Řeřišničník Hallerův
 Řeřišničník Hallerův | |
|---|---|
_IMG_7443.JPG) Řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | řeřišničník (Cardaminopsis) |
| Binomické jméno | |
| Cardaminopsis halleri (L.) Hayek, 1908 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Řeřišničník Hallerův (Cardaminopsis halleri) je nižší, vytrvalá, přirozeně vyrůstající bylina vyšších poloh, kvetoucí drobnými, bílými květy. Je jedním ze tří druhů rodu řeřišničník rostoucích v Česká republika, je původním druhem a vyskytuje se z nich nejhojněji.
Tento druh, společně s řeřišničníkem písečným a řeřišničníkem skalním, je některými botaniky nově zařazován do rodu huseníček (Arabidopsis).[1][2]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Střediskem rozšíření tohoto převážně evropského druhu jsou hornaté oblasti ve Střední Evropě, v Západních i Východních Karpatech, Alpách, Apeninách a v pohořích Balkánu. Pravděpodobně druhotně se dostal na ruskou Sibiř a Dálný východ, stejně jako do Koreje, Japonska i na Tchaj-wan.
V české přírodě se vyskytuje hlavně v pohraničních horách na severu Čech a severozápadě Moravy, na Křivoklátské vrchovině a v Brdech. Roste také v úzkých údolích podél řek Vltavy, Sázavy, Lužnice, Otavy a dalších, Poměrně vzácný je na Šumavě a v Beskydech.[1][3]
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Řeřišničník Hallerův preferuje kyselé půdy, roste na vlhkých loukách, travnatých stráních, prameništích, okolo potoků a cest, jakož i ve vlhkých, světlých, humózních lesích. Nejčastěji se vyskytuje v podhorských a horských oblastech, odkud místy sestupuje do nižších poloh. V menší nadmořské výšce se obvykle objevuje v kaňonech řek, kam se dostává následkem splavování semen z vyšších poloh.[1][4][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá bylina s tenkým, větveným kořenem a početnými nadzemními, z uzlin kořenícími výhonky, které jsou zakončeny listovou růžici. Z některých z nich rostou tenké, zprohýbané, přímé nebo vystoupavé lodyhy obvykle vysoké 20 až 40 cm, které jsou lysé nebo porostlé jednoduchými nebo vidličnatými chlupy. V růžici jsou listy s řapíkem asi 2 cm dlouhým, s celistvou čepelí, dlouhou 2 až 4,5 a širokou 1 až 1,5 cm. Čepel bývá okrouhle srdčitá nebo lyrovitě peřenoklaná se dvěma až čtyřmi a jedním koncovým úkrojkem, které jsou stejně chlupaté jako lodyha. Spodní lodyžní listy jsou krátce řapíkaté a horní téměř přisedlé, jejich čepele jsou dlouhé 1 až 2,5 a široké 0,5 až 1,5 cm, bývají vejčité až úzce eliptické a po obvodě mají dva nebo více hrubých zubů; směrem vzhůru se listy zmenšují.
Hroznovité květenství je vytvořeno z 15 až 20 bílých nebo narůžovělých čtyřčetných květů na asi 1 cm dlouhých odstávajících stopkách. Kališní lístky, velké asi 2 mm, jsou obvykle vejčité, lysé a jejich vnější pár je vydutý. Korunní lístky s nehty jsou obvejčité, velké 5 × 2,5 mm a bývají bílé nebo narůžovělé. Šest čtyřmocných tyčinek má bílé nitky a žluté prašníky, semeník má kulovitou bliznu. Rostlina kvete od května do července, květy jsou opylovány létajícím hmyzem.
Plod je rovná, mírně zploštělá, 10 až 20 mm dlouhá a 1 až 1,5 mm široká šešule na 1 cm dlouhé stopce. Mírně růžencovitě zaškrcovaná šešule obsahuje hladká, podlouhlá, světle hnědá semena asi 1 mm dlouhá s úzkým lemem. Ploidie druhu je 2n = 16. Své druhové jméno dostal řeřišničník podle švýcarského přírodovědce Albrechta von Hallera (1708 – 1777).[1][4][5][6]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Řeřišničník Hallerův je v současnosti rostlinou bez ekonomického významu. Je mu však přisuzována schopnost signalizovat svým výskytem přítomnost určitých rud nehluboko v podloží. Je jednou z mála rostlin, které dokážou vytahovat z půdy nežádoucí kovy, např. zinek a kadmium, které následně ukládá v listech. Teoreticky se dá rostliny použít k postupnému vyčištění kontaminovaného stanoviště, na podzim je však nutno opadané listy nasycené znečišťujícími látkami sesbírat.[1][5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Řeřišničník Hallerův [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.05.2009 [cit. 2017-02-08]. Dostupné online.
- ↑ The Plant List: Cardaminopsis halleri [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2017-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ US National Plant Germplasm System: Arabidopsis halleri [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-10-17. (anglicky)
- ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Žerušničník Hallerov [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2017-02-08]. S. 389–392. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-02. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
- ↑ a b c RYBKA, Vlastík. Vlhké louky. Ilustrace Radka Josková Jedličková. Praha: Ottovo nakladatelství, 2014. 550 s. ISBN 978-80-7451-441-8. Kapitola Řeřišničník Hallerův, s. 84–85.
- ↑ CHEO, Taiyien; LU, Lianli; YANG, Guang. Flora of China: Arabidopsis halleri [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2017-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu řeřišničník Hallerův na Wikimedia Commons 
Taxon Arabidopsis halleri ve Wikidruzích- Botanický ústav AV ČR – rozšíření řeřišničníku Hallerova v ČR
