Přeskočit na obsah

Ľudovít Okánik

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ľudovít Okánik
Poslanec Revolučního nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1919
Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1925 – 1926
Starosta Bratislavy
Ve funkci:
1923 – 1930
PředchůdceEmerich Zimmer
NástupceVladimír Krno
Stranická příslušnost
ČlenstvíSĽS
HSĽS

Narození15. srpna 1869
Skalica
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. března 1944 (ve věku 74 let)
Bratislava
SlovenskoSlovensko Slovensko
Profesepolitik a katolický kněz
Náboženstvíkatolicismus
CommonsĽudovít Okánik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ľudovít Okánik (15. srpna 1869 Skalica21. března 1944 Bratislava) byl slovenský a československý římskokatolický kněz, politik, člen Slovenské ľudové strany (později Hlinkova slovenská ľudová strana), poslanec a senátor, starosta Bratislavy.

Studoval na střední škole v Skalici a Ostřihomi. Pak prošel studiem teologie v Ostřihomi a na univerzitě v Budapešti. Roku 1891 byl vysvěcen na kněze. Učil němčinu na učitelském semináři v Ostřihomi. Byl kaplanem ostřihomské kapituly a od roku 1899 farářem v rodné Skalici. Zabýval se náboženskou publicistikou, například: Narodenie Pána (1900), Víťazstvo Mesiáša (1901), Príchod Spasiteľa (1902), Štedrý večer (1903), Dedinský kovár (1907), Vianoce dietok (1914), Mária zvíťazila (1919), Katolíckym Slovákom (1920) či Katolíckym Slovákom v Amerike (1920). Vydal studii o kanonickém právu, byl redaktorem týdeníku Esztergom.[1]

Zasedal v Revolučním národním shromáždění.[2] Zasedal zde za slovenskou reprezentaci (slovenští poslanci Revolučního národního shromáždění ještě nebyli organizováni podle stranických klubů). Mandátu poslance se vzdal v lednu 1919. V této době byl děkanem.[3]

Roku 1919 spoluzakládal Slovenské ľudové noviny a roku 1940 Katolické noviny. V letech 1919-1920 byl županem Nitranské župy. Od roku 1921 působil jako kanovník kapituly u svatého Martina v Bratislavě. V letech 1930-1939 byl bratislavským farářem u svatého Martina.[1] V letech 1923-1930 byl starostou Bratislavy.[4]

V parlamentních volbách v roce 1925 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění, ale nezískal pro výkon své funkce souhlas příslušného katolického biskupa a na post senátora tak musel roku 1926 rezignovat. V senátu ho nahradil Milutin Križko. Ľudovít Okánik byl orientován pročeskoslovensky.[5][6][7]

  1. a b ThDr. Ľudovít Okánik - nitriansky župan [online]. nitra-slovensko.eu [cit. 2011-11-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-16. (slovensky) 
  2. Ľudovít Okánik [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  3. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-21]. Dostupné online. 
  4. Richtári Bratislavy [online]. bratislava.sk [cit. 2013-08-16]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  5. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 834. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-06]. Dostupné online. 
  7. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 75. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]