Černolice
| Černolice | |
|---|---|
 Černolice | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Mníšek pod Brdy |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′35″ s. š., 14°17′58″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 588 (2024)[1] |
| Rozloha | 3,19 km²[2] |
| Katastrální území | Černolice |
| Nadmořská výška | 410 m n. m. |
| PSČ | 252 10 |
| Počet domů | 201 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Černolice 64 252 10 Mníšek pod Brdy podatelna@cernolice.net |
| Starosta | Pavel Schmidt |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Černolice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539121 |
| Kód části obce | 20354 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černolice (německy Tschernolitz) jsou obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, asi 24 km jižně od Prahy. Žije zde 588[1] obyvatel.
Za obcí se nacházejí Černolické skály, chráněná přírodní rezervace.
Historie
[editovat | editovat zdroj]O obci (původně Črňlice), je první písemná zmínka v listině kláštera kladrubského z roku 1239. Další historické názvy obce byly Črnidlice, Žernolycze či Tezernolyze. Vedla tudy významná obchodní a vojenská cesta. Panovníci či jejich poslové putovali od Prahy přes Ořech, Chýnici, Třebotov a dál na Černošice, museli někde mezi Dolními a Horními Mokropsy přebrodit Mži (Berounku) a pak stoupali podél Všenorského potoka k Černolicím a Řitce. Tady se oddělovala jedna trasa k Bechyňsku, druhá trasa, známá jako Zlatá stezka, k Prachaticím – právě po ní se do Čech vozila sůl.
Před rokem 1620 byly Černolice majetkem svatovítské kapituly. Urbář z té doby uvádí: „V té vsi jest krčma výsadní…“ Na počátku 18. století byl vystavěn Nový Dvůr. Čilý společenský život se zde začíná rozvíjet v roce 1898, kdy je ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů, který byl v roce 1925 rozšířen o dramatický divadelní kroužek. V sále pana Antonína Procházky se v následujících letech konají několikrát ročně divadelní představení. Dalším kulturním centrem Černolic byl hostinec pana Františka Kříže, kde byly pořádány tancovačky a plesy.
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Části obce
[editovat | editovat zdroj]- Černolice (k. ú. Černolice)
K obci patří také Na Homolce, Nový Dvůr a Potoky.
Sousedními obcemi sídla jsou Líšnice, Dobřichovice, Všenory, Řitka a Jíloviště.
V roce 1922 se obec osamostatňují od obce Všenory.
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav[4]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Zbraslav
- 1868 země česká, politický okres Smíchov, soudní okres Zbraslav
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[5]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Zbraslav[6]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[7]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-jih, soudní okres Zbraslav[8]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-jih[9]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Společnost
[editovat | editovat zdroj]Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V obci Černolice (406 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] cihelna, družstvo pro rozvod elektrické energie v Černolicích, galanterie, 2 hostince, obchod s mlékem, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek, vetešník.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Počet obyvatel je uváděn za Černolice podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[11][12] V celé černolické aglomeraci nicméně žije necelých 400 obyvatel.
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 372 | 401 | 411 | 392 | 385 | 354 | 406 | 355 | 301 | 262 | 198 | 149 | 179 | 343 |
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 56 | 60 | 66 | 68 | 70 | 71 | 90 | 165 | 97 | 90 | 73 | 108 | 119 | 160 |
Příroda
[editovat | editovat zdroj]Nad obcí se tyčí chráněná přírodní památka Černolické skály, tvořené pevnými ordovickými křemeny. Místně se označuje jako Čertovy skály. Skály patří k nejstarším horolezeckým terénům v Čechách, minimálně od roku 1904 byly využívány jako cvičné terény pro přípravu lezení v horách. Lezci je dělí na pět částí: Kuličku, Malou skálu, Dvojitou věž, Střední věž a Severovýchodní věž. Ze skal se otevírají výhledy na okolní krajinu. Na některé místa se dá dostat i po normální cestě. Od roku 2002 jsou chráněny jako přírodní rezervace (2,21 ha). Lezení po nich podléhá povolení. Poblíž se nachází mohyla s prstí z bojišť našich legionářů v 1. světové válce. Několik skalek lze obdivovat na kopci nad vesnicí, který se jmenuje Červená hlína (467 m). V plánech obce od roku 2010 bylo postavit na tomto vrchu rozhlednu, ze které by bylo vidět jak do kraje pod skalami, tak do údolí Berounky na druhé straně. V roce 2017 proběhlo jednání o stavebním povolení pro tuto stavbu. Stavba rozhledny Korunka se uskutečnila mezi únorem 2019 až květnem 2022. Do užívání široké veřejnosti (každoročně od března do listopadu) byla rozhledna Korunka předána v neděli 29. května 2022.
Stivínka
[editovat | editovat zdroj]Součástí Černolic je osada Potoky. Vznikla někdy za I. republiky, kdy si tady šest kamarádů postavilo první srub. Postupně přibývaly další sruby a výletní restaurace. Dnes se Potoky dělí na tři části. Nejstarší je Durango, dále je tady chatová kolonie Na cihelně a nejmladší osada Stivínka. Její vznik je spojen se zajímavou osobností, babičkou hudebníka Jiřího Stivína. Marie Stivínová byla považována za prvorepublikovou dámu. Bydlela ve vile na Hanspaulce v Praze 6 a pohybovala se mezi pražskou smetánkou. Když ji to přestalo bavit, koupila si v Černolicích skromný domek a začala pěstovat květiny. Koníček se brzy změnil v zaměstnání a místo se stalo vyhlášeným zahradnictvím alpinek. Nakupoval zde i Karel Čapek. Dnes tady rostou hlavně jalovce – ten vůbec první v Čechách údajně rostl právě tady. Specialitou jsou i různé cypřiše a jiné okrasné dřeviny. Zahradnictví dnes již nefunguje a pozemek zarůstá náletovými dřevinami.
Kaňon Všenorského potoka
[editovat | editovat zdroj]Všemi částmi osady Potoky protéká Všenorský potok, který zde vyhloubil pozoruhodný kaňon. Po obou stranách zde najdeme vysoké stěny a další část skal v okolí Černolic. Většina je již na katastru obce Jíloviště, protože potok tvoří přirozenou hranici mezi katastry obou obcí. V údolí jsou patrné odvaly, těžební jámy a stopy struh po středověkém kutání a rýžování zlata.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Významnou roli v obci má fotbalový klub SK Černolice založený v roce 1933. V tomto sportovním klubu hráli krajský přebor známí prvoligoví hráči či známé sportovní hvězdy jako je Günter Bittengel, Ivan Hašek, Jozef Chovanec, Petr Rada, Oldřich Rott, Petr Králíček, Ladislav Vízek a další. Předsedou klubu je v současnosti Luděk Macela.
V době normalizace se černolický fotbalový klub zapsal do dějin českého undergroudu tím, že jako pořadatel „zaštítil“ koncerty skupiny The Plastic People of the Universe v Klukovicích.[13]
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Dopravní síť
[editovat | editovat zdroj]Do obce vedou silnice III. třídy. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.
Autobusová doprava 2024
[editovat | editovat zdroj]Autobusovou dopravu v obci Černolice zajišťuje společnost Martin Uher. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Černolice a Černolice,Nový Dvůr. Obec obsluhují dvě autobusové linky: 448 a CYK1. Linka 448 spojuje Lety, Dobřichovice, Všenory, Černolice, Řitku a Mníšek pod Brdy. Linka CYK1 (CYKLOBUS BRDY) vyjíždí z Dobřichovic a pokračuje přes Všenory, Černolice, Řitku a Mníšek pod Brdy, přičemž končí v Kytíně.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 130. (česky a německy)
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54. Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online.
- ↑ ŠVEHLA, Marek. Magor a jeho doba: Život Ivana M. Jirouse. 1. vyd. Praha: Torst, 2017. 574 s. ISBN 978-80-7215-555-2. S. 238, 245.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- PAVELČÍK, Vojtěch. Krajem soutoku Vltavy se Sázavou. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-2106-7.
- HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. -kapitola Černolice, s. 191-192.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Černolice na Wikimedia Commons - Černolice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
