Šumperák
.jpg)
Šumperák je označení pro typ rodinného domu, jehož projekt vznikl na konci šedesátých let 20. století. Jeden z prvních domů tohoto typu, odkazující na bruselský styl československé expozice Expo 58, postavil projektant Josef Vaněk (1932–1999),[1]pro tehdejšího ředitele polikliniky v Šumperku.[2] Podle něj se pak ujalo lidové označení šumperák. Oficiální název zněl „rodinný dům typu V“.[3][4]
Druhý dům tohoto typu byl postaven v centru Šumperka (Terezínská ulice 3), kde stojí dodnes.[5] Postupně bylo těchto domů po celé zemi postaveno asi 20 tisíc (prodalo se 5 tisíc plánů, které se však množily).[6] Na počátku 70. let byla hodnota stavby 120 000 Kčs.[7] Šumperáky se zabývá fotograf a historik umění Tomáš Pospěch.[4][8]
Historie vzniku šumperáku
[editovat | editovat zdroj]Úplně první typ tohoto domu pochází z roku 1959 od architekta Vladimíra Kalivody, který vypracoval návrh rodinného domu pro ředitele strojíren Zdeňka Dobeše, který se postavil v Litovli. Sousedovi Zdeňka Dobeše se návrh domu líbil natolik, že si postavil stejný dům vedle. Dalších šest domů bylo postaveno v Mladějově, přes nevůli původního architekta. Když se na základě těchto domů stavěl další dům v Topolanech, tak zde Josef Vaněk oslovil stavebníka a ofotil si jeho stavební plány. Na základě úpravy těchto plánů potom Vaněk vytvořil slavný šumperák.[9]
Pro první realizaci upravených plánů si Vaněk u stavebního úřadu vyhlídl manžele Kocúrkovy, které přemluvil, že jejich projekt je špatný a nabídl jim svůj jako lepší. Se stavbou potom sám pomáhal a díky získaným zkušenostem svůj plán upravoval. Další pak vznikl v také v Rapotíně, jako první dům tohoto typu. Třetí si postavil lékař v Šumperku, kdy si ho všimla širší veřejnost.[9]
Vaněk prodával plány lidem za 842 korun s tím, že je stavba natolik snadná, že ji postaví jeden zedník a dva pomocní dělníci za dva měsíce. Zájemců bylo tolik, že mu s množením pomáhali členové rodiny. Vydal i třicetistránkovou propagační brožuru s adresou a telefonním číslem.[3] Po získání popularity šumperáku se dokonce původní architekt chtěl s Vaňkem soudit, ale nakonec od toho upustil.[9]
V sedmdesátých letech ho nadřízení z okresního stavebního podniku zažalovali za nedovolené podnikání, přestože se v této době vyskytl dům na pohlednicích a plakátech jako příklad socialistického pokroku. Vaněk se nakonec nechal zaměstnat v družstvu Kovostav, kde mohl plány dál legálně šířit, a vyvázl tak bez trestu.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Šumperák je jednopatrový rodinný dům s pultovou střechou, kde obytné místnosti jsou situovány v prvním patře, přízemí je využíváno pro zázemí domu a nachází se zde také garáž. Čelní strana opticky vystupujícího prvního patra je prosklená a s průběžným úzkým, spíše okrasným balkónem. Balkón je po obou stranách ukončen typickými šikminami, často s kruhovými průzory nebo prolisy.[2] Šikmý motiv se objevuje obvykle také v prosklení garážových vrat, která jsou umístěna na čelní straně vlevo, vpravo se nachází hlavní vchod.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dům čp.1899 z roku 1972 v Heroutově ulici v České Lípě -
Modernizovaný dům ve Městě Albrechticích v okrese Bruntál -
Jiráskova ulice ve Slavkově u Brna -
Nádražní ulice ve Zlatých Horách na Jesenicku -
Šumperáky ve Vladislavově ulici v Postoloprtech -
Ulice šumperáků v Malontech
.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Josef Vaněk [online]. Slavnestavby.cz [cit. 2022-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20.
- ↑ a b Ikona ze Šumperka Tomáš Kohout, 4. 8. 2008
- ↑ a b c MUDRA, Oldřich. Fascinující příběh šumperáku dokonale ilustruje život v socialismu. iDNES.cz [online]. 2021-08-24 [cit. 2021-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b KADLČÁKOVÁ, Eva. Jemnost, ozvuky funkcionalismu a pro odvážné kosočtverec. Šumperáky si lidé stavěli svépomocí. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2022-08-08 [cit. 2022-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný dům typu V Františka Štěpáníka [online]. Slavnestavby.cz [cit. 2022-08-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-20.
- ↑ VACKOVÁ, Eva. Šumperák, dům milovaný i kritizovaný, přežil až do dnešní doby [online]. 2020-04-15 [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ MERTOVÁ, Martina; POSPĚCH, Tomáš. Šumperák. Praha: PositiF, 2015. 352 s. ISBN 978-80-87407-13-4.
- ↑ JANSOVÁ, Petra. Šumperák vypovídá o prazvláštní době. Stát lidi nutil k amatérismu, říká teoretik umění. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-02-21 [cit. 2017-02-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Kde se vzal šumperák a proč byl tak oblíbený. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2023-02-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POSPĚCH, Tomáš; MERTOVÁ-HORÁČKOVÁ, Martina. „Šumperák“. 1. vyd. Praha: PositiF, 2015. 352 s. ISBN 978-80-87407-13-4.
- POSPĚCH, Tomáš; MERTOVÁ-HORÁČKOVÁ, Martina. Šumperák – ztráta plánu (Plans Went Astray). 1. vyd. Praha: PositiF, 2019. 272 s. ISBN 978-80-87407-22-6.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu šumperák na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo šumperák ve Wikislovníku- Karolína Vitvarová-Vránková, Martina Mertová: Moderní, hezké, šumperské!, Respekt, 22. 9. 2007
- Tomáš Holý: Není to jen bydlení pro komunisty, říká fotograf mapující šumperáky , Lidovky, 1. 8. 2016
- Domeček jako televizor. Z projektu zedníka Vaňka se stal legendární „šumperák“, Český rozhlas – Radiožurnál, 8. února 2017
- Magdalena Čechlovská, Fotograf zachytil 600 domů šumperáků. Staly se disciplínou pro lidovou tvořivost, ukazuje výstava, Ihned.cz, 7. března 2017
