Šalvěj lékařská

Šalvěj lékařská
	Šalvěj lékařská (Salvia officinalis)
Stupeň ohrožení podle IUCN
	; málo dotčený
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Rod	šalvěj (Salvia);
Binomické jméno
	Salvia officinalis; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) je léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých.

Popis

Šalvěj lékařská je vytrvalá, silně aromatická rostlina polokeřovitého vzhledu se zdřevnatělými lodyhami, vysoká 30 až 70 cm. Lodyha je přímá, obvykle nevětvená, olistěná, šedoplstnatá. Listy jsou vstřícné, řapíkaté, podlouhle vejčité a jemně vroubkované, o délce 2–8 cm a šířce 1–4 cm, stříbrošedé až zelené. V mládí jsou šedoplstnaté, později lysé, na líci s výraznými žilkami.

Květenství tvoří lichopřesleny o 4–10 květech. Květ má dvoupyskou korunu, která je světle fialová, občas bílá, korunní trubka v ústí chlupatá, horní pysk vyklenutý, dolní třílaločný. Šalvěj obvykle kvete v květnu až červenci, plodem je tvrdka.

Stanoviště

Vyžaduje propustnou půdu a slunné stanoviště. Na zimu je třeba rostliny chránit před mrazem přikrývkou.

Areál rozšíření

Původní areál rozšíření šalvěje lékařské zahrnoval oblast Středomoří a Malé Asie. K léčivým rostlinám patřila šalvěj už ve starověkém Egyptě. Do střední Evropy a dnešního Česka se tato bylina dostala pravděpodobně někdy v 9. století, kdy začala být hojně pěstována v klášterních zahradách. V Česku její obliba stoupá, pěstuje se na zahrádkách i v květináčích na okenních parapetech.

Použití

Jako koření se užívají čerstvé nebo sušené listy barvy zelenošedé až stříbrošedé. Chutnají trpce a lehce nahořkle a hodí se hlavně k vepřovému a telecímu masu. Přidávají se také do omáček, nádivek, k ochucení sýrů. Ve staročeské kuchyni byla používána šalvěj lékařská stejně často jako petrželka. Sbírá se i kvetoucí nať v červnu až červenci.
Šalvěj se používá též v léčitelství pro své protizánětlivé, antivirotické a antibakteriální účinky, zabraňuje průjmům. Omezuje pocení, zejména je-li nervového původu, jako např. při nočním pocení v klimaktériu nebo v pubertě. Pomáhá při žaludečních, střevních a žlučníkových potížích a nadýmání. Droga je někdy mylně používaná při alternativní léčbě různých druhů rakovin.^[2] Ve vyšších dávkách (nebo v kombinaci s alkoholem) působí toxicky. Není známo mnoho případů otravy, ale je vhodné zvážit použití jako léčiva, potraviny nebo esenciálních olejů, které při vysokých dávkách vyvolávají riziko poškození jater.^[3] Při přípravě čaje ovšem pouze relativně malé množství účinných látek přechází do vody a tři až šest šálků šalvějového čaje denně je považováno za netoxickou dávku.^[4]

Žádaná je šalvěj i v kosmetice, kde se využívají její stahující a dezinfekční schopnosti. Odvar z 200 g šalvěje na jeden litr vody se přidává do osvěžující koupele. Potlačuje tvorbu lupů, proto se pro závěrečné oplachování hlavy doporučuje šalvějový nálev. Pleťová voda ze šalvěje léčí problematickou pleť a akné. Pro účinky při léčbě zánětů v ústní dutině a při potlačení nepříjemného zápachu se výtažky ze šalvěje přidávají do ústních vod a zubních past (doporučuje se i žvýkání čerstvého listu nebo kloktání nálevu).^[5]

Obsahové látky

Obsahuje 1,5 až 3 %^[2] silice, která je směsí thujonu, salviolu, kafru,velké množství vonného extraktu, cineolu a borneolu. Dále obsahuje 4 %^[2] tříslovin, saponiny, hořčiny, oxyterpenové kyseliny, estrogenní hormony a amid kyseliny nikotinové, pryskyřice, vitaminy skupiny B, vitamin P, minerální a hormonálně účinné látky.

Odkazy

Reference

↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
↑ ^a ^b ^c GRYGÁRKOVÁ, Simona. Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) [online]. 14.5.2007 [cit. 2010-07-16]. Dostupné online.
↑ LIMA, CF.; CARVALHO, F.; FERNANDES, E., et al. Evaluation of toxic/protective effects of the essential oil of Salvia officinalis on freshly isolated rat hepatocytes.. Toxicol In Vitro. Aug 2004, roč. 18, čís. 4, s. 457–65. DOI 10.1016/j.tiv.2004.01.001. PMID 15130603.
↑ WALCH, SG.; KUBALLA, T.; STÜHLINGER, W., et al. Determination of the biologically active flavour substances thujone and camphor in foods and medicines containing sage (Salvia officinalis L.).. Chem Cent J. 2011, roč. 5, s. 44. DOI 10.1186/1752-153X-5-44. PMID 21777420.
↑ VORLOVÁ, Michaela. Šalvěj lékařská - léčivé sametové pohlazení [online]. 2.8.2006 [cit. 2010-07-16]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu šalvěj lékařská na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo šalvěj lékařská ve Wikislovníku
Taxon Salvia officinalis ve Wikidruzích
http://botanika.wendys.cz/kytky/K240.php
https://web.archive.org/web/20060501234252/http://sk2.goo.cz/zdravi_na_dlani/lecive_rostliny/salvej.htm
Šalvěj lékařská
Šalvěj lékařská a její účinky

[181dfe71970fe69659e3d50405ffd671836742bf-1] The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].

[Grygárková-2] GRYGÁRKOVÁ, Simona. Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) [online]. 14.5.2007 [cit. 2010-07-16]. Dostupné online.

[Lima-2004-3] LIMA, CF.; CARVALHO, F.; FERNANDES, E., et al. Evaluation of toxic/protective effects of the essential oil of Salvia officinalis on freshly isolated rat hepatocytes.. Toxicol In Vitro. Aug 2004, roč. 18, čís. 4, s. 457–65. DOI 10.1016/j.tiv.2004.01.001. PMID 15130603.

[Walch-2011-4] WALCH, SG.; KUBALLA, T.; STÜHLINGER, W., et al. Determination of the biologically active flavour substances thujone and camphor in foods and medicines containing sage (Salvia officinalis L.).. Chem Cent J. 2011, roč. 5, s. 44. DOI 10.1186/1752-153X-5-44. PMID 21777420.

[5] VORLOVÁ, Michaela. Šalvěj lékařská - léčivé sametové pohlazení [online]. 2.8.2006 [cit. 2010-07-16]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]