Šneur Zalman z Ljady

Šne'ur Zalman z Ljady
Šne'ur Zalman z Ljady
Narození	15. září 1745 (18. elulu 5505); Ljozna
Úmrtí	15. prosince 1812 (ve věku 67 let) (dle juliánského kalendáře); Peny
Povolání	filozof, rabín, hudební skladatel a posek
Denominace	judaismus
Dynastie	Schneersohnovi
Vzdělání	Dov Ber z Meziřiče a Menachem Mendl z Vitebsku
Významná díla	Niggun of Four Stanzas; Tanja; Šulchan aruch ha-Rav; Tora or, Likutej Tora; Sidur im Dach; … více na Wikidatech
Otec	Baruch Posner
Manželka	Rebbetzin Shternaová;
Děti	Dov Ber Šne'uri; Moše Schneersohn; Dvora Lea Altshulerová; Chajim Avraham Šne'uri;
Příbuzní	Jehuda Löw Šne'uri Minovič
Pohřben	Haďač
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šneur Zalman z Ljady (hebr./jidiš שניאור זלמן‎; 15. září 1745 – 15. prosince 1812)^[1] byl ortodoxní rabín, zakladatel chasidského hnutí Chabad.

Byl potomkem pražského rabiho Löwa (zemřel 1609) v přímé linii.^[2]

Život

Šneur Zalman se narodil v Ljozně v dnešním Bělorusku. Do 12 let studoval v městečku Lubavič v dnešní Smolenské oblasti Ruska. V 15 letech se oženil se Sternou Segalovou, pocházející z bohaté rodiny ve Vitebsku.

V roce 1764 se stal se žákem Velkého Magida Dov Bera z Meziřiče. O tři roky později byl ve věku 22 let jmenován magidem Ljozny, kterým zůstal až do roku 1801.

Po smrti Ga'ona z Vilna v roce 1797 byli chasidé obviněni komunitou z Vilna z podvratných aktivit, z podpory Osmanské říše. Následujícího roku tak byl Šneur Zalman kvůli podezření z velezrady odvezen do Petrohradu a po 53 dní vězněn v Petropavlovské pevnosti. Poté byl propuštěn na rozkaz cara Pavla I.

V roce 1800 byl opět odvezen do Petrohradu a po několik týdnů vězněn. Pak sice vyšel z vězení, ale po dalších několik týdnů nesměl odcestovat z města. Plnou svobodu dostal po nástupu nového cara Alexandra I. Poté se na základě pozvání šlechtice Stanisława Lubomirského odstěhoval do obce Ljady ve Vitebské oblasti, ležící na hranici mezi Ruskem a Běloruskem. Tam se jeho hnutí velice rozrostlo a s obcí Ljady je tak dodnes spojován.

V roce 1812 se rozhodl prchnout před Napoleonovými vojsky, směřoval do ukrajinské Poltavy. Po cestě však zemřel v malé vsi Pena v ruské Kurské oblasti. Bylo mu 67 let, pohřben je v ukrajinském městě Haďač.^{[pozn. 1]}

Dílo

Tanja: základní dílo filozofie hnutí Chabad Lubavič;
Šulchan aruch ha-Rav: halachický kodex navazující na Šulchan aruch Josefa Karo zohledňující pozdější komentáře, požívá značnou autoritu v chasidských komunitách;
Tora or, Likutej Tora: komentáře k Tóře;
Sidur im DACh: kniha modliteb s komentáři.

Poznámky

↑ Pena je od Haďače vzdálena asi 240 km.

Reference

↑ АЛТЕР РЕБЕ — Раби Шнеур-Залман бар-Барух из Ляд — биография раввина (rusky)
↑ The Maharal [online]. ChabadPrague.cz. Dostupné online. (anglicky)

Literatura

BUBER, Martin: Úvahy o chasidismu, Vyšehrad Praha 2015, ISBN 978-80-7429-480-8

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Šne'ur Zalman z Ljady na Wikimedia Commons

[3] Pena je od Haďače vzdálena asi 240 km.

[1] АЛТЕР РЕБЕ — Раби Шнеур-Залман бар-Барух из Ляд — биография раввина (rusky)

[2] The Maharal [online]. ChabadPrague.cz. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[pozn. 1]