Přeskočit na obsah

Římskokatolická farnost Prunéřov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Římskokatolická farnost
Prunéřov
Církevřímskokatolická
Vikariátkrušnohorský
Diecézelitoměřická
Provinciečeská
Lokalizace farnosti
Římskokatolická farnost Prunéřov
Římskokatolická farnost
Prunéřov
Území farnosti
Bystřice • Milžany • Nová Víska • Potočná • Prunéřov
Kontakt
Adresa sídla(platná do 31. prosince 2012)
Římskokatolická farnost Prunéřov
Mírové náměstí 84
432 01 Kadaň

Adresa nástupnické farnosti:
Římskokatolická
farnost-děkanství Kadaň

Mírové náměstí 84
432 01 Kadaň
Souřadnice
E-mailfarnostkadan@centrum.cz
IČO61345458 (VR)
Externí odkazy
Databáze Ministerstva kultury České republiky
Údaje v infoboxu aktuální k 01/2016
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolická farnost Prunéřov (lat. Brunnersdorfium[1]) je zaniklá církevní správní jednotka sdružující římské katolíky v Prunéřově a okolí. Organizačně spadalo do krušnohorského vikariátu, který je jedním z deseti vikariátů litoměřické diecéze.

Historie farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Tzv. stará farnost pochází z neznámého roku. Matriky jsou vedeny od roku 1611.[2] Farnost existovala do 31. prosince 2012 jako součást kadaňského farního obvodu. Od 1. ledna 2013 zanikla sloučením do farnosti-děkanství Kadaň.

Duchovní správcové vedoucí farnost

[editovat | editovat zdroj]

Začátek působnosti jmenovaného v duchovní správě farnosti od:[p 1]

  • 1524 Joannes Sapper, O. Melit.
  • 1659 Ciriacus Tanner
  • 1666 Melchior Tschautner
  • 1667 Tobias Hankel
  • 1674 Wolfgangus Krümes
  • 1676 Adalbertus Kugler
  • 1694 Franciscus Dittrich
  • 1697 Gabriël Krives
  • 1708 Josephus Bärl
  • 1724 Andreas Franciscus Pertl
  • 1759 Felix Czech
  • Josephus Heinl
  • 1776 Matthaeus Permann, † 16. 3. 1788
  • 1789 Theophilus Albrecht, n. 26. 1. 1745 Dobřanens., o. 21. 12. 1765, † 17. 9. 1820
  • 1820 Karel Hanl, n. 4. 9. 1782 Krbice, o. 8. 9. 1805, † 7. 10. 1874 (bisk. H. K.)
  • 1822 Franc. Melzer, n. 20. 10. 1778 Brunnersdorf, o. 30. 8. 1806, † 30. 4. 1852
  • 1853 Jos. Schierl, n. 9. 7. 1802 Kunicens., o. 4. 4. 1826, † 18. 8. 1873
  • 1874 par. vacat, admin. interc. Josef Rummer
  • 1875 Franc. Hellmich, n. 18. 10. 1807 Magno- Koerbic., o. 25. 7. 1833, † 16. 6 1878
  • 1878 Ludov. Haumer, n. 4. 4. 1844 Hohentann., o. 15. 7. 1867, † 26. 1. 1882
  • 1882 Car. Strohwasser, n. 11. 2. 1841 Hagensdorf, o. 30. 1. 1864, † 18. 9. 1928
  • 1907 Adolph. Grössl, n. 16. 1. 1871 Rednitz, o. 7. 7. 1895, † 1. 11. 1940
  • 1940 par. vacat, admin. interc. Ioann. Scherling
  • 1944 par. vacat, admin. excurr. Henricus Henke
  • 1. 5. 1945 par. vacat, admin. Josef Hanus
  • 1. 6. 1946 Oldřich Hodač
  • 1. 7. 1948 Jan Josef Bárta O.F.M.
  • 1. 6. 1950 František Jan Štikar O.F.M., admin. excurr.
  • 1. 8. 1960 Miroslav Kubík
  • 1. 10. 1970 Jan Kozár
  • 1. 7. 1986 Miroslav Maňásek
  • 1. 7. 1990 Jiří Kabát CSsR
  • 1. 2. 1991 Jozef Piroh
  • 1. 5. 1993 Petr Kubíček
  • 1. 1. 1994 Tomáš Pirný
  • 1. 3. 1996 Richard Madej
  • 15. 11. 1997 – 31. 12. 2012 Josef Čermák, admin. excurr.[3]

Kromě kněží stojících v čele farnosti, působili ve farnosti v průběhu její historie i jiní kněží. Většinou pracovali jako farní vikáři, kaplani, katecheté, výpomocní duchovní aj.

Území farnosti

[editovat | editovat zdroj]

Do farnosti náleželo území obcí:[2]

Římskokatolické sakrální stavby a místa kultu na území farnosti

[editovat | editovat zdroj]
Stavba Místo Bohoslužby Zeměpisné souřadnice Status Wikidata
Zaniklé sakrální stavby
1. Kostel sv. Petra a Pavla Prunéřov nelze sloužit 50°24′46″ s. š., 13°16′24″ v. d. zbořený farní kostel[7] (Q26242962)
2. Kostel Narození Panny Marie Bystřice nelze sloužit 50°23′35″ s. š., 13°16′55″ v. d. zbořený filiální kostel[8] (Q25373535)
Některé drobné sakrální stavby a pamětihodnosti lze dohledat zde v databázi Drobné sakrální památky

Zaniklé sakrální stavby lze dohledat zde v databázi Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice

Ve farnosti se mohou nacházet i další drobné sakrální stavby, místa římskokatolického kultu a pamětihodnosti, které neobsahuje tato tabulka.

  1. Některá jména jsou v latinském nebo německém zkráceném tvaru, tak jak je zaznamenávaly diecézní katalogy do poloviny 20. století.
  2. a b c d e Německý název lokality ve farnosti do roku 1945
  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Latinsko-český rejstřík farností, s. 405. 
  2. a b MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 159. 
  3. Litoměřice: Archiv biskupství litoměřického, 2018. 
  4. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Bystřice (Wistritz) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online. 
  5. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Milžany (Milsau) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online. 
  6. BERAN, Pavel. Zaniklé obce a objekty po roce 1945 – Potočná (Schönbach) [online]. 2005-04-01 [cit. 2014-01-03]. Dostupné online. 
  7. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel sv. Petra a Pavla, Kat. území: Prunéřov [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. 
  8. Poškozené a zničené kostely, kaple a synagogy v České republice – kostel Narození Panny Marie, Kat. území: Bystřice u Kadaně [online]. [cit. 2014-01-04]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]