Štěkeň
Štěkeň | |
---|---|
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | městys |
Pověřená obec | Strakonice |
Obec s rozšířenou působností | Strakonice (správní obvod) |
Okres | Strakonice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°16′2″ s. š., 14°0′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 862 (2024)[1] |
Rozloha | 14,47 km²[2] |
Nadmořská výška | 388 m n. m. |
PSČ | 387 51 |
Počet domů | 327 (2021)[3] |
Počet částí obce | 3 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa úřadu městyse | Na Městečku 20 387 51 Štěkeň ou@steken.cz |
Starosta | Bohumil Bláha |
Oficiální web: www | |
Štěkeň | |
Další údaje | |
Kód obce | 551856 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Štěkeň je městys ležící v severozápadní části Jihočeského kraje, v okrese Strakonice na řece Otavě, asi 6 km východně od města Strakonice. Žije zde 862[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemné zprávy o vsi pocházejí z let 1313–1318, kdy byl majetkem Baška ze Štěkně.[4] Roku 1622 byla Štěkeň zkonfiskována Janu Malovcovi z Malovic a roku 1648 ji koupili Losyové z Losinthalu (Švýcarsko) a na místě staršího sídla zbudovali raně barokní zámek. Po vymření rodu vesnici získal hrabě Josef Mikuláš Windischgrätz.
V roce 1784 se obec stala městysem. Windischgrätzové zdejší statek vlastnili až do roku 1919. Ve dnech 4. až 7. září 1905 se v okolí Štěkně konaly rozsáhlé vojenské manévry za přítomnosti císaře Františka Josefa I.[5]
Od 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[6]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Štěkeň stojí na okraji ploché údolní nivy řeky Otavy v Českobudějovické pánvi. Jihovýchodně od městyse leží přírodní památka Štěkeň vyhlášená na ochranu biotopu tesaříka obrovského.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Místní části
[editovat | editovat zdroj]- Nové Kestřany
- Štěkeň
- Vítkov
Znak
[editovat | editovat zdroj]Znakem Štěkně je na červeném štítě doprava obrácená stříbrná vlčí hlava s krkem. Tento znak používá obec od 17. září 1540, kdy jej obec obdržela od krále Ferdinanda I.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Raně barokní zámek byl postaven na místě tvrze ze 14. století Janem Antonínem Losym z Losinthalu. Kolem zámku se rozkládá anglický park. Zámek koupily v roce 1922 řádové sestry Ústavu anglických panen a zřídily zde klášter řeholnic. Působily zde i v době komunismu (objekt byl využíván jako domov důchodců).
- Kostel svatého Mikuláše byl postaven na místě původně gotického kostela Máří Magdalény, který zanikl v době husitské a za třicetileté války.
- Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1725. Kopie je umístěna u zámeckých schodů, originál se nachází v zámku.
- Asi dva kilometry západně od městečka se na břehu Otavy dochovalo tvrziště Srdov, které je pozůstatkem středověké tvrze ze třináctého až šestnáctého století.[7]
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Narodil se zde Alfons Ferdinand Šťastný (1831–1913), agrární filosof a politik.
- V roce 1869 se zde narodil Alois Pašek, první biskup starokatolické církve.
- Dne 16. července 1923 na zámku kláštera Anglických panen zemřel spisovatel Karel Klostermann. Ten zde s rodinou pobýval už v mládí mezi roky 1860 a 1862. Josef Klostermann († 1875), otec Karla, byl v těchto letech osobním lékařem knížete Alfreda Windischgrätze, který poslední roky života trávil právě ve Štěkni.[8] Po Windischgrätzově smrti se Klostermannovi přestěhovali do Kašperských Hor.[8] Karel Klostermann se v závěru života do Štěkně vrátil.
- Jako učitel a předseda okresní učitelské jednoty tu působil Miloš Pastejřík. Byl členem organizace ÚVOD (Ústřední vedení odboje domácího), rozbité nacisty roku 1942. Dne 8. března 1943 byl odsouzen k trestu smrti a 13. července téhož roku popraven na berlínském předměstí Plötzensee. Za činnost v odboji mu prezident republiky 20. října 1945 in memoriam udělil Československý válečný kříž 1939.
Odraz v literatuře
[editovat | editovat zdroj]- V povídce Dvě gardy ze sbírky Pošumavské rapsodie popsal Karel Klostermann humoristickým tónem historku z revolučního roku 1848, kdy se strakonická městská garda rozhodla potrestat knížete Windischgrätze (který v roce 1848 potlačil pražské povstání) tažením na jeho zámek ve Štěkni.[9]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Ulice Na Městečku
-
Kostel sv. Mikuláše
-
Bývalý pivovar v ulici Podskalí
-
Starý hřbitov u kostela sv. Mikuláše
-
Fara v ulici U Zámku
-
Selské baroko v Klostermannově ulici
-
Socha sv. Jana Nepomuckého v ulici U Zámku a schodiště ke kostelu sv. Mikuláše
-
Pomník obětem první světové války v ulici Na Městečku
-
Socha A. F. Šťastného v ulici Na Městečku
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl XI.. Praha: František Šimáček, 1897. Dostupné online. Kapitola Štěken tvrz, s. 237.
- ↑ Manévry 1905 - Štěkeň. manevry1905.sweb.cz [online]. [cit. 2019-03-29]. Dostupné online.
- ↑ Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Srdov – tvrz, s. 176.
- ↑ a b Relace Českého rozhlasu České Budějovice. media.rozhlas.cz [online]. [cit. 2008-01-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-10.
- ↑ KLOSTERMANN, Karel. Pošumavské rhapsodie. Praha: Josef R. Vilímek, 1908. Dostupné online. Kapitola Dvě gardy, s. 89–166.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Štěkeň na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Štěkeň v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)