Čilimník řezenský
Čilimník řezenský | |
---|---|
Čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | bobotvaré (Fabales) |
Čeleď | bobovité (Fabaceae) |
Podčeleď | Faboideae |
Tribus | Genisteae |
Rod | čilimník (Chamaecytisus) |
Binomické jméno | |
Chamaecytisus ratisbonensis (Schaeff.) Rothm., 1944 | |
Synonyma | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čilimník řezenský (Chamaecytisus ratisbonensis), někdy též nazývaný čilimníček řezenský[1], je drobný poléhavý keřík z čeledi bobovitých, původní druh české květeny.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Je to malý, 10–30 cm vysoký plazivý keř s pokrouceným, poléhavým kmínkem. Rovněž větévky jsou poléhavé, na konci vystoupavé, s jemně a hustě přitiskle chlupatými letorosty; starší větvičky jsou lysé. Nesou trojčetné, dlouze řapíkaté listy s eliptickými nebo obkopinatými lístky, které jsou krátce řapíčkaté a zhruba 7–20 mm dlouhé a 3–6 mm široké, na líci jsou lysé, na okrajích a na rubu opět hustě hedvábitě chlupaté.[2]
Zhruba 2 cm velké květy vyrůstají po dvou či po třech na kratičkých brachyblastech v úžlabí listů po stranách loňských větví. Jsou rozlišené na zelený, chlupatý, dlouze trubkovitý kalich a jasně žlutou korunu motýlokvětého tvaru. Rozkvétají před rašením listů a následně kvetou i na olistěné rostlině, zhruba od dubna do června. Plodem je 20–35 mm dlouhý, hustě přitiskle chlupatý lusk na bázi s dlouho vytrvávajícím kalichem, obsahuje 2–3 mm velká, lesklá, hnědá semena.[2]
Ekologie a rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Člimník řezenský je světlomilný a teplomilný druh vyrůstající na suchých úzkolistých i širokolistých trávnících (svazy Festucion valesiacae, Bromion erecti), v lesních lemech zejména borových lesů a teplomilných doubrav, na lesních světlinách a křovinatých stráních. Osídluje vysychavé, mělké, písčité nebo kamenité a živinami spíše chudší půdy na silikátovém, sprašovém nebo i vápencovém podloží.[2][3]
Je druhem středoevropského a východoevropského rozšíření. V ČR se vyskytuje dosti hojně v termofytiku (jižní a severozápadní Morava, povodí Labe, střední a severní Čechy), vzácněji v teplejších polohách mezofytika. Územím republiky prochází severozápadní hranice jeho areálu; východní hranice v evropském Rusku je nejasná vzhledem k častým záměnám s podobnými druhy. V českém Červeném seznamu ohrožených druhů z roku 2017 je zařazen mezi vzácnější druhy vyžadující další pozornost (kategorie C4a), zákonem chráněn není.[2][3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ONDREJ.ZICHA(AT)GMAIL.COM, Ondrej Zicha;. BioLib: Biological library. www.biolib.cz [online]. [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Skalická A. (1995): Chamaecytisus Link – čilimník. – In: Slavík B., Smejkal M., Dvořáková M. & Grulich V. (eds), Květena České republiky 4, p. 339–348, Academia, Praha.
- ↑ a b Chamaecytisus ratisbonensis | Pladias. pladias.cz [online]. [cit. 2018-10-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu čilimník řezenský na Wikimedia Commons