Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota
| Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota | |
|---|---|
 Ostrožská Lhota a farní kostel | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Uherské Hradiště |
| Diecéze | arcidiecéze olomoucká |
| Provincie | moravská |
| Farář | R. D. Mgr. Miroslav Reif |
| Území farnosti | |
| Ostrožská Lhota | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Kostelní 64 687 23 Ostrožská Lhota |
| Webové stránky | www |
| faostrozskalhota@ado.cz | |
| Datová schránka | iwauzp3 |
| IČO | 46257985 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 01/2019 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota je územní společenství římských katolíků s farním kostelem svatého Jakuba Staršího v děkanátu Uherské Hradiště.
Historie farnosti
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Ostrožské Lhotě pochází z roku 1371.[1] Obec byla tehdy latinsky nazývána Majori Lhota (česky Velká Lhota).
V roce 1421 byl výlučným vlastníkem Ostrožské Lhoty Hašek z Waldsheimu, který byl horlivým husitou a často se účastnil husitských válek. Je pravděpodobné, že doposud katoličtí obyvatelé vsi se po vzoru svého pána připojili k reformačnímu hnutí a bojovali spolu s husity. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl Martinidovou misií pravděpodobně v roce 1655[2] zbudován první kostel.
V roce 1670 byla na kopci nad obcí směrem k Blatnici, pod jejíž farnost tehdy Ostrožská Lhota náležela, zřízena kaple sv. Antonína Paduánského, čímž byly dány základy poutního místa Svatý Antonínek. Farníci z Ostrožské Lhoty včetně místních kněží se od té doby podílí na provozu tohoto místa, ačkoliv sama kaple dnes formálně leží těsně za hranicí jejich obce a osamostatněné farnosti.
Samostatná duchovní správa byla v Ostrožské Lhotě zřízena lokálií 21. listopadu 1765 přispěním lhotského rodáka Jana Maluše, kněze v sousední Blatnici pod Sv. Antonínkem, kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 zřízena kuracie a v roce 1867 fara.
Současný farní kostel byl postaven v pozdně barokním stylu roku 1908. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší farář Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a poslanec Antonín Cyril Stojan.[2] Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela.
Duchovní správci
[editovat | editovat zdroj]Současným (leden 2019) farářem je R. D. Mgr. Miroslav Reif.
Bohoslužby
[editovat | editovat zdroj]| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| svatého Jakuba Staršího | Ostrožská Lhota | neděle pondělí středa čtvrtek pátek sobota |
9.00 18.00 18.00 18.00 18.00 18.00 |
farní kostel |
Aktivity ve farnosti
[editovat | editovat zdroj]Pravidelně se konají duchovní obnovy, biblické hodiny, setkání společenství, modlitby matek, výuka náboženství, při bohoslužbách zpívá schola mládeže i chrámový sbor. Na začátku školního roku se žehnají školní aktovky. Farnost je zapojena do projektu Noc kostelů.[3]
Ve farnosti se pravidelně pořádá tříkrálová sbírka. V roce 2017 dosáhl výtěžek sbírky 40 174 korun.[4]
V roce 2017 prošel farní kostel velkou rekonstrukcí. Dostal novou dlažbu, podlahové vytápění, nové lavice, byl přebudovaný presbytář. V listopadu 2017 posvětil biskup Josef Nuzík také nový oltář.[5]
V září 2018 ve farnosti uděloval svátost biřmování biskup Antonín Basler. [6]
Kněží pocházející z farnosti
[editovat | editovat zdroj]V roce 1895 se v Ostrožské Lhotě narodil a 5. července 1921 byl vysvěcen na kněze Josef Bachan. Zemřel v roce 1967.
Z farnosti pochází rovněž Mons. ThDr. Antonín Šuránek, narozen 29. května 1902 v Ostrožské Lhotě, který působil jako spirituál olomouckého kněžského semináře, než mu začal být po zbytek života výkon kněžské služby znesnadňován komunistickým režimem. Zasloužil se o rozvoj mnoha církevních staveb a poutních míst, zejména domácího Svatého Antonínka. V důsledků započatého procesu kanonizace mu náleží titul Služebník Boží. Zemřel 3. listopadu 1982 v Petřkovicích, pohřben byl na ostrožskolhotském hřbitově. Jeho jméno nese i pastorační centrum zřízené v obci v sousedství fary v roce 2002 při příležitosti 100. výročí jeho narození.
Synovec Antonína Šuránka, Antonín Dominik, narozen 25. června 1914 v Ostrožské Lhotě, byl vysvěcen na kněze 5. července 1940. Doprovázel svého strýce Antonína Šuránka ke konci jeho života a sám pak přozil poslední léta svého života (zemřel 25. listopadu 2004) jako farář v rodné Ostrožské Lhotě.
Bratranec Antonína Dominika, Stanislav Šuránek, narozen 2. listopadu 1921 v Ostrožské Lhotě, byl vysvěcen na kněze 29. června 1948. Zemřel 15. října 1990.
Výrazem poděkování za kněžství těchto čtyř ostrožskolhotských kněží je tzv. Pavlišova studánka se sochou svatého Antonína vybudovaná v roce 1971 zedníkem Josefem Pavlišem při cestě z Ostrožské Lhoty na kopec k poutnímu místu Svatý Antonínek.
Dne 1. července 2000 měl primici ve farním kostele R. D. Mgr. Miroslav Bachan,[7] který však po dlouhé nemoci 11. června 2005 zemřel a v Ostrožské Lhotě je pohřben.[8]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 10. 147.231.53.91 [online]. [cit. 2016-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-24.
- ↑ a b Reif, P. Miroslav. Pamětní kniha kostela svatého Jakuba Staršího v Ostrožské Lhotě. Ostrožská Lhota: Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota, 2009. ISBN 978-80-254-4371-2. S. 141.
- ↑ Ostrožská Lhota, kostel sv. Jakuba staršího [online]. nockostelu.cz [cit. 2016-10-23]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky Tříkrálové sbírky [online]. Charita Česká republika [cit. 2017-05-20]. Dostupné online.
- ↑ (gra). Kalendář. Katolický týdeník. Listopad 2017, čís. 45, s. Diecézní zpravodajství č. 5.
- ↑ Biřmování [online]. ado.cz [cit. 2019-01-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-07.
- ↑ Kněžská svěcení a primice novokněží. Katolický týdeník. Červen 2000, čís. 24, s. 6.
- ↑ Duchovní správci v Troubkách [online]. Římskokatolická farnost Troubky [cit. 2016-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-10-24.
