech Republic. Quitt's classification during years 1961–2000. S. 427. Journal of Maps [PDF online]. Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, 2013-05-13 [cit. 2020-07-22]. Čís. 3, s. 427. Dostupné online. DOI 10.1080/17445647.2013.800827. (anglicky)
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 237.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 130.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2016-12-30]. Kapitola Karlovy Vary. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Doupovska od A do Ž. Chomutov: Oblastní muzeum Chomutov, 2005. 96 s. ISBN 80-239-6124-1. Kapitola Žebletín – Sebeltitz, s. 91.