Ślęża
| Ślęża | |
|---|---|
 pohled na Ślężu ze severozápadu | |
| Vrchol | 718 m n. m. |
| Prominence | 468 m |
| Seznamy | Koruna hor Polska #27 |
| Poloha | |
| Stát |  Polsko |
| Pohoří | Krkonošsko-jesenické podhůří, Masyw Ślęży |
| Souřadnice | 50°51′54″ s. š., 16°42′32″ v. d. |
  Ślęża | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ślęża [ˈɕlɛ̃ʐa]IPA, česky Slenza[1], Sleza nebo Sobotka[2] je hora v Krkonošsko-jesenickém podhůří, se svými 718 m n. m. tvoří výraznou krajinnou dominantu Dolnoslezského vojvodství. Hora je tvořena granity a gabry, a je zalesněna. Patří mezi vrcholy Koruny hor Polska.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Na vrcholu hory stojí kostel, turistická chata, vysílač a rozhledna.
Historie
[editovat | editovat zdroj]V průběhu neolitu a přinejmenším až do 7. století př. n. l. byla Ślęża posvátné místo pohanských kmenů lužické kultury. Poté byla osídlena keltskými a ještě později i germánskými kmeny. Někteří vědci se domnívají, že posvátný les Alcis z germánské mytologie zmiňovaný Tacitem v jeho díle Germania byl na hoře Ślęża. Silingové byli první kmen známý svým jménem z území Slezska, většina z nich se v 5. století přesunula na západ a zbylá část byla v 6. století pomalu nahrazena nebo splynula s nově příchozími slovanskými kmeny. Silingové jsou spojováni s převorskou kulturou. Původ jména hory Ślęża, stejně jako „Slezsko“ či „Slezané“, je patrně odvozen od jména germánského kmene „Silingů“.
Turistické cesty
[editovat | editovat zdroj]
- modrá: Strzelin – Pęcz – Piotrowice – Zielenice – Suchowice – Jordanów Śląski – Glinica – Winna Góra – Gozdnik – Przełęcz Sulistrowicka – Przełęcz Słupicka – Radunia – Przełęcz Tąpadła – Ślęża – Sobótka-Górka
- červená: Strzelin – Szańcowa – Gościęcice Średnie – Skrzyżowanie pod Dębem – Gromnik – Dobroszów – Kalinka – Skrzyżowanie nad Zuzanką – Źródło Cyryla – Ziębice – Lipa – Rososznica – Stolec – Cierniowa Kopa – Kolonia Bobolice – Kobyla Głowa – Karczowice – Podlesie – Ostra Góra – Starzec – Księginice Wielkie – Sienice – Łagiewniki – Oleszna – Przełęcz Słupicka – Sulistrowiczki – Ślęża – Sobótka[3]
- žlutá: Świdnica – Przełęcz Tąpadła – Ślęża – Wieżyca – Sobótka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Radek Fukala: Slezsko - neznámá země Koruny české, str. 19, ISBN 978-80-86829-23-4
- ↑ Sleza aneb Sobotka – posvátná hora Slezska, Český rozhlas
- ↑ Informacje zawarte na stronie PTTK Strzelin; dostęp: 26.02.2014
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Galerie Ślęża na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ślęża na Wikimedia Commons
