Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města: léta 1894–1921
| Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města: léta 1894–1921 | |||
|---|---|---|---|
| Autor | Karin Lednická | ||
| Původní název | Šikmý kostel | ||
| Země |  Česko | ||
| Jazyk | čeština | ||
| Literární forma | próza | ||
| Žánr | román | ||
| Vydavatel | Bílá vrána | ||
| Datum vydání | 2020 | ||
| Počet stran | 400 | ||
| Předchozí a následující dílo | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.JPG)
_II.jpg)
Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města: léta 1894–1921 je historický román české spisovatelky a nakladatelky Karin Lednické vydaný v roce 2020. Jde o první román, který autorka vydala. Je to první díl třídílného cyklu, na který navazují romány Šikmý kostel 2: Románová kronika ztraceného města: léta 1921–1945 a Šikmý kostel 3: Románová kronika ztraceného města: léta 1945–1961.[1]
Román popisuje osudy několika polských rodin z hornického města Karviná[p 1] a blízkého okolí na pozadí dějinných události mezi lety 1894–1921, jako je karvinské důlní neštěstí v roce 1894, první světová válka nebo československo-polský spor o Těšínsko. Autorka před sepsáním knihy provedla rozsáhlé rešerše a některé části románu vycházejí z událostí, které se v karvinském regionu skutečně staly. Název románu je odvozen od kostela svatého Petra z Alkantary, kterému se někdy říká Šikmý kostel. Tento kostel býval jedním z hlavních kostelů v Karviné, přičemž se zachoval i poté, co celé město Karviná v 60. letech 20. století zaniklo v důsledku těžby uhlí. Kvůli poklesu půdy došlo k jeho zešikmení.[2]
Román byl obecně přijat velmi pozitivně a stal se bestsellerem. Oceňován byl především pro svou autenticitu a dramatický styl, ale i pro to, že díky němu došlo ke zvýšení zájmu o region Karvinska. Na Karvinsku došlo po vydání románu ke zvýšení cestovního ruchu.[3]
Román byl vydán také v audioverzi na 2 discích CD, kterou namluvila Vilma Cibulková. Připravilo ji pražské vydavatelství OneHotBook.[4]
Pozadí vzniku
[editovat | editovat zdroj]Karin Lednická původně plánovala napsat povídku spojenou s budovou Šikmého kostela svatého Petra z Alkantary, ale během shánění rešerší k ní se rozhodla zpracovat celý román (respektive románovou trilogii). Během psaní vycházela z odborné literatury, historických pramenů, ale i z velkého počtu rozhovorů s pamětníky, které sama uskutečňovala. Mnohé osudy postav v románu vycházejí z osudů skutečných obyvatel Karviné a okolí.[2][5][6]
Kompozice, děj a motivy
[editovat | editovat zdroj]Román je rozdělen na čtyři části, které jsou pojmenované podle hlavních postav (Barbora, Ludwik, Julka a Barka), jednotlivé části se pak dělí na kapitoly, jejichž název je vždy letopočtem, označujícím rok, kdy se daná kapitola odehrává.[2][6][7][8]
Hlavními postavami románu jsou:[5][7][8]
- Barbora: Její život je zásadně ovlivněn tragédií z roku 1894, kdy při důlním neštěstí ztratí manžela Pawla i syna Karla. Zůstává sama s dcerami Františkou, Žofií a Barborou (Barkou) a musí se vyrovnat nejen s chudobou, ale i s tlakem společnosti. Začne pracovat v hospodě a snaží se zajistit svým dcerám lepší budoucnost. Spřátelí se s Julkou, které jí poskytuje oporu v těžkých časech.
- Ludwik: Je to sirotek, jehož otec zahynul ve stejném důlním neštěstí jako Barbořin manžel. Po smrti matky ho přijali Żebrokovi, u kterých vyrůstá. Prochází těžkým dětstvím a mládím poznamenaným drsným prostředím hornické komunity. Postupně se snaží najít své místo ve světě a překonat nepřízeň osudu. Nakonec si za ženu bere Barku, a to i přesto, že před svatbou zjistí, že je to jeho sestřenice (kvůli tomu museli získat povolení k sňatku od papežské kurie v Římě).
- Julka: Je to mladší podnikavá žena, která se se svým manželem přestěhovala do Karviné a která se snaží změnit svůj osud. Na rozdíl od Barbory, která snáší životní rány s pokorou, Julka aktivně bojuje za lepší život. Opouští nešťastné manželství a hledá nové příležitosti.
Mezi motivy objevujícími se v románu patří ženská sounáležitost, tíha tradic, střet víry a vůle ke změně nebo osudovost historických proměn.[8]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]Román se v roce 2020 stal absolutním vítězem čtenářské soutěže Kniha roku, pořádané Nadačním fondem čtení tě mění. Ve stejné soutěži uspěl také v kategorii společenský román.[9]
Za svoje díla, ve kterých se věnuje „navrácení identity hornickému Karvinsku“ získala Karin Lednická v roce 2024 medaili Za zásluhy 1. stupně od prezidenta Petra Pavla.[10]
Cizojazyčná vydání
[editovat | editovat zdroj]- Anglická verze byla vydána v překladu Pavlíny Černé v roce 2022 pod názvem The Leaning Church: Chronicle of a Town that Vanished: 1894-1921.[11]
- Slovenská verze byla vydána v překladu Tatiany Lalikové v roce 2023 pod názvem Šikmý kostol: románová kronika strateného mesta roky 1894–1921.[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Město Karviná v románu nelze zaměňovat se současným městem Karviná, které do roku 1949 neslo název Fryštát. Město Karviná v románu je město, které v současnosti neexistuje, protože zaniklo s těžbou uhlí a následným poklesem půdy, přičemž jednou z mála budov, které se z této „Staré Karviné“ dochoval je právě šikmý kostel svatého Petra z Alkantary. Toto město leželo na území dnes nazývaném Karviná-Doly. V první části románu, odehrávající se před vznikem Československa, je toto město označováno jako Karwiná, což je název vytvořený autorkou, který kombinuje název polský (Karwina) a český (Karviná) a který má upozornit na bilingvnost regionu. V druhé části románu, odehrávající se po vzniku Československa, je používán název Karvinná, což byl oficiální název města v období první Československé republiky.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Šikmý kostel 2: Románová kronika ztraceného města: léta 1921–1945
- Šikmý kostel 3: Románová kronika ztraceného města: léta 1945–1961
- Kostel svatého Petra z Alkantary (Karviná)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ DATABAZEKNIH.CZ. Šikmý kostel - kniha. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c DATABAZEKNIH.CZ. Šikmý kostel: kniha, která vyvolává emoce. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Šikmý kostel je fenomén. Do staré Karviné míří davy turistů. www.patriotmagazin.cz [online]. [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Šikmý kostel | OneHotBook.cz. web.archive.org [online]. 2021-03-10 [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b LEDNICKÁ, Karin. Šikmý kostel. 1: Léta 1894-1921 / Karin Lednická. Dotisk prvního vydání. vyd. Ostrava-Svinov: Bílá vrána 398 s. ISBN 978-80-88362-00-5. S. (Shrnutí), str. 397.
- ↑ a b KROČILOVÁ, Markéta. Recenze: Šikmý kostel 1. a 2. díl Karin Lednické | protimluv.net [online]. 2021-08-27 [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
- ↑ a b LEDNICKÁ, Karin. Šikmý kostel. 1: Léta 1894-1921 / Karin Lednická. Dotisk prvního vydání. vyd. Ostrava-Svinov: Bílá vrána 398 s. ISBN 978-80-88362-00-5.
- ↑ a b c Přátelství posvěcené solí – iLiteratura.cz. iLiteratura [online]. 2020-11-18 [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
- ↑ ZAVŘELOVÁ, Monika. Knihou roku je Šikmý kostel od Karin Lednické, rozhodli čtenáři v anketě. iDNES.cz [online]. 2020-10-15 [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
- ↑ HROMKOVÁ, Dominika Hejl. Lednická vyvrátila mýty o „černém“ regionu, Pavel ji ocenil medailí Za zásluhy. iDNES.cz [online]. 2024-10-29 [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
- ↑ LEDNICKÁ, Karin. The Leaning Church: Chronicle of a Town that Vanished: 1894-1921. [s.l.]: Bílá vrána book s. Dostupné online. ISBN 978-80-88362-12-8. (anglicky) Google-Books-ID: lJahzwEACAAJ.
- ↑ Šikmý kostol. www.knihy.cz [online]. [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.