Přeskočit na obsah

Šerchov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Šerchov
Domy na návsi
Domy na návsi
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBlatno
OkresChomutov
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°30′22″ s. š., 13°23′7″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel51 (2021)[1]
Katastrální územíŠerchov (3,11 km²)
Nadmořská výška565 m n. m.
PSČ430 01
Počet domů13 (2011)[2]
Šerchov
Šerchov
Další údaje
Kód části obce5410
Kód k. ú.605417
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šerchov (německy Schergau) je malá vesnice v Krušných horách v okrese Chomutov. Stojí asi šest kilometrů severně od Chomutova v nadmořské výšce okolo 565 metrů. Byla založena nejspíše ve čtrnáctém století a po většinu doby patřila k chomutovskému nebo červenohrádeckému panství. Po zrušení poddanství se Šerchov dvakrát stal na krátkou dobu samostatnou obcí, ale od padesátých let dvacátého století patří k Blatnu. V roce 2011 zde trvale žilo 46 obyvatel.[3]

Název

[editovat | editovat zdroj]

Název vesnice je odvozen ze středněhornoněmeckého slova scherge (soudní sluha, posel, hlasatel). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Ssericha (1479), w Sserych (1552), na vsi Sserchowu (1561), Schercha (1563), Sserchow (1564, 1587), ve vsi Sserchowie (1571), Scherchau nebo Schercher Zoll (1604), Czercha (1606), Tscherga (1608), Czercha (1622), Ssergaw (1654) nebo Schergau (1846).[4]

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Domy na východním okraji vesnice s bývalou hasičárnou
Křížek u hospody

První písemná zmínka o Šerchovu se objevila v letech 1382–1393 v knihách řádu německých rytířů z chomutovské komendy. Podle rozboru katastrálních map je však možné, že Radenov patří k nejstarším sídlům tzv. chomutovského újezdu a byl součástí majetku, který věnoval Bedřich Načeratec řádu v roce 1252.[5] Vesnice zůstala součástí chomutovského panství až do roku 1605, kdy část majetku zabaveného Jiřímu Popelovi z Lobkovic koupil Adam Hrzán z Harasova, který ji připojil k Červenému hrádku.[6]

V šestnáctém století přes vesnici vedla jedna z větví obchodní cesty z Jirkova do saské Míšně. Bývalo zde celní stanoviště, které vybralo na poplatcích v průměru deset kop grošů za rok.[7] Následky třicetileté války se Šerchovu nejspíš vyhnuly, protože podle Berní ruly z roku 1654 byla vesnice v dobrém stavu. Žilo v ní pět sedláků a šest chalupníků, z nichž více než polovina vlastnila část lesa a jeden z chalupníků se živil jako vozka. Kromě zemědělství si vydělávali také prodejem dřeva v Chomutově. Sedlákům patřilo čtrnáct potahů, osmnáct krav, 21 jalovic, sedm prasat a deset koz. Chudší chalupníci měli dohromady sedm potahů, deset krav, šestnáct jalovic, tři prasata a dvanáct koz. V okolí vesnice se těžila drobná žilná[8] ložiska železné rudy dodávané do Vysoké Pece. V devatenáctém století se vyráběly šindele a roku 1846 je uváděn hostinec.[6]

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]
Krajina východně od vesnice s výhledem na Chomutov

Šerchov stojí v jižní části stejnojmenného katastrálního území o rozloze 3,11 km²[9] v Ústeckém kraji dva kilometry východojihovýchodně od Blatna a 5,7 kilometrů severně od Chomutova.[10] Západní a severní hranici území přibližně vymezuje koryto potoka Malá voda a na jihu údolí Březeneckého potoka.[11]

V geologickém podloží převládají prekambrické dvojslídné a biotitické ruly, ale v severním cípu východně od Květnova se vyskytují také předvariské intruzivní horniny a horniny neznámého stáří, které jsou často deformované a metamorfované. Zastupují je různé druhy metagranitů až metagranodioritů a ortoruly.[11]

V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory, podcelku Loučenská hornatina a okrsku Bolebořská vrchovina.[11] Nejnižší bod území se nachází v údolí Bíliny pod vodní nádrží Jirkov ve výšce asi 400 metrů, zatímco nejvyšším bodem je bezejmenná kóta s nadmořskou výškou 654 metrů severozápadně od vesnice. Samotná vesnice stojí ve výšce okolo 565 metrů.[10]

Z půdních typů převažuje kambizem histická, ale zejména jižní svahy údolí Malé vody pokrývají podzolové půdy a v údolí jižně od Květnova se vyskytuje také glej modální.[11] Jediným významnějším vodním tokem je Malá voda, která napájí vodárenskou nádrž Jirkov. Jižní část území odvodňuje drobný Březenecký potok.[11]

Šerchovská lípa

Do východní části katastrálního území zasahuje malá část přírodní památky Najštejnské bučiny. Asi 400 metrů jihovýchodně od vesnice roste přibližně 300 let stará a 25 metrů vysoká lípa velkolistá s obvodem kmene 560 centimetrů. Je chráněná jako památný strom.[12][13]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 81 obyvatel (z toho 40 mužů) německé národnosti, kteří byli kromě jednoho evangelíky římskými katolíky.[14] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 84 obyvatel německé národnosti a římskokatolického vyznání.[15]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[16][3][17]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 87 111 101 84 69 81 84 21 19 11 4 2 15 37 51
Domy 13 15 15 15 14 15 14 11 — 5 3 5 5 13 13
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů obce Blatno.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]
Silnice k Blatnu

Šerchov je částí obce Blatno. Po zrušení poddanství se stal v roce 1850 samostatnou obcí, ale v roce 1869 je uváděn jako osada Blatna. V letech 1880–1950 byl opět obcí, ale dne 17. května 1954 byl znovu připojen k Blatnu.[18][19] V katastrálním území vesnice stojí u silnice do Květnova také bývalý mlýn a pozdější panská myslivna Teichmühle.[18]

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Šerchově žilo 42 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[20]

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Šerchovem vede jediná silnice č. III/2524 z Chomutova do Blatna.[21] Po silnici vede značená cyklotrasa č. 3077 z Chomutova do Kalku. Autobusová linková doprava do vesnice nezajíždí. Nejbližší zastávka se nachází dva kilometry daleko v Blatně. Nejbližší pravidelně obsluhovaná železniční stanice je v Chomutově.[10]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Na návsi stávala kaple Zvěstování Panny Marie ze druhé poloviny 18. století. Měla obdélný půdorys s polygonálním závěrem a v průčelí štít, za kterým ze střechy vybíhala sanktusová vížka. Zbořena byla pravděpodobně v osmdesátých letech 20. století. Zůstaly po ní jen základy obvodových zdí.[22][23]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  4. ↑ PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (S–Ž). Svazek IV. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. S. 277. 
  5. ↑ LISSEK, Petr; NOVÝ, Miroslav; SÝKORA, Milan. Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, 2009. 132 s. Dostupné online. S. 14. 
  6. ↑ a b BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Šerchov, s. 118. Dále jen Binterová 2000. 
  7. ↑ Binterová 2000, s. 117
  8. ↑ BÍLEK, Jaroslav; JANGL, Ladislav; URBAN, Jan. Dějiny hornictví na Chomutovsku. Chomutov: Vlastivědné muzeum v Chomutově, 1976. 192 s. Kapitola Železnorudné doly na žilách, s. 49. 
  9. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20. 
  10. ↑ a b c Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-03-19]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b c d e CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2017-03-19]. Dostupné online. 
  12. ↑ Binterová 2000, s. 120
  13. ↑ AOPK ČR. Lípa v Šerchově [online]. [cit. 2014-11-18]. Dostupné online. 
  14. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 211. 
  15. ↑ Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 101. 
  16. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  17. ↑ Základní údaje podle částí obce vybraného SO ORP – Kadaň [PDF online]. Český statistický úřad [cit. 2023-08-25]. Dostupné online. 
  18. ↑ a b Binterová 2000, s. 119
  19. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-03-22]. S. 562. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 
  20. ↑ RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076. 
  21. ↑ Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2017-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-20. 
  22. ↑ Umělecké památky Čech. P/Š. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek III. Praha: Academia, 1980. 540 s. Heslo Šerchov, s. 498. 
  23. ↑ Kaple Zvěstování Panně Marii [online]. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice [cit. 2015-11-14]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Šerchov, s. 117–120. 
  • BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Šerchov, s. 29. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Části obce Blatno
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šerchov&oldid=24092264“