Česko na Eurovision Song Contest
Česko | |
---|---|
![]() | |
Televizní stanice | Česká televize (ČT) |
Nominační akt | ESCZ |
Počet účastí | |
Celkem | 12 (5× ve finále) |
První účast | 2007 |
Nejlepší výsledek | |
Finále | 6. místo: 2018 |
Semifinále | 2. místo: 2019 |
Nejhorší výsledek | |
Finále | 25. místo: 2016 |
Semifinále | poslední: 2007, 2009 |
Body | |
Maximum | 281 (finále 2018) |
Minimum | 0 (semifinále 2009) |
Externí odkazy | |
Česko na Eurovision.tv |
Česko se zúčastnilo 12 ročníků soutěže Eurovision Song Contest, poprvé v roce 2007. Mělo se zúčastnit také v roce 2020, ale ročník byl zrušen kvůli pandemii covidu-19. Doposud se reprezentantovi Česka podařilo do finále postoupit pětkrát, v letech 2016, 2018, 2019, 2022 a 2023. Po účasti v roce 2009, kdy skupina Gipsy.cz obsadila v Moskvě poslední místo v semifinále bez zisku jediného bodu, se Česká republika do roku 2015 ze soutěže stáhla. V listopadu 2014 oznámila ČT návrat Česka do soutěže v roce 2015, kdy se soutěž konala ve Vídni.
Nejlepšího výsledku dosáhlo Česko v roce 2018, kdy Mikolas Josef postoupil do finále s písní „Lie to Me“ a obsadil 6. místo. V roce 2019 skupina Lake Malawi skončila na 11. místě, v roce 2022 skupina We Are Domi obsadila 22. místo a v roce 2023 skupina Vesna s písní „My Sister's Crown“ skončila na 10. místě, což je druhý nejlepší výsledek pro Česko.
Pozadí (1968–2006)
[editovat | editovat zdroj]Prvním Čechem, který se Eurovize zúčastnil, byl v roce 1968 Karel Gott, který zastupoval Rakousko s písní „Tausend Fenster“. Tento ročník Eurovize byl vysílán živě také Československou televizí (ČST), a to s komentářem Miroslava Horníčka.[1][2]
V letech 1965 až 1992 ČST vysílala Eurovizi téměř každoročně, i když většinou pouze sestříhaný záznam (viz níže kapitola Vysílání v Československu).[3][4][5] Některé vítězné písně byly navíc interpretovány českými a slovenskými umělci (například píseň „Save All Your Kisses“ od skupiny Brotherhood of Man nazpívali v české verzi „Já půjdu tam a ty tam“ Jiří Korn a Helena Vondráčková, nebo „Après toi“ od Vicky Leandros v české verzi „Jak mám spát“ nazpívala opět Helena Vondráčková).
Ekvivalentem Eurovize se ve Východním bloku mezi lety 1977 a 1980 stal festival Intervision Song Contest, pořádaný v polských Sopotech. V roce 1977 tuto soutěž vyhrála Helena Vondráčková s písní „Malovaný džbánku“, v roce 1980 se o vítězný titul se zástupci Finska a Sovětského svazu dělila Marika Gombitová.
Coby nesoutěžní příspěvek na Eurovizi 1984 vystoupilo Černé divadlo Praha.
V roce 1988 dostala Lenka Filipová nabídku zúčastnit se soutěže Eurovize, kde měla interpretovat píseň „Ne partez pas sans moi“ ve francouzštině od švýcarského skladatele a zastupovat Švýcarsko. V Československu ale nedostala povolení vycestovat, protože prý nemůže zastupovat cizí zemi. Náhradnicí se narychlo stala Céline Dion, která v té době byla začínající zpěvačkou a s touto písní Eurovizi vyhrála, čímž nastartovala svou kariéru.[6][7][8]
Po rozdělení Československa v roce 1993 se do soutěže okamžitě přihlásilo Slovensko, jehož zástupce Elán ovšem nepostoupil z kvalifikačního kola. Slovensko se tak zúčastnilo až o rok později a následně ještě v letech 1996 a 1998.
Česká republika se původně měla účastnit již v roce 2005, ovšem k debutu nedošlo z rozličných důvodů včetně finanční vytíženosti veřejnoprávního vysílatele. Znovu se chtěla Česká televize zapojit o rok později, avšak z důvodu „nízké šance na postup do finále“ účast odložila.[9]
Vysílání v Československu (1965-1992)
[editovat | editovat zdroj]ČST vysílala písňovou soutěž Eurovize téměř každoročně od roku 1965 až do rozdělení Československa v roce 1992. Rok 1965 byl počátkem vysílání Eurovize nejen v Československu, ale také v ostatních zemích Východního bloku. Od tohoto roku totiž začala platit dohoda mezi Evropskou vysílací unií (EVU) a její východoevropskou obdobou Mezinárodní organizací pro rozhlas a televizi (OIRT), na základě které EVU poskytovala zdarma vysílání písňové soutěže Eurovize všem členským zemím OIRT, a OIRT na oplátku poskytovala všem členům EVU vysílání soutěže Zlatý klíč Intervize.[3]
V letech 1965 až 1973 vysílala ČST Eurovizi buďto živě,[10][11][1][12][13][14][15] nebo byl odvysílán kompletní záznam soutěže.[16][17] Komentář v českém nebo slovenském jazyce k soutěži poskytly známé herecké a moderátorské osobnosti své doby: Miroslav Horníček, Vladimír Dvořák nebo Blažena Kočtúchová. Od roku 1974, kdy se k soutěži už podruhé připojil Izrael, bylo v ČST rozhodnuto, že místo živého přenosu se bude vysílat pouze sestříhaný záznam, a to navíc v divácky ne příliš atraktivní dobu (např. záznam Eurovize 1981 byl odvysílán v neděli večer[18]). V této podobě byla odvysílána většina ročníků Eurovize od roku 1974 až do roku 1989. Po pádu železné opony mohla ČST opět vysílat kompletní verzi soutěže, avšak až do rozpadu Československa v roce 1992 vysílala stále pouze záznam. Od roku 1993 pak nově vzniklá Česká televize zcela vyřadila soutěž Eurovize ze svého vysílání a vrátila se k ní až v roce 2007.
Rok | TV kanál | Typ vysílání | Komentátor(ka) | Ref. |
---|---|---|---|---|
1965 | ČST | živé | Není známo | [10] |
1966 | Vladimír Dvořák | [11] | ||
1967 | záznam | [16] | ||
1968 | živé | Miroslav Horníček | [1][2] | |
1969 | Není známo | [12] | ||
1970 | ČST1 | [13] | ||
1971 | záznam | [17] | ||
1972 | ČST2 | živé | Blažena Kočtúchová | [14] |
1973 | Jiří Šrámek | [15] | ||
1974–1975 | Není známo | |||
1976 | ČST2 | sestříhaný záznam | Není známo | [19] |
1977 | [20] | |||
1978–1980 | Není známo | |||
1981 | ČST2 | sestříhaný záznam | Není známo | [18] |
1982 | ČST1 | [21] | ||
1983 | ČST2 | |||
1984 | ||||
1985 | [24] | |||
1986 | ||||
1987 | ||||
1988 | ||||
1989 | ČST1 | |||
1990 | ČST2 | záznam | ||
1991 | ČTV | [30] | ||
1992 | F1 | [31] |
Účast
[editovat | editovat zdroj]2007
[editovat | editovat zdroj]V dubnu 2006 Česká televize potvrdila účast na Eurovizi 2007. Do finských Helsinek po vítězství v národním kole Eurosong 2007 odjela rocková kapela Kabát.[32][33][34] V semifinále 10. května skupina vystoupila jako šestnáctá v pořadí, avšak od diváků v Evropě obdržela pouze jediný bod (z Estonska). Obsadila tak poslední místo.
Pro Českou televizi soutěž živě z místa konání moderovala Kateřina Kristelová, která s Jiřím Kornem moderovala národní finále. Výsledky českého hlasování ve finále vyhlásila manažerka pro zahraniční vztahy České televize Andrea Savane.
2008
[editovat | editovat zdroj]Zástupce na Eurovizi 2008 ČT vybírala opět pomocí národního kola Eurosong. Mezi devíti konkurenty zvítězila zpěvačka Tereza Kerndlová s písní „Have Some Fun“, přestože byla následně obviněna z kupování hlasů.[35][36] V druhém semifinále 22. května vystoupila jako osmá v pořadí. V hlasování obdržela 9 bodů – pět z Makedonie, dva z Chorvatska a po jednom bodu z Turecka a Malty. Obsadila tak předposlední osmnácté místo.
Soutěž opět komentovala Kateřina Kristelová, která moderovala národní kolo spolu s Alešem Hámou. Výsledky českého hlasování ve finále vyhlásila redaktorka České televize Petra Šubrtová.
2009
[editovat | editovat zdroj]V roce 2009 se Česká televize místo uspořádání národního kola jako v předchozích dvou letech rozhodla rovnou v lednu 2009 nominovala skupinu Gipsy.cz, která v obou ročnících národního kola Eurosong obsadila místo v nejlepší trojici.[37][38][39] Z dvou písní byla po dvoutýdenním hlasování vítěznou vyhlášena „Aven Romale“.[40]
Skupina vystoupila 12. května v druhém semifinále v Moskvě coby druhá v pořadí. V hlasování však neobdržela ani jeden bod a skončila tak poslední.
Odchod
[editovat | editovat zdroj]Dne 22. července 2009 ČT oznámila, že se nezúčastní Eurovize 2010 z důvodu „nezájmu veřejnosti o soutěž a nízké sledovanosti“.[41][42] Na základě tohoto rozhodnutí se Česká republika soutěže mezi lety 2010 až 2014 neúčastnila.
2015
[editovat | editovat zdroj]Navzdory informacím z července 2014, že se Česko ani následující rok nezúčastní Eurovize 2015 ve Vídni, se Česká televize 19. listopadu 2014 rozhodla pro účast a na základě interního výběru jako reprezentanty vybrala duo složené z Marty Jandové a Václava Noida Bárty. S písní „Hope Never Dies“ vystoupili 21. května v druhém semifinále jako osmí v pořadí. V hlasování získali 33 bodů a skončili na nepostupovém třináctém místě.
2016
[editovat | editovat zdroj]Na základě interního výběru Českou republiku v roce 2016 reprezentovala Gabriela Gunčíková s písní „I Stand“. Vystoupila 10. května v prvním semifinále. V hlasování získala 161 bodů a z devátého místa postoupila jako první česká reprezentantka do velkého finále.
Finále soutěže se konalo 14. května a Gabriela Gunčíková vystoupila jako druhá v pořadí. V upraveném systému hlasování, kdy jsou zvlášť zveřejňovány hlasy od národních porot a od diváků z jednotlivých zemí, získala 41 bodů v hlasování porot, od diváků nicméně nezískala žádný bod. Celkově tak skončila na 25. místě.
2017
[editovat | editovat zdroj]Na základě interního výběru Českou republiku na Eurovision 2017 v Kyjevě reprezentovala Martina Bárta s písní „My Turn“. Vystoupila 9. května v prvním seminifinále.[43] Do finále se však neprobojovala, zůstala na třináctém místě z osmnácti, získala 83 bodů.
2018
[editovat | editovat zdroj]Česko na Eurovision Song Contest 2018 v portugalském Lisabonu reprezentoval Mikolas Josef s písní „Lie to Me“, který v lednu 2018 vyhrál národní kolo Eurovision Song CZ, kterého se účastnilo 6 interpretů. Česko se zúčastnilo prvního semifinále, ve kterém Mikolas Josef obsadil 3. místo. Ve finále skončil na 6. místě, což je dosavadní nejlepší výsledek Česka v soutěži.[44][45]
2019
[editovat | editovat zdroj]Reprezentant Česka na Eurovision Song Contest 2019 v izraelském Tel Avivu vzešel z národního kola Eurovision Song CZ. Vítězem se stala indie popová skupina Lake Malawi s písní „Friend of a Friend“. Česko vystoupilo dne 14. května 2019, v první polovině prvního semifinále.[46] Skupina Lake Malawi následně postoupila do finále soutěže, stala se tak třetím finalistou v Eurovision Song Contest v historii Česka. Ve finále Lake Malawi obdrželi celkem 157 bodů, ale pouze 7 bodů z diváckého hlasování.[47] Česko obsadilo 11. místo z 41 zúčastněných.
2020
[editovat | editovat zdroj]Česko se mělo účastnit 65. ročníku hudební soutěže v nizozemském Rotterdamu, ta byla ale kvůli pandemii koronaviru zrušena. Z finále národního kola, kterého se zúčastnilo 7 interpretů, byl na základě online hlasování vybrán Benny Cristo s písní „Kemama“.[48]
2021
[editovat | editovat zdroj]Po zrušení předchozího ročníku se česká delegace rozhodla, že reprezentantem Česka bude znovu Benny Cristo.[49] Píseň pro českého interpreta byla zvolena interně,[50] stala se jí skladba „omaga“.[51] Zpěvák vystoupil jako třetí ve druhém semifinále, do finálového večera ale nepostoupil.[52] Po obdržení 0 bodů od zahraničních diváků a 23 bodů od mezinárodních porot obsadil s celkovým ziskem 23 bodů až 15. místo ze 17 zemí zúčastněných ve 2. semifinále.[53] Šlo o nejhorší výsledek českého reprezentanta v soutěži od roku 2009.
2022
[editovat | editovat zdroj]Český zástupce pro 66. ročník Eurovize v italském Turíně opět vzešel z národního kola.[54] Vítězem se stala skupina We Are Domi s písní „Lights Off“. Skupina vystoupila jako poslední ve druhém semifinále a postoupila do finále, kde celý večer naopak odstartovala.[55] V celkovém pořadí skupina skončila s 38 body na 22. místě.
2023
[editovat | editovat zdroj]Dne 20. října 2022 bylo potvrzeno složení účastníků 67. ročníku, mezi kterými je i Česko.[56] Českým reprezentantem se stala skupina Vesna s písní „My Sister's Crown“.[57] Skupina vystoupila ve druhé polovině prvního semifinále 9. května 2023, ve kterém skončila na 4. místě z 15 účastníků. Jako pátá v historii české účasti na Eurovizi postoupila do finále. Ve finále získala 129 bodů a obsadila 10. místo z celkového počtu 37 účastníků.
2024
[editovat | editovat zdroj]Reprezentant země vzešel z národního finále, které se konalo 4. prosince 2023 a do kterého bylo vybráno 7 finalistů.[58] Národní kolo vyhrála zpěvačka Aiko s písní „Pedestal“.[59] Zpěvačka vystoupila v první polovině druhého semifinále 9. května 2024, ze kterého ale do finále nepostoupila.[60]
2025
[editovat | editovat zdroj]Pro rok 2025 nebylo obnoveno národní kolo, místo toho Česká televize vybrala interpreta interně, na výběru se podílela demoskopická porota, mezinárodní porota a porota z ČT. 11. prosince 2024 bylo zveřejněno, že reprezentantem bude slovenský zpěvák Adonxs.[61]
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]Rok | Interpret | Píseň | Jazyk | Finále | Semifinále | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Pořadí | Body | Pořadí | Body | ||||
2007 | Kabát | „Malá dáma“ | čeština | nepostup | 28. | 1 | |
2008 | Tereza Kerndlová | „Have Some Fun“ | angličtina | 18. | 9 | ||
2009 | Gipsy.cz | „Aven Romale“ | angličtina, romština | 18. | 0 | ||
bez účasti v letech 2010 až 2014 | |||||||
2015 | Marta Jandová a Václav Noid Bárta | „Hope Never Dies“ | angličtina | nepostup | 13. | 33 | |
2016 | Gabriela Gunčíková | „I Stand“ | angličtina | 25. | 41 | 9. | 161 |
2017 | Martina Bárta | „My Turn“ | angličtina | nepostup | 13. | 83 | |
2018 | Mikolas Josef | „Lie to Me“ | angličtina | 6. | 281 | 3. | 232 |
2019 | Lake Malawi | „Friend of a Friend“ | angličtina | 11. | 157 | 2. | 242 |
2020 | Benny Cristo | „Kemama“ | angličtina | ročník zrušen | |||
2021 | Benny Cristo | „omaga“ | angličtina, čeština | nepostup | 15. | 23 | |
2022 | We Are Domi | „Lights Off“ | angličtina | 22. | 38 | 4. | 227 |
2023 | Vesna | „My Sister's Crown“ | angličtina, ukrajinština, čeština, bulharština | 10. | 129 | 4. | 110 |
2024 | Aiko | „Pedestal” | angličtina | nepostup | 11. | 38 | |
2025 | Adonxs | bude oznámeno |
Legenda | |
---|---|
2
|
2. místo |
3
|
3. místo |
◁
|
poslední místo |
X
|
interpret vybrán, ale nezúčastnil se |
Sledovanost
[editovat | editovat zdroj]Sledovanost Eurovize v Česku je nižší, než ve většině evropských zemí. Například v roce 2016 sledovalo ve Švédsku Eurovizi 84 % lidí sedících u televizí, v Česku to bylo 13 %.[62] V roce 2018 sledovalo Eurovizi celosvětově v televizi 186 milionů diváků. Dlouhodobě jde o nejsledovanější nesportovní akci světa.[63]
Tabulka uvádí sledovanost Eurovize přes vysílání České televize. Někteří diváci mohou vystoupení sledovat také online nebo na zahraničních kanálech.
Rok | Sledovanost finále (tisíc diváků) |
Ref. |
---|---|---|
2015 | 230 | [64] |
2016 | 336 | [64] |
2017 | 183 | [65] |
2018 | 252 | [62] |
2019 | 300 | [66] |
2020 | ? | |
2021 | ? | |
2022 | 181 | |
2023 | 137 | |
2024 | 121 |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Tereza Kerndlová v Bělehradě (2008)
-
Gabriela Gunčíková ve Stockholmu (2016)
-
Martina Bárta v Kyjevě (2017)
-
Mikolas Josef v Lisabonu (2018)
-
Skupina Lake Malawi v Tel Avivu (2019)
-
Skupina We Are Domi v Turíně (2022)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c So 6. dubna. Týdeník Československý rozhlas. 26.03.1968, roč. 35, čís. 14, s. 7. Dostupné online.
- ↑ a b Miroslav Horníček ve své komentátorské lóži v ROYAL ALBERT HALL. Týdeník československé televize. 13.5.1968, roč. 3, čís. 20, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b VULETIC, Dean. Music and Democracy. Vienna, Austria / Bielefeld, Germany: mdwPress / transcript Verlag, 2021. Dostupné online. ISBN 978-3-8376-5657-2. doi:10.14361/9783839456576-006. Kapitola The Intervision Song Contest: Popular Music and Political Liberalization in the Eastern Bloc, s. 141–156.
- ↑ BAKKER, Sietse. Czech Republic Withdraws [online]. ESCtoday, 2004-12-03 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BAKKER, Sietse. Do you remember... Amsterdam 1970? [online]. EVU, 2008-12-25 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ korzo. Lenka Filipová dopomohla Céline Dion ke slávě [online]. Femina.cz, 2008-06-26 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online.
- ↑ GÁFRIK, Zdeno. Lenka Filipová: Za kariéru jej vďačí aj Celine Dion [online]. Pravda.sk, 2008-12-09 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ KVAŠŇOVSKÁ, Katarína. Ako Lenka Filipová naštartovala kariéru slávnej Celine Dion [online]. 2011-11-11 [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ BAKKER, Sietse. No Czech Republic in Athens [online]. ESCtoday, 2005-10-06 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Sobota 20. března. Československý rozhlas a televise. 15.3.1965, roč. 32, čís. 12, s. 7. Dostupné online.
- ↑ a b So 5. března. Československý Rozhlas. 22.2.1966, roč. 33, čís. 10, s. 7. Dostupné online.
- ↑ a b so 9. března. Československý Rozhlas. 17.3.1969, roč. 36, čís. 13, s. 11. Dostupné online.
- ↑ a b Televize – sobota 21. března. Rudé právo. 21.3.1970, s. 5. Dostupné online.
- ↑ a b so 25. března. Československý Rozhlas. 13.3.1972, roč. 39, čís. 13, s. 11. Dostupné online.
- ↑ a b so 7. dubna. Týdeník Rozhlas. 26.3.1973, čís. 14, s. 7. Dostupné online.
- ↑ a b Ne 9. dubna. Československý Rozhlas. 28.3.1967, roč. 34, čís. 15, s. 7. Dostupné online.
- ↑ a b ne 11. dubna. Československý Rozhlas. 29.3.1971, roč. 38, čís. 15, s. 11. Dostupné online.
- ↑ a b ne 3. května. Týdeník Rozhlas. 17.4.1981, roč. 48, čís. 18, s. 15. Dostupné online.
- ↑ so 19. června. Rozhlas. 7.6.1976, čís. 25, s. 15. Dostupné online.
- ↑ Televize. Rudé právo. 3.6.1977, s. 8. Dostupné online.
- ↑ pá 21. května. Týdeník Rozhlas. 10.5.1982, čís. 21, s. 15. Dostupné online.
- ↑ pá 20. května. Týdeník Rozhlas. 9.5.1983, čís. 21, s. 15. Dostupné online.
- ↑ ne 3. června. Týdeník Rozhlas. 21.5.1984, čís. 23, s. 15. Dostupné online.
- ↑ Program televize v týdnu od 27. května do 2. června 1985. Týdeník Rozhlas. 20.5.1985, roč. 52, čís. 22, s. 15. Dostupné online.
- ↑ Program televize v týdnu od 2. do 8. června 1986 – pondělí 2. 6. /1/. Týdeník Rozhlas. 26.5.1986, čís. 23, s. 15. Dostupné online.
- ↑ sobota 6. 6. /2/. Týdeník Rozhlas. 25.5.1987, čís. 23, s. 15. Dostupné online.
- ↑ neděle 29.5. /2/. Týdeník Rozhlas. 16.5.1988, čís. 22, s. 15. Dostupné online.
- ↑ sobota 13. 5.– /1/. Týdeník Rozhlas. 29.4.1989, čís. 20, s. 15. Dostupné online.
- ↑ pondělí 28. 5. /2/. Týdeník Rozhlas. 21.5.1990, čís. 22, s. 15. Dostupné online.
- ↑ sobota 27. 7.. Týdeník Rozhlas. 22.7.1991, roč. 1, čís. 30, s. 14. Dostupné online.
- ↑ pátek 15. 5.. Týdeník Rozhlas. 4.5.1992, roč. 2, čís. 20, s. 13. Dostupné online.
- ↑ BUSA, Alexandru. Czech Republic will join in 2007 [online]. ESCtoday, 2006-04-16 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KLIER, Marcus. National final in Czech Republic [online]. ESCtoday, 2007-03-10 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FLORAS, Stella. Czech Republic: Kabat with Mala dama [online]. ESCtoday, 2009-03-11 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SCHACHT, Andreas. Tereza Kerndlova represents Czech colours! [online]. EVU, 2008-01-26 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HONDAL, Victor. Czech Republic decided: Tereza Kerndlová for Belgrade [online]. ESCtoday, 2008-01-26 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SIIM, Jarmo. Gipsy.cz competing for Czech Republic [online]. EVU, 2009-01-30 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ FLORAS, Stella. Czech Republic: Gipsy.cz to Eurovision [online]. ESCtoday, 2009-01-30 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIANDANI, Sanjay. Czech Republic: Listen to the songs [online]. ESCtoday, 2009-03-01 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SIIM, Jarmo. Czech Republic: Gipsy with a dot [online]. EVU, 2008-03-26 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HONDAL, Victor. Czech Republic withdraws from Eurovision [online]. ESCtoday, 2009-07-22 [cit. 2009-07-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Czechs withdraw from Eurovision [online]. BBC, 2009-07-23 [cit. 2009-08-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Martina Bárta v Kyjevě neuspěla, do finále Eurovize jdou Švéd či Portugalec. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2017-05-09 [cit. 2017-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Mikolas Josef postoupil do finále Eurovize, o vítězství se utká v sobotu. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-05-08 [cit. 2018-05-08]. Dostupné online.
- ↑ Eurovizi vyhrála zpěvačka Netta z Izraele, Mikolas Josef je šestý. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-05-12 [cit. 2018-05-12]. Dostupné online.
- ↑ Eurovision 2019: Which country takes part in which Semi-Final?. Eurovision.tv [online]. [cit. 2019-02-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Grand Final of Tel Aviv 2019 [online]. Eurovision.tv [cit. 2019-05-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SAK, Jan. Vítězem ESCZ 2020 je Benny Cristo [online]. ESCarena.cz, 2020-02-03 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠTAIF, Josef. Benny Cristo bude reprezentovat Česko i příští rok [online]. ESCarena.cz, 2020-05-13 [cit. 2020-05-13]. Dostupné online.
- ↑ ŠTAIF, Josef. Změny v české eurovizní delegaci a novinky o výběru písně [online]. ESCarena, 2021-01-04 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ SAK, Jan. Reprezentant Česka 2021 [online]. ESCarena, 2021-02-16 [cit. 2021-02-16]. Dostupné online.
- ↑ mas; den. Finále Eurovize proběhne bez české účasti, Cristovao neuspěl. ČT24 [online]. Česká televize, 2021-05-20 [cit. 2021-05-21]. Dostupné online.
- ↑ Results of the Second Semi-Final of Rotterdam 2021 [online]. Eurovision.tv, 2021-05-23 [cit. 2021-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-28. (anglicky)
- ↑ ŠTAIF, Josef. ESCZ 2022 zná přesný termín konání [online]. ESCarena, 2021-11-16 [cit. 2021-11-16]. Dostupné online.
- ↑ ADAMS, William Lee. Eurovision 2022: Grand final running order revealed…Czech Republic opens, Estonia closes [online]. Wiwibloggs.com, 2022-05-13 [cit. 2022-05-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SAK, Jan. Česko je mezi 37 účastníky Eurovize 2023! [online]. ESCarena, 2022-10-20 [cit. 2022-10-21]. Dostupné online.
- ↑ ŠPULÁK, Jaroslav. Na Eurovizi pojede skupina Vesna. Novinky.cz [online]. Borgis, 2023-02-07 [cit. 2023-02-08]. Dostupné online.
- ↑ ADAMS, William Lee. Czechia: Seven finalists revealed ahead of ESCZ 2024 national selection [online]. Wiwibloggs.com, 2023-11-28 [cit. 2023-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ADAMS, William Lee. Czechia: AIKO wins ESCZ 2024 with “Pedestal” [online]. Wiwibloggs, 2023-12-13 [cit. 2024-01-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GÖTH, Jindřich. Za Česko oheň a dynamický tanec. Aiko zpívala v semifinále Eurovize, neuspěla. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2024-05-09 [cit. 2024-05-10]. Dostupné online.
- ↑ ADAMS, William Lee. ADONXS: Czechia confirms SuperStar winner Adam Pavlovcin for Eurovision 2025 [online]. Wiwibloggs, 2024-12-11 [cit. 2024-12-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ROŽÁNEK, Filip. Eurovize: barevný a blikající hit, který čeští diváci ignorují. Lupa.cz [online]. 2019-05-15 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
- ↑ KOSTELECKÝ, Martin. Češi vs. Eurovize - proč pohrdáme soutěží, kterou Evropa miluje? [online]. markething.cz, 2018-05-11 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
- ↑ a b SPÁČILOVÁ, Mirka. Tři miliony Italů, 9 milionů Němců. Jak kde sledovali finále Eurovize. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2016-05-17 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Petr. Vystoupení Martiny sledovalo 183 000 lidí [online]. eurocontest.cz, 2017-05-10 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
- ↑ Sledovanost Eurovision Song Contest 2019 [online]. eurocontest.cz, 2019-05-30 [cit. 2024-05-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]Obrázky, zvuky či videa k tématu Česko na Eurovision Song Contest na Wikimedia Commons
- Eurovision Song Contest na stránkách České televize
- ESC Arena, český web o Eurovizi, člen OGAE
- EuroContest, český web o Eurovizi