Ředitelství pošt a telegrafů (Pardubice)
| Ředitelství pošt a telegrafů | |
|---|---|
 Ředitelství pošt a telegrafů v roce 2008 | |
| Účel stavby | |
V současné době sídlo Magistrátu města Pardubic a krajského úřadu | |
| Základní informace | |
| Sloh | modernismus |
| Architekt | Ladislav Machoň |
| Výstavba | 1924–1925 |
| Současný majitel | Pardubický kraj |
| Poloha | |
| Adresa | náměstí Republiky 12, Pardubice,  Česko |
| Ulice | Náměstí Republiky |
| Souřadnice | 50°2′14,63″ s. š., 15°46′41,21″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35844/6-4627 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| galerie na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ředitelství pošt a telegrafů je modernistická stavba v Pardubicích postavená v letech 1923 až 1925. Od roku 1964 je zapsána jako kulturní památka a v současnosti slouží jako sídlo části kanceláří magistrátu města Pardubice a krajského úřadu Pardubického kraje.
Historie
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Stavba
[editovat | editovat zdroj]Zřízení pobočky poštovního ředitelství požadovalo již roku 1894 Obchodní gremium. Po vzniku Československa bylo zřízeno ministerstvo pošt a telegrafů, přičemž po celém novém státě mělo vzniknout šest odloučených pracovišť tohoto rezortu.[1] Pro východní Čechy bylo uvažováno o Hradci Králové a Pardubicích, ale po umístění ředitelství železnic do Hradce Králové bylo 21. března 1919 rozhodnuto o zřízení ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích.[2]
Samotná pobočka v Pardubicích, umístěná v prostorách novoměstské školy (dnešní ZŠ Štefánikova) zahájila činnost až 13. listopadu 1919.[3][4] Budova však byla nevyhovující a se stoupajícím počtem zaměstnanců bylo jisté, že bude potřeba nová stavba. Prostor pro ni byl vytipován na rohu Smetanova náměstí (dnes Náměstí republiky) a Jahnovy ulice. Ještě téhož roku nakreslil místní architekt Bóža Dvořák dispoziční výkresy pro stavební řízení.
V roce 1923 byla vyhlášena architektonická soutěž na plán nové budovy pro ředitelství mezi čtyřmi architekty, z nichž byli 3 z Prahy a jeden z Pardubic. Do užšího výběru postoupil pardubický Bóža Dvořák a pražský Ladislav Machoň, který nakonec i vyhrál.[5] Stavba začala dne 19. ledna 1924 a stavitelem se stala firma V. O. Medek a spol..[6] Na stavbu ředitelství vyčlenil stát 5 milionů Kčs.[7] Dokončena byla v roce 1925.
20. a 21. století
[editovat | editovat zdroj]
Budova sloužila svým účelům až do vzniku Protektorátu Čechy a Morava, kdy z ní byl odstraněn velký kamenný znak s českým lvem. Během druhé světové války byla část budovy se stal sídlem Oberlandratu a Gestapa pro východní Čechy.[3][8] Po odchodu nacistů zde sídlil Okresní národní výbor a dne 27. října 1946 byla v budově odhalena pamětní deska poštovních zaměstnanců, kteří se stali za druhé světové války oběťmi nacistů.
V roce 1948 bylo ředitelství (přejmenované na Oblastní ředitelství pošt) přemístěno do budovy pošty na třídě Míru a o rok později se do budovy ředitelství nastěhoval krajský národní výbor Pardubického kraje.[3] Po zrušení pardubického kraje se do budovy opět vrátil Okresní národní výbor a po sametové revoluci zde sídlil okresní úřad.[9] Dne 5. března 1964 byla budova prohlášena za kulturní památku.[10] Po zrušení okresních úřadů pak sídlí v budově některé části magistrátu města a krajského úřadu. Od roku 2011 je ředitelství v majetku Pardubického kraje a v roce 2021 proběhla rozsáhlá rekonsturukce fasády budovy.[11]
V současné době (2024) je budova využívaná nejen samotným krajem, ale svá pracoviště tu mají také například Magistrát Města Pardubic, Regionální rozvojová agentura, Centrum regionálního rozvoje, Hospodářská komora nebo Destinační společnost Východní Čechy.[12]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Budova, tvořená skladbou výškově nestejnorodých bloků, je vystavěna na půdorysu písmene L a kopíruje linii bývalých městských hradeb. Nároží dominuje hlavnímu průčelí na náměstí Republiky s přízemním sloupovým portikem. Na delší straně budovy v Jahnově ulici se nachází monumentalizující puristický ústupkový portál ustupující za líc fasády.[13]
V interiéru nalezneme vestibul s dvojicí mramorových art décových plastik zubrů od sochaře Jaroslava Horejce, dvoranu s mramorovými obklady stěn a monumentální víceramenné pilířové schodiště.[14][15]
-
Pohled na budovu z Náměstí republiky -
Pohled na budovu z Náměstí republiky -
Pamětní deska na památku výstavby budovy -
Pamětní deska umístěná na budově na památku obětí Pomocných technických praporů a táborů nucených prací
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ NS RČS 1920-1925, PS, tisk 2994 (2. 11. 1918). www.psp.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Zřízení poštovního a telegrafního ředitelství v Pardubicích. Východ 2, č. 28, 1919, s. 4.
- ↑ a b c Parpedie : Ředitelství pošt a telegrafů. www.parpedie.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Zahájení činnosti poštovního a telegrafního ředitelství v Pardubicích. Východ 2, č. 83, 1919, s. 5.
- ↑ Ředitelství pošt a telegrafů v Pardubicích | Klub přátel Pardubicka. www.kppardubicka.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Stavba budovy pošt. ředitelství v Pardubicích. Východočeský Republikán 6, č. 35, 1924, s. 5.
- ↑ NS RČS 1920-1925, PS, tisk 4253, část č. 9 (2. 11. 1918). www.psp.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Neznámý osud Josefa Kříže připomíná pamětní deska na krajském úřadu | Pardubice ŽIVĚ. www.pardubicezive.eu [online]. 2023-10-02 [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Archiweb - Budova pošty a telegrafu, dnes okresní úřad. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Ředitelství pošt a telegrafů - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ KURZY.CZ. Pardubice: Machoňova fasáda se žlutými obklady se už klube na svět | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ KURZY.CZ. Pardubice: Ušít Machoňově budově staronový kabát nebylo jednoduché | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ POSPÍŠIL, s. 32.
- ↑ Ředitelství pošt a telegrafů – architectureweek.cz [online]. [cit. 2024-02-03]. Dostupné online.
- ↑ BARTOŠ, Štěpán; LUKEŠ, Zdeněk; PANOCH, Pavel. Kaleidoskop tvarů: století moderní architektury v Pardubickém kraji. Pardubice: Helios 199 s. ISBN 978-80-85211-19-1. S. 76.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PLÍŠEK, Daniel. Architektura pošt a poštovních úřadů na území východních Čech v letech 1890–1948. Pardubice, 2018 [cit. 2024-02-03]. Bakalářská práce. Fakulta Filozofická, Univerzita Pardubice. Vedoucí práce doc. Mgr. Pavel Panoch, Ph.D. s. 73–77. Dostupné online.
- POSPÍŠIL, Antonín. Bytová krize v Pardubicích a poválečná živelná výstavba v letech 1918-1930. Brno, 2021 [cit. 2024-02-03]. 45 s. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta, Masarykova univerzita. Vedoucí práce prof. PhDr. Petr Kaleta, Ph.D.. s. 30–32. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ředitelství pošt a telegrafů na Wikimedia Commons
