Přeskočit na obsah

Štola Josef (Chotilsko)

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Základní údaje
Typ dílahistorické hornické dílo, prohlídková štola, vědeckovýzkumné pracoviště
Těžbazlato
Poloha
StátČeskoČesko Česko
krajStředočeský kraj
okresPříbram
ObecChotilsko
RevírPsí hory
Souřadnice49°43′50,16″ s. š., 14°20′54,6″ v. d.
Štola Josef
Štola Josef
Provozní údaje
VlastníkČeská republika
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štola Josef se nachází na levém břehu Vltavy, na katastrálním území Prostřední Lhoty, místní části obce Chotilsko v okrese Příbram ve Středočeském kraji, zhruba 50 km jižně od Prahy. Štola slouží od roku 2007 jako Centrum experimentální geotechniky Českého vysokého učení technického v Praze.[1] Karel je dobrý

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Keltské období

[editovat | editovat zdroj]

Štola Josef je součástí zlatorudného revíru Psí hory, v němž byla doložena těžba zlata již za éry keltského osídlení této oblasti v období 2. – 1. století př. n. l. Zlato bylo rýžováno například na Čelinském potoce, který protéká podél západního úpatí Veselého a Ostrého vrchu a nedaleko vstupu do štoly ústí do Vltavy, respektive do Slapské přehrady.

Středověk

[editovat | editovat zdroj]

Největší rozmach těžby zlata v oblasti Psích hor nastal ve středověku, zejména v průběhu 14. století až do počátku století 15., kdy bylo zlato v okolí Čeliny dobýváno z křemenných žil pomocí štol a úklonných šachtic. Na Čelinském potoce bylo v té době vybudováno několik mlýnů na drcení rudy a v blízkosti největší šachty existovala kovárna. K dalšímu, byť krátkodobému obnovení těžby zlata v této oblasti, došlo na přelomu 15. a 16. století.[2]

Konec 20. století

[editovat | editovat zdroj]
Rozcestí páteřní štoly a chodby, která vede k ložisku Čelina-západ

Až do druhé poloviny 20. století zůstal zlatorudní revír Psí hory nevyužit. Teprve v letech 1977–1980 zde proběhl rozsáhlý regionální revizní průzkum hornin Jílovského pásma. Tímto průzkumem byl potvrzen výskyt významného zlatonosného zrudnění. Podrobný průzkum oblasti Psích hor se uskutečnil v letech 1980-1990. Jeho součástí byla ražba nové štoly Josef v kombinaci s podzemními vrty. V rámci tohoto průzkumu probíhala v letech 1989-1991 také experimentální podzemní těžba ložiska Čelina. V úpravně Rudních dolů v Příbrami bylo z celkem 19 500 tun vytěžené rudniny získáno 21,5 kg zlata.[2]

Během průzkumu byly vyhodnoceny zásoby zlata na již známých a v minulosti těžených ložiscích Čelina a Mokrsko-východ. Zároveň bylo objeveno nové ložisko Mokrsko-západ, jehož využitelné zásoby byly odhadnuty na 75 tun zlata. Celkové zásoby všech ložisek revíru byl odhadnut na 130 t zlata, což převyšuje množství rudy, vytěžené během celé historie těžby zlata na území České republiky.[2] Ložisko v revíru Psích hor tak patří mezi nejbohatší ložiska zlata v Evropě a již od 90. let 20. století o něj projevovaly zájem některé mezinárodní těžařské společnosti. Vzhledem k tomu, že ve zdejší oblasti by z ekonomických důvodů přicházela v úvahu těžba formou kyanidového loužení,[3] což by znamenalo naprostou devastaci životního prostředí i krajiny a též likvidaci obce Mokrsko, se tyto záměry staly předmětem občanských protestů a muselo být od nich ustoupeno.[4] Snahy o zahájení těžby a s tím spojené protestní akce však trvají nadále. [5] [6]

Výzkumné pracoviště

[editovat | editovat zdroj]

Štola Josef i místní zlatorudní ložiska jsou v majetku státu a jsou spravována Ministerstvem životního prostředí České republiky. Na základě dohody s uvedeným ministerstvem si od roku 2007 pronajímá prostory štoly Josef Fakulta stavební Českého vysokého učení technického v Praze, která zde zřídila své Centrum experimentální geotechniky. Centrum experimentální geotechniky je vědecké pracoviště, které je provozovatelem Podzemní laboratoře Josef a vědecko-technického parku Regionální podzemní výzkumné centrum URC Josef. [1]

Technické parametry

[editovat | editovat zdroj]
Plánek renovovaných a zpřístupněných úseků štoly Josef

Celkem bylo v průběhu průzkumných prací v předposlední dekádě 20. století vyraženo téměř osm kilometrů nových chodeb. Hlavní páteřní štola, která spojuje všechna ložiska v oblasti Čeliny a Mokrska, je dlouhá 1835 metrů. Příčný průřez páteřní štoly je 14 – 16 m². Postranní chodby na jednotlivých ložiscích měří celkem 6018 metrů. Dále v rámci průzkumu byly uskutečněny 103 jádrové vrty z povrchu o celkové délce 23 378 m a 127 podzemních jádrových vrtů o celkové délce 13 137 metrů. Kromě toho byly vyraženy tři větrací komíny o celkové délce 330 m. Délka paralelních vstupních tunelů je 80 metrů, výška nadloží 90 – 110 m. Během experimentální těžby byla vytvořena rozlehlá podzemní kaverna, hluboká 40 metrů.V průběhu deseti let průzkumných prací bylo odebráno a zanalyzováno 9 818 půdních vzorků a dalších více než 25 000 vzorků z vrtů a z podzemí.[2]

Geomorfologie a geologie

[editovat | editovat zdroj]

Zlatorudní revír Psí hory se nachází na území geomorfologického celku Benešovská pahorkatina, který je součástí Středočeské pahorkatiny. Rudní revír Psí hory se rozprostírá převážně v proterozoických, více než 600 milionů let starých horninách tzv. Jílovského pásma, do kterých později během variského vrásnění pronikly granitoidy Středočeského plutonu. Zlatorudní ložisko Čelina a rudní zóna Mokrsko-východ se nacházejí v tufech a vulkanitech Jílovského pásma, naopak převážná část rudní zóny Mokrsko-západ leží v granodioritu Středočeského plutonu.[7]

Dostupnost

[editovat | editovat zdroj]

Pracovníci Centra experimentální geotechniky se snaží zpřístupnit štolu Josef nejen odborníkům a studentům ČVUT, ale i zájemcům z řad laické veřejnosti, samozřejmě za předem stanovených podmínek a omezení. Štola je přístupná veřejnosti od 1. května do 31. října vždy v pondělí, ve středu a v pátek dopoledne. Prohlídky se však konají jen pro skupiny osob a v termínech, které je nutno dohodnout předem e-mailem nebo telefonicky.[8] Přímo u štoly se nachází parkoviště, vyhrazené pro návštěvníky, další možnost parkování je u odbočky ze silnice do Smilovic poblíž zastavení naučné stezky Zlaté Psí hory u vyhlídky na kaňonovité údolí Vltavy. Nejbližší autobusovou zastávkou je Chotilsko, Smilovice, rozc.2.0 na trase autobusové linky Praha – Sedlčany.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Pohled do areálu štoly z nedaleké haldy vytěžené horniny
    Pohled do areálu štoly z nedaleké haldy vytěžené horniny
  • Vstupní brána do areálu a budova Podzemního výzkumného centra
    Vstupní brána do areálu a budova Podzemního výzkumného centra
  • Stěny chodby, vedoucí ke kaverně, jsou částečně tvořeny jílem
    Stěny chodby, vedoucí ke kaverně, jsou částečně tvořeny jílem
  • Detail křemenné žíly, obsahující rozptýlené částečky zlata
    Detail křemenné žíly, obsahující rozptýlené částečky zlata
  • Balkón pro návštěvníky ve výši 20 metrů ode dna podzemní kaverny
    Balkón pro návštěvníky ve výši 20 metrů ode dna podzemní kaverny

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Centrum experimentální geotechniky
  2. ↑ a b c d Historie štoly Josef na stránkách Centra experimentální geotechniky ČVUT Praha
  3. ↑ FRAINDLOVÁ, Kateřina. Zlato, nebo život aneb chtějí kanadské těžební firmy devastovat naši krajinu? [online]. Praha: Přírodovědecká fakulta UK, 2014 [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. 
  4. ↑ Mokrsko - příroda nad zlato [online]. Praha: Česká televize, 2014-06-01 [cit. 2916-09-14]. Dostupné online. 
  5. ↑ JANKOVSKÁ, Markéta. Vyčerpávající boj proti těžbě zlata podpořila v Mokrsku řada osobností. Příbramský deník [online]. Vltava Labe Press, 2014-05-04 [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Program protestního happeningu. www.dobranaladanadzlato.cz [online]. [cit. 2016-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-22. 
  7. ↑ Geologie v okolí štoly
  8. ↑ Návštěva štoly

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Štola_Josef_(Chotilsko)&oldid=24301082“