Špičák (Rumburská pahorkatina)
| Špičák | |
|---|---|
 Pohled od severovýchodu | |
| Vrchol | 544 m n. m. |
| Prominence | 172 m ↓ |
| Izolace | 6,6 km → Weberberg[1] |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Šluknovské pahorkatiny #6 |
| Poznámka | výhledy |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Šluknovská pahorkatina / Rumburská pahorkatina / Varnsdorfská pahorkatina[2][3] |
| Souřadnice | 50°55′42″ s. š., 14°38′45″ v. d. |
 | |
| Typ | kupa |
| Hornina | tefrit, znělec |
| Povodí | Mandava – Lužická Nisa |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Špičák (německy Spitzberg) je mohutná, k severu vysunutá a částečně zalesněná kupa o nadmořské výšce 544 m.[4] Nachází se asi 2 km na severovýchod od středu Varnsdorfu v Ústeckém kraji.
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Špičák leží v severovýchodním okraji území města Varnsdorf. Přes jeho svahy prochází česko-německá státní hranice a vrch tak přesahuje do saských obcí Seifhennersdorf, Leutersdorf a Großschönau. Vrch náleží ke geomorfologickému celku Šluknovská pahorkatina, jejímu okrsku Rumburská pahorkatina a podokrsku Varnsdorfská pahorkatina. Po vrcholové části jsou roztroušeny skalní bloky tvořící dva vrcholy oddělené mělkým sedlem. Vyšší severní vrchol dosahuje výšky 544 m a nižší jižní 525 m.[4] Vrch vznikl na zbytku povrchového výlevu čedičové horniny tefritu proraženého znělcem. Podloží dolních částí svahů tvoří střednězrnný václavický granodiorit, který je částečně překryt terciérními písčitými štěrky, písky, jíly a tufity s vložkami diatomitu a s hnědouhelnými slojkami a bazaltoidním tufem.[5] Půdní pokryv tvoří převážně modální mesobazická, modální eutrofní a oglejená kambizem doplněná o modální ranker.[6] Vrch náleží k povodí Mandavy a úmoří Baltského moře. Vrcholová část a svahy směrem na jih a východ jsou zalesněné, dolní části ostatních svahů jsou převážně zemědělsky využívané.
Stavby
[editovat | editovat zdroj]Ke konci 19. století zřídil místní horský spolek na vrcholu dřevěnou vyhlídkovou plošinu. Roku 1898 byla otevřena výletní restaurace se 14 metrů vysokou rozhlednou. Restaurace i rozhledna roku 1905 shořely. Nová restaurace z roku 1906 již neměla věž a vydržela do roku 1915, kdy ji zničil požár. Nová restaurace byla postavena až roku 1930 a v roce 1933 k ní byla přistavěna prosklená vyhlídková věž. Sloužila až do počátku 50. let 20. století, kdy se vrch ocitl v hraničním pásmu. Budova chátrala a po zrušení pásma v polovině 60. let. již z restaurace zbyly jen ruiny.[7]
Turistika a výhledy
[editovat | editovat zdroj]K vrcholu vede zeleně značená turistická trasa, která navazuje na německou červenou a českou žlutou trasu. Vrcholová skalka poskytuje rozhled k jihovýchodu (Luž, Hvozd), přes jih (Pěnkavčí vrch, Tolštejn) až k západu (Jedlová, Tanečnice, Kottmar v Německu).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ DEMEK, Jaromír, a kol. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 584 s.
- ↑ BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. 76 s.
- ↑ a b Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Geologická mapa 1 : 25 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
- ↑ Půdní mapa 1 : 50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
- ↑ KÜHN, Jiří. Špičák u Varnsdorfu [online]. [cit. 2024-12-25]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Špičák na Wikimedia Commons - Mapy.cz: turistická mapa, Špičák a okolí
- Historické fotografie Špičáku
