Štěpán II. Pálffy
| Štěpán II. Pálffy z Erdödu | |
|---|---|
 Rodový erb Pálffyů | |
| Narození | červen 1585 Bratislava |
| Úmrtí | 29. května 1646 (ve věku 60 let) Vídeň |
| Povolání | guvernér, velitel a zemský hejtman |
| Děti | Mikuláš IV. Pálffy z Erdődu[1] |
| Rodiče | Mikuláš II. Pálfy z Erdődu[1] a Marie Magdalena Fuggerová[1] |
| Příbuzní | Jan IV. Bernard Pálffy z Erdődu[1], Mikuláš VI. Pálffy z Erdődu[1], František II. Pálffy z Erdődu, Marie Eleonora Pálffyová z Erdődu[1] a Marie Zuzana Pálffyová z Erdődu[1] (vnoučata) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Štěpán II. Pálffy z Erdődu (maďarsky Erdődi Pálffy II. István, červen 1585 nebo 1586, Bratislava – 29. května 1646, Vídeň) byl uherský šlechtic, dědičný pán Bratislavské župy, generál uherské lehké jízdy v císařské armádě, kapitán Bratislavského hradu, vrchní velitel Zadunají, strážce uherské koruny králů Matyáše II. a Ferdinanda II.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Prešpurku jako prvorozený syn polního maršála Mikuláše II. Pálffyho a jeho manželky Marie Magdaleny z německého rodu Fuggerů.
Jako prvorozený syn hraběcího rodu Erdődyů zdědil po otci titul významného vymřelého rodu Hederváryů[2] a dědičného správce Bratislavské župy. V letech 1608-1625 byl strážcem svatoštěpánské koruny, po absenci korunovačních odznaků po dobu 75 let byl v roce 1608 korunován Matyáš II.
V roce 1626 se stal županem Zadunajského kraje, poté císařsko-královským komorníkem a radou. Za zásluhy mu v roce 1634 císař Ferdinand II. udělil hraběcí hodnost.[3]
V červenci 1621 se svým vojskem utrpěl pořážku u Děvína a Zvolena v bitvě proti Gabrielu Betlenovi. Byl zajat a propuštěn teprve výměnou za obrovské výkupné 24 500 zlatých. [4]
Od roku 1639 sbíral jezdecké vojsko a stal se generálem uherské lehké jízdy v císařské armádě.
Po celý život byl stoupencem vídeňského dvora. Přátelil se s biskupem Petrem Pazmaněm a byl zastáncem protireformace a při šíření katolictví a získávání věřících se nevyhýbal násilným prostředkům. V mnoha případech si zástupci protestantstva stěžovali na jeho agresivní postupy na sněmu.
Mezitím se jeho zdravotní stav zhoršil a na základě své žádosti zaslané králi byl propuštěn z funkce vrchního kapitána okrajových hradů v hornické oblasti.
Jeho manželkou byla hraběnka Eva Zuzana z Puchheimu, s níž měl děti Mikuláše (IV.) a Marii, která se později stala manželkou hraběte Gabriela Erdődyho.
Štěpán II. Pálffy z Erdődu zemřel ve Vídni 29. května 1646.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pálffy István (hadvezér) na maďarské Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ E család elég bőséges irodalmi forrásokkal bír. A hercegi család monográfiáját Albrect József 1830 táján írta meg, „Monographia historico-diplomatica celeberrimae gentis Palffyanae”
- ↑ A grófi diploma eredeti latin szavai szerint: ex ordine et numero Regni Hungarie Magnatum et exemptus, ad gradum et honorem atque ordienme liberorum majorum atque Perpetuorum ejusdem regni Hungarie Comitum a germanis Graf nncupatorum cooptatur.
- ↑ Az ennek átadását igazoló okirat a Pálffy család levéltárában megtalálható, benne a váltságdíj összege és az átadott ékszerek is részletesen fel vannak tüntetve.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Nagy Iván: Magyarország családai czímerekkel és nemzékrendi táblákkal. Pest: Ráth Mór. 1857–1868.
- Reiszeg Ede: A Pálffyak. Budapest: (kiadó nélkül). 1904.
- Jedlicska Pál: Eredeti részletek a gróf Pálffy család okmánytárához. Budapest: (kiadó nélkül). 1910.
