Přeskočit na obsah

České předsednictví v Radě Evropské unie 2009

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oficiální logo českého předsednictví Rady EU v roce 2009

První české předsednictví v Radě Evropské unie či zkráceně jen české předsednictví se uskutečnilo v první polovině roku 2009, kdy Česká republika předsedala v Radě Evropské unie a v Evropské radě. Dne 1. ledna 2009 se tak tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek stal předsedou Rady Evropské unie a potažmo i předsedou Evropské rady (jejíž předsednictví se do přijetí Lisabonské smlouvy odvozovalo od předsednictví Rady EU). Poté, co byla Topolánkově vládě vyslovena nedůvěra, ho ve funkci 8. května nahradil předseda vlády Jan Fischer. Dne 1. července bylo předsednictví předáno Švédsku.

Priority

[editovat | editovat zdroj]

Priority byly formulovány od roku 2007. Zahrnovaly energetiku, země východní Evropy a volby do evropských úřadů. Důležitými prioritami byly tři velké E – Ekonomika, Energetika a Evropa ve světě. Česká republika měla za cíl stabilizovat ekonomickou situaci po globální finanční krizi.

Průběh

[editovat | editovat zdroj]

Česká republika se ujala předsednictví dne 1. ledna 2009.[1] České předsednictví muselo řešit vyhrocení přetrvávajících rusko-ukrajinských sporů o plyn, které vyvrcholily přerušením dodávek do plynovodu Bratrství Ruskem a tím i k přerušení dodávek plynu i do střední Evropy.[2][3] Topolánkovu týmu se podařilo vyjednat kompromis mezi Ruskem a Ukrajinou.[4]

Dalším důležitým momentem byl konflikt v Gaze. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg vedl tým, který se účastnil mírových jednání. Česká republika také uspořádala summit evropských ministrů práce a sociálních věcí v Luhačovicích.[5][6]

Předsednictví se v průběhu února zaměřilo na ekonomické záležitosti. Topolánek svolal summit do Bruselu na 19. a 20. března 2009. Na summitu byla projednávána nezaměstnanost a změna klimatu.[7] Další summit se konal na Hluboké. Evropští ministři zahraničních věcí jednali s Karlem Schwarzenbergem.[8] Summit se setkal s protesty proti jaderné elektrárně v Temelíně, proti americkému radaru v ČR a proti Evropské unii.[9]

Dne 24. března 2009 byla české vládě vyslovena nedůvěra.[10] Evropská komise uvedla, že má důvěru v Českou republiku a předsednictví národa v EU zůstane nedotčeno. Topolánek uvedl, že pád jeho kabinetu nebude mít na české předsednictví „žádný dopad“.[11]

Během dubna české předsednictví uskutečnilo řadu jednání s mezinárodními organizacemi, jako je Severoatlantická aliance nebo G20. Do Prahy přiletěl také americký prezident Barack Obama. Jan Fischer zůstal předsedou Evropské rady do 1. července 2009.

Osobnosti předsednictví

[editovat | editovat zdroj]

Hodnocení

[editovat | editovat zdroj]

Česká vláda označila předsednictví za úspěšné.[12] České předsednictví bylo oceněno za mnoho úspěchů, jako je řešení plynové krize nebo podpora obnovitelných zdrojů energie. Nejkritičtějším bodem byl pád Topolánkovy vlády.[13]

Podle průzkumu veřejného mínění z července 2009 54 % obyvatel považovalo předsednictví za úspěšné, zatímco 36 % obyvatel za neúspěšné.[14]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tschechische EU-Ratspräsidentschaft 2009 na německé Wikipedii.

  1. ↑ Česko začalo předsedat EU. Podívejte se, co to znamená a co se bude dít. iDNES.cz [online]. 2009-01-01 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ Plynové hádky Ruska s Ukrajinou. Čtěte, proč vznikly a jaké mají řešení. Plyn.cz [online]. Centropol, 2019-09-23 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  3. ↑ TICHÝ, Lukáš. Dvě kola rusko-ukrajinské plynové krize 2009. Euroskop [online]. Úřad vlády České republiky, 2009-03-16 [cit. 2022-11-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Česko a plynová krize. 10 otázek a odpovědí. TÝDEN.cz [online]. 2009-01-11 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ https://www.natoaktual.cz/analyzy-a-komentare/role-eu-behem-ceskeho-predsednictvi-pri-hledani-miru-v-gaze.A090119_105256_na_analyzy_m02. www.natoaktual.cz [online]. 2009-01-19 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ Luhačovice jsou nejstřeženější město v Česku. Začíná tu summit EU. iDNES.cz [online]. 2009-01-22 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  7. ↑ Topolánka čeká tvrdá zkouška v EU, summit ke krizi. iDNES.cz [online]. 2009-03-18 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  8. ↑ Karel Schwarzenberg jedná se svými protějšky ze zemí EU na rodovém sídle. iDNES.cz [online]. 2009-03-27 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  9. ↑ Summit na Hluboké provázely protesty proti radaru i Temelínu. iDNES.cz [online]. 2009-03-27 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Vláda padla. Pohřbili ji Tlustý, Schwippel, Jakubková a Zubová. iDNES.cz [online]. 2009-03-24 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ Government falls in no-confidence vote. Radio Prague International [online]. 2009-03-25 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Czech Presidency rounds off European Council with success | Government of the Czech Republic. www.vlada.cz [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  13. ↑ ČTK, Michal Půr, foto. Hodnocení Česka v čele EU: Dobří úředníci, slabí politici. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2009-06-20 [cit. 2022-03-12]. Dostupné online. 
  14. ↑ Hodnocení českého předsednictví EU. www.factum.cz [online]. [cit. 2022-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-08. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=České_předsednictví_v_Radě_Evropské_unie_2009&oldid=24090526“