Římskokatolická farnost Červená Lhota
| Římskokatolická farnost Červená Lhota | |
|---|---|
 kostel sv. Vavřince v Červené Lhotě | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Děkanát | Třebíč |
| Diecéze | brněnská |
| Provincie | moravská |
| Administrátor excurrendo | R. D. Pavel Bublan |
| Území farnosti | |
| Červená Lhota, Budíkovice, Čechtín, Číhalín, Okřešice | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Červená Lhota 27, 675 07 Čechtín |
| Webové stránky | farnost-cervena-lhota1 |
| cervenalhota@dieceze.cz | |
| Datová schránka | jk6u9c9 |
| IČO | 64269361 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k 08/2023 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Červená Lhota je územní společenství římských katolíků v Červené Lhotě, s farním kostelem sv. Vavřince.
Území farnosti
[editovat | editovat zdroj]Do farnosti náleží území těchto obcí:
Dějiny farnosti
[editovat | editovat zdroj]Fara byla v Červené Lhotě již od založení tamního kostela..[1]) Ten byl založen patrně již někdy ve 13. století. Písemná zmínka o existenci fary v Červené Lhotě je z roku 1400, kdy biskup Jan Mráz poukázal jistému knězi Zikmundovi, který byl oltářníkem Máří Magdaleny u svatého Jakuba v Brně, že má jakousi ztrátu jedna a půl kopy na faře v Červené Lhotě.[1] Dále poukázal také na ztráty na farách v Kamenici, v Lukách, ve Zhoři u Polné a v Koněšíně. Roku 1421 pak měl dle záznamů spravovat faru provisor benediktinek v Pustiměři jménem Jan.[1]
V 16. století nebyla fara pod katolickou správou. I mnoho občanů nedalekého města Třebíče byly protestantského vyznání. Tehdy udělila faře patronát Kateřina z Valdštejna, manželka Smila Osovského z Doubravice a později zemského hejtmana Karla staršího ze Žerotína, který byl velkým patronem protestantů na Moravě.[1]
Dále jsou udáváni zde jako kazatel Jan Novokolínský roku 1609, roku 1624 pak Jakub Petroselius, syn pastora třebíčského. Ještě v době po Bitvě na Bílé hoře však na čas byla fara nekatolickou. Tehdy obsluhovali farníci z Červené Lhoty i fary v Beneticích a Chlumu.[1] Po vydání Obnoveného zřízení zemského však byli nekatolíci v celé monarchii stíháni a i z Červené Lhoty byly nekatolíci vyhnáni, pokud nepřešli na víru katolickou. Fara byla následně zrušena a vesnice přifařena k Třebíči.[1] Kaplan tehdy měl dojíždět z Třebíče do vesnice jednou za dva týdny v neděli. V roce 1670 pak byla fara přidělena do Kamenice a roku 1673 opět přifařena k Třebíči.[1] Pod třebíčskou správou zůstala až do roku 1785, kdy byla po předchozí přestávce opět obnovena, farářem se tehdy stal P. Josef Scheiner.[1] Téhož roku byly založeny také obecní matriky.
Duchovní správci
[editovat | editovat zdroj]Duchovním správcem farnosti je od 1. října 2014 administrátor kamenické farnosti R. D. Mgr. Grzegorz Bajon, OFMConv.[2] Od 1. srpna 2021 je administrátorem excurrendo R. D. Pavel Bublan.
Bohoslužby
[editovat | editovat zdroj]| Kostel | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| svatého Vavřince | Červená Lhota | neděle čtvrtek |
9.00 17.00 |
farní kostel |
Primice
[editovat | editovat zdroj]Ve farnosti slavili primice tito novokněží:
- Dne 4. července 1987 Stanislav Tvarůžek
Aktivity farnosti
[editovat | editovat zdroj]Dnem vzájemných modliteb farností za bohoslovce a bohoslovců za farnosti brněnské diecéze je 11. červen. Adorační den připadá na 13. července.
Ve farnosti se pravidelně koná tříkrálová sbírka. V roce 2017 činil její výtěžek v Červené Lhotě 6 270 korun, v Čechtíně 11 710 korun.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: GARN, 2008. 442 s. ISBN 978-80-86347-95-0. Kapitola Červená Lhota, s. 221.
- ↑ Změny v ustanovení kněží a jáhnů [online]. farnost.milonice.cz [cit. 2014-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-29.
- ↑ Výtěžky v jednotlivých městech a obcích okresu Třebíč [online]. trebic.charita.cz [cit. 2017-06-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-02.