Šebín
| Šebín | |
|---|---|
 Dochovaný fragment zdiva | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický |
| Výstavba | 14. století |
| Zánik | 15. století |
| Další majitelé | Zajícové z Hazmburka |
| Poloha | |
| Adresa | na východním okraji Levous, Křesín,  Česko |
| Souřadnice | 50°23′14,18″ s. š., 13°59′10,63″ v. d. |
  Šebín | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 14680/5-2036 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šebín je zřícenina šlechtického hradu ze čtrnáctého století. Nachází se na východním okraji vesnice Levousy v bezprostřední blízkosti tamního hradiště ze starší doby bronzové v nadmořské výšce 200 metrů. Dochovaly se z něj jen valy a malé zbytky hradební zdi.
Historie hradu
[editovat | editovat zdroj]Název Šebín pochází z vlastního jména Šeba neboli Šebestián. Doba vzniku hradu není jasná. August Sedláček se domníval, že Šebín postavili páni ze Mšeného už ve 13. století. Půta ze Mšeného se v roce 1279 píše podle Rýzenberka, což Sedláček považuje za původní název hradu.[1] Jméno Šebín se objevuje poprvé v roce 1362, kdy Jan ze Šebína vysadil svým poddaným v Křesíně 20 lánů zákupným právem.[pozn. 1] Jan ze Šebína je v roce 1374 uváděn jako patron křesínského kostela. V roce 1405 se podle Šebína psal Předbor z Dubé, maršálek královny Žofie.[3] Jeho stejnojmenný syn prodal „tvrz Šebín“ Vilému Zajícovi z Házmburka.[4] To je první zmínka o existenci hradu jako nemovitosti. Součástí panství Šebín byl tehdy poplužní dvůr a vesnice Křesín, Levousy a Horka. Házmburkové šebínské panství připojili nejprve k Budyni a později ke Mšenému.[5] V roce 1564, když Jiří Zajíc z Házmburka prodal panství Mšené Janovi nejstaršímu z Lobkovic na Zbiroze, se Šebín uvádí již jako pustý. Je pravděpodobné, že jako rezidenční sídlo zanikl již v průběhu 15. století. Název hradu se přenesl na pojmenování lesa, v němž se nacházel.
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]
Hrad je od sousedního hradiště oddělen příkopem. Plocha hradu má hruškovitý tvar. Na jeho přední části obrácené k jihu, odkud vedl původní přístup, jsou valové zbytky obvodové hradby. Jádrem hradu byla obdélná věž s mírně zaoblenou jižní stěnou. Od západu se k ní přimykal dvojprostorový objekt. Obvodovou hradbu zpevňovaly na severu a západě čtverhranné věžice ve funkci pilířů. Ze severní strany směrem od řeky Ohře chránil hrad příkrý svah. Pouze na tomto místě se na dvou místech dochovalo zdivo hradby.[6]
Šebín byl malý šlechtický hrádek na pomezí kategorií hradu a tvrze.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Příslušná listina byla údajně nalezena roku 1741 pod stropním trámem křesínského kostela.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Šebín tvrz, s. 26.
- ↑ BOROVSKÝ, František Adolf. Ottovy Čechy. Díl VII. Středohoří. Praha: J. Otto – Ottovo nakladatelství, 1892. 260 s. S. 23.
- ↑ ŠTĚDRÝ, František. Křesín, Levúsy a Horky. Praha: Vlastním nákladem, 1930. 40 s. S. 5.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Šebín – hrad, s. 459–460.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Šebín, s. 535.
- ↑ MIKOLÁŠ, David; RUBEŠ, Marek; SIROVÁTKA, Roman. Šebín u Levous. Hláska. 2018, roč. XXIX, čís. 2, s. 22. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království českého, Díl XIV: Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. Dostupné online. Kapitola Šebín tvrz.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šebín na Wikimedia Commons
