Šach (Volfířov)
| Šach | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Volfířov |
| Okres | Jindřichův Hradec |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°7′30″ s. š., 15°21′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 19 (2021)[1] |
| Katastrální území | Šach (2,67 km²) |
| PSČ | 380 01 |
| Počet domů | 27 (2011)[2] |
  Šach | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 184918 |
| Kód k. ú. | 784915 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Šach (německy Schach) je vesnice ležící v okrese Jindřichův Hradec, který je součástí Jihočeského kraje. Ves byla dříve samostatnou obcí, od roku 1976 je místní částí obce Volfířov. Leží zhruba 2,5 kilometru severozápadně od obce Volfířov v západní části Dačické sníženiny. V roce 2011 zde trvale žilo 22 obyvatel.[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název obce pochází ze středohornoněmeckého schache – tj. les či křovina, a značí osadu ležící při kraji takového porostu.[4] Ladislav Hosák uvažoval, že na vesnici bylo přeneseno osobní jméno Šach, které bylo buď totožné s obecným šach – „šachový král“, nebo to byla domácká zkratka některého jména začínajícího na Ša- (např. Šavel, Šalamún), a název označil za jeden ze vzácných případů pojmenování osady jménem osoby bez jakéhokoli odvození a úpravy (z Moravy lze jmenovat ještě Myslík, Štípu, Moravec a Šišmu).[5]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1385.[6] Po husitských válkách se ves dostala k telčskému panství, jehož součástí zůstala až do roku 1849. V roce 1843 podle záznamů ve vceňovacím operátu žilo v Šachu 188 obyvatel ve 28 domech a 44 domácnostech. Desátky byly odváděny faře ve Volfířově a na panství Telč. Je zde také uváděn 1 mlynář, což svědčí o existenci mlýna. Elektrifikace se obec dočkala až v roce 1943, když byla připojena na síť ZME Brno.
Na okraji katastru vsi bývala atypická stavba tzv. majestátního kostelíka sv. Ducha, který byl postaven po Rudolfovu majestátu (z roku 1609) místními evangelíky spolu s evangelíky z okolních obcí. Pozemek pro stavbu poskytl sedlák a mlynář Martin Lahodný z hospodářství v čp. 12 v Šachu. Po roce 1620 byl kostelík konfiskován římskokatolickou církví a přejmenován na kostel sv. Trojice. Katolíky byl užíván jen jednou ročně o Svatodušních svátcích. Po vydání tolerančního patentu byla žádost šachovských „bludařů“ o vrácení neudržovaného a rozpadajícího se kostelíka římskokatolickou církví zamítnuta. Nově ustanovený toleranční sbor si proto postavil v roce 1783 novou společnou modlitebnu v sousední Velké Lhotě. Pozůstatky kostelíka sv. Ducha jsou zakryty vegetací a zřetelně je možné identifikovat část západní zdi. Tajní evangelíci z obcí Šach, Radlice, Velká Lhota a Brandlín mají zajímavou historii.[7]
Škola
[editovat | editovat zdroj]Ve vesnici byla zřízena školní expozitura v letech 1903–1908. Přiškolena byla do Velké Lhoty. V současné době žáci chodí do školy v Dačicích, na první stupeň pak do Velké Lhoty.
Další fotografie
[editovat | editovat zdroj]-
Jedna z šachových skulptur ve vsi -
Autobusová zastávka ve vsi -
Autobusová zastávka za vsí -
Silnice k Radlicím
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 187.
- ↑ EGGINGER, Josef. Pfarrkirchen der ehemalige Landkreis. [s.l.]: [s.n.], 2018. Dostupné online. S. 35.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 539.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 220.
- ↑ Eva Melmuková: Patent zvaný toleranční, 1999. Str. 130–139 aj.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Dačicko Slavonicko Telčsko. Brno: Muzejní spolek Brno, 2005. ISBN 80-7275-059-3. S. 680–682.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Šach na Wikimedia Commons - O šachovském kostelíku sv.Ducha
