Šeberov
| Šeberov | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha-Šeberov, zčásti Praha-Kunratice |
| Správní obvod | Praha 11, zčásti Praha 4 |
| Obvod | Praha 4 |
| Obec | Praha |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′46″ s. š., 14°30′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 179 (2021)[1] |
| PSČ | 149 00 |
| Počet domů | 861 (2011)[2] |
| Počet ZSJ | 6 |
 | |
  Šeberov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 162132 |
| Kód k. ú. | 762130 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šeberov (německy Scheberau) je městská čtvrť a katastrální území hlavního města Prahy v obvodu Praha 4. Tvoří hlavní část městské části Praha-Šeberov, k 1. červenci 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v řídce zastavěném území oboustranné přesahy.[3]. Od roku 1909 byl Šeberov samostatnou obcí, 1. července 1974 byl z okresu Praha-západ připojen k Praze. Šeberov se skládá ze dvou původních sídel – Šeberova na severu a Hrnčířů na jihu, tato sídla zatím nejsou srostlá zástavbou. Území je zhruba vymezeno na severu ulice Na Jelenách, na východě dálnicí D1, západní hranice je v oblasti Kunratické spojky a jižní hranice tvoří hranici Prahy. Počet obyvatel Šeberova se zvyšuje vlivem výstavby nových domů, typických pro aglomeraci a okrajové části metropole.
Samosprávná příslušnost
[editovat | editovat zdroj]Katastrální území Šeberov celé spadalo do působnosti nejprve obce Šeberov, poté MNV Praha-Šeberov a až do června 2014 městské části Praha-Šeberov.
S účinností od 1. července 2014 byla upravena hranice samosprávných městských částí Praha-Šeberov a Praha-Kunratice v okolí Kunratické spojky tak, že přestala odpovídat hranici katastrálních území Šeberov a Kunratice a vznikly tak v řídce zastavěném území oboustranné přesahy. Katastrální hranice Šeberova a Kunratic kopíruje východní břeh rybníků Šeberák a Olšanského rybníka. Základní sídelní jednotka U Šeberáku-východ, tj. neobydlená a téměř nezastavěná část katastrálního území Šeberov západně od Kunratické spojky až k břehům Šeberovského a Olšanského rybníka, byla nově vymezena jako územně technická jednotka Šeberov-Praha-Kunratice (výměra 0,311869 km²) a připojena k městské části Praha-Kunratice. Na tomto území se nachází jen jedna nečíslovaná budova, na soukromé parcele č. 1479/2. Naopak dva díly katastrálního území Kunratice byly připojeny k samosprávné městské části Praha-Šeberov.[3]
Jihovýchodní část souvislé a ucelené zástavby Hrnčíř jakožto urbanistického celku patří katastrálně i samosprávně k obci Vestec v okrese Praha-západ. Několik ulic, které přecházejí mezi oběma katastry a obcemi, má harmonizované názvy, tj. jak v Praze, tak ve Vestci mají stanovený shodný název: jde o ulice V březí, V úhoru a U Hrnčíř. Liší se však pravopis: zatímco v Praze se úhor i březí píšou s malým počátečním písmenem, ve Vestci s velkým.
Historie a zástavba Šeberova
[editovat | editovat zdroj]Šeberov i Hrnčíře měly vždy zemědělský charakter. První zmínka o Šeberově je z roku 1382, o Hrnčířích z roku 1412. Jiné zdroje tvrdí, že nejstarší zpráva o Hrnčířích se dochovala z roku 1352. Po vzniku moderních obcí v 19. století byly Šeberov i Hrnčíře připojeny k Chodovu, od kterého se v roce 1909 osamostatnily s tím, že obecní úřad sídlil v Šeberově.
V okolí Šeberova najdeme veliké množství rybníků, které jsou pozůstatky rozsáhlé prameništní oblasti. Při plánování a výstavbě blízkého Jižního Města se počítalo s rozsáhlou panelovou výstavbou i na šeberovské straně dálnice D1. Druhým plánem bylo postavit v Šeberově zónu čistého průmyslu (výzkumné ústavy, elektrotechnický průmysl). Ani k jedné z variant nakonec nedošlo. V severozápadní části katastru byla v roce 1979 otevřena elektrická rozvodna postavená v souvislosti se zásobováním Jižního Města elektřinou.
Od roku 1990 bylo v obci zamýšleno vybudování nového centra obce – návsi.[4] Nakonec bylo realizováno mezi roky 2017 až 2018 mezi ulicemi K Hrnčířům a V Ladech, poblíž Kostela sboru Církve bratrské a budovy Špejchar. Vzniklo tak parkoviště, velké dlážděné náměstí, v budoucnu poblíž vyroste také dům pro seniory.
Památky
[editovat | editovat zdroj]Prakticky jedinou zachovanou, ale historicky velmi cennou památkou je hrnčířský gotický kostel sv. Prokopa ze 13. století. Dříve se zde také nacházela tvrz (v poplužním dvoře K Hrnčířům čp. 2).
Přírodní památky
[editovat | editovat zdroj]Služby
[editovat | editovat zdroj]V dnešním Šeberově je k dispozici základní škola, stanice městské policie, lékárna a obchody s potravinami. V jižní části se nachází Sportovní areál Šeberov.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1927 získal Šeberov (odříznutý od železniční dopravy) autobusové spojení na lince Vršovice-Spořilov-Chodov-Průhonice.
V roce 1976 se objevily v obci první městské autobusy, na provizorní lince X vedené v trase Kunratice-Šeberov-Chodov (bez připojení na síť metra nebo tramvají). Později byly zavedeny linky 165 a 226, stále existovaly linky příměstské, provozované ČSAD, na kterých ale neplatil městský tarif.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Městskou hromadnou dopravu zajišťovala autobusová linka 165, která z Hájů a Opatova pokračovala přes Šeberov na Kunratice, Libuš, Modřany, Komořany a Zbraslav. Velmi důležité jsou kromě linky 165 také příměstské linky 326, 327 a 385 vedené od stanice metra Opatov, a které za Šeberovem pokračují na Jesenici, Vestec, Průhonice nebo Čestlice.
Dnes zajišťuje autobusovou dopravu linka 154 (Strašnická - Sídliště Libuš)
Od 12. července 1971 vedla přes šeberovský katastr dálnice D1. V roce 1981 došlo ale k úpravě hranic Šeberova s Chodovem, Kunraticemi a Újezdem a od té doby již dálnice na území Šeberova nezasahuje (hranice mezi Šeberovem a Újezdem teď vede podél západního okraje dálnice).
V průběhu 70. a 80. let byla v okolí Šeberova rozsáhle přestavěná silniční síť. Nejvýznamnější křižovatku najdeme v Hrnčířích u hřbitova. Křižují se tam silnice směrem k dálnici a do Jižního Města, směrem na Vestec a Zdiměřice, směrem na Průhonice a Modletice a směrem na Kunratice. V roce 2004 byl na této křižovatce vybudován kruhový objezd.
Kolem roku 2019 byla plánována výstavba Vestecké spojky, která měla výrazně zlepšit dopravní situaci v Šeberově a Hrnčířích, neboť by sloužila jako obchvat městské části. Očekával se pokles intenzity dopravy ze současných 13 tisíc aut/den na 7-8 tisíc aut/den. Realizace této stavby byla pro protesty okolních obcí odložena.
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Ulice K Hrnčířům v Šeberově, směr Jižní Město -
Obecní úřad v Šeberové -
Kruhový objezd v Hrnčířích, za ním Hrnčířský hřbitov -
Ulice K Šeberovu v Hrnčířích
Sousední obce a čtvrti
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ a b Změna hranice mezi městskými částmi Praha-Kunratice a Praha-Šeberov s účinností od 1.7.2014, Územní změny v Praze – rok 2014, Český statistický úřad, Krajská správa ČSÚ v Praze
- ↑ Centrum Šeberova - náměstí. Městská část Praha Šeberov [online]. [cit. 2019-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-25.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šeberov na Wikimedia Commons - Katastrální mapa Šeberov na webu ČÚZK
- Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
