Żuławy Wiślane

Żuławy Wiślane
Stát	Polsko Polsko
Souřadnice	54°10′ s. š., 19° v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Żuławy Wiślane, kašubsky Wiselny Zëławë (polské geomorfologické značení 313.54) je geomorfologický celek (mezoregion) v geomorfologické oblasti (makroregionu) Pobrzeże Gdańskie patřící do geomorfologické subprovincie (soustavy) Pobrzeża Południowobałtyckie (Jihobaltské pobřeží) z pásma rozsáhlé Středoevropské nížiny. Nachází se v Pomořském vojvodství a Varmijsko-mazurském vojvodství v severním Polsku.

Etymologie názvu

Původ a vysvětlení slova „Żuławy“ není jednoznačný. Snad pochází z pruského „solov“ = ostrov, staropolského „żuł“ = říční nános, případně z polonizovaných baltských jazyků, např. litevsky „sala“ = ostrov či „žolė“ = tráva. Slovo „Wiślane“ = Viselské.

Popis

Żuławy Wiślane se nacházejí v Gdaňsku, Sopotech, okrese Gdańsk, okrese Nowy Dwór Gdański, okrese Tczew, okrese Elbląg a okrese Malbork. Żuławy Wiślane je aluviální nížina, která zahrnuje rovinu delty veletoku Visla, Má plochu přibližně 1700 km², z toho 450 km² tvoří depresní oblasti nacházející se pod úrovní Baltského moře. Geologicky byla oblast silně tvarovaná zaniklým ledovcem v době ledové. Charakteristický je výskyt zemědělsky příznivých půd a místy i rašelinných půd. Hranice Żuławy Wiślane jsou téměž ze všech stran „ostře“ vymezeny okraji morénových vyvýšenin, které výrazně kontrastují s plochou deltou. Na severu, tj. ze strany Gdaňského zálivu, je mezoregion ohraničen výrazným pásem prudce se svažujících mořských písků - Kašubské pobřeží, Mierzeja Wiślana s Viselskou kosou a Viselským zálivem. Nejvyšší bod povrchu Żuławy Wiślane má 14,6 m n. m. a leží ve vesnici Grabiny-Zameczek (gmina Suchy Dąb, Okres Gdaňsk). Nachází se zde také nejníže položené místo v celém Polsku, které je ve vesnici Raczki Elbląskie (gmina Elbląg) -1,8 m n. m. Nicméně, ve vesnici Wikrowo (gmina Gronowo Elbląskie) byla naměřena výška -2,6 m n. m., která však byla způsobena lidskou činností, protože se zde před druhou světovou válkou těžila rašelina. Kromě povrchových vod se zde vyskytují také kvalitní podzemní vody.

Další členění

Żuławy Wiślane se dále obvykle člení na tři geomorfologické podcelky, jejichž společné hranice tvoří řeky Visla a Nogat. Jsou to: Żuławy Gdańskie, Żuławy Malborskie a Żuławy Elbląskie.

Historie

Archeologické nálezy potvrzují pravěké osídlení často spojené s rybolovem, lovem a zpracováním jantaru. Od 13. století zde probíhala intenzivní slovanská a pruská kolonizace, jejímiž pozůstatky jsou mnohdy dodnes existující osady a četné názvy. Oblast je také známá holandskou mennonitskou kolonizací, která začala nejprve v Lichnowech v roce 1536. Mennonité rozvinuli výstavbu kanálů a hrází. Po druhém dělení Polska v roce 1793 byly celé Żuławy Wiślane připojeny k Pruskému království. V letech 1920-1939 se staly součástí svobodného města Gdaňsk. Po druhé světové válce se staly součástí Polska, kdy předchozí obyvatelé uprchli. Oblast pak byla osídlena přesídlenci převážně z Volyně (Волинь), Vilniusu, Kašubska a Kociewie.

Osídlení

Největšími městy jsou Elbląng, Gdańsk, Malbork, Nowy Dwór Gdański, Pruszcz Gdański a Tczew.

Galerie

• 
• 
  Geomorfologické celky Mierzeja Wiślana (313.53), Żuławy Wiślane (313.54) a Wysoczyzna Elbląska (313.55)
• 
• 
  Nejníže položené místo v Polsku
• 
• 

Související články

• Geomorfologické členění Polska

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Żuławy Wiślane na Wikimedia Commons

Reference

Portály: Polsko | Geografie