Černohlávek velkokvětý

Černohlávek velkokvětý
	Černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hluchavkotvaré (Lamiales);
Čeleď	hluchavkovité (Lamiaceae);
Rod	černohlávek (Prunella);
Binomické jméno
	Prunella grandiflora; (L.) Scholler, 1776
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Černohlávek velkokvětý (Prunella grandiflora) je nevysoká, převážně planě rostoucí vytrvalá bylina s pyskatými květy obvykle nafialovělé barvy. Je to jeden ze tří původních druhů rodu černohlávek, které vyrůstají v české přírodě.^[1]^[2]

Rozšíření

Rostliny tohoto druhu jsou evropského původu a výhradně v Evropě také rostou, nejvíce ve střední a východní. Vyskytují se na západě od severního Španělska a střední Francie až po střední Ural na východě, izolované arely jsou na Krymu a v oblastech před Kavkazem. Jižní evropská hranice vede severem Itálie a Balkánu, severní hranice severem Německa, Polska a jihem Švédska.

V České republice se roztroušeně nachází v teplých nížinách ve středních a severozápadních Čechách a na střední a jižní Moravě. Do středních a vyšších poloh proniká jen ojediněle. Počty rostoucích rostlin černohlávku velkokvětého dlouhodobě klesají, a proto byl „Červeným seznamem cévnatých rostlin z roku 2012“ zařazen mezi ohrožené druhy (C3) rostlin české flóry.^[1]^[3]

Ekologie

Tato sluncemilná rostlina osídluje místa s výhradně vápencovitým nebo bazickým podložím. Roste na osluněných travnatých stráních a loukách a také po okrajích a na mýtinách světlých listnatých lesů, kde je půda mírně vlhká. Na vyloženě suchých místech se černohlávku velkokvětému nedaří, vyrůstá velmi nízký a z vytrvalé rostliny se stává jednoletkou nebo dvouletkou.^[1]^[4]

Popis

Rostlina je vytrvalá, 15 až 50 cm vysoká a její nafialovělá lodyha roste z krátkého oddenku. Přímá nebo vystoupavá lodyha je čtyřhranná se dvěma sblíženými žebry a je pouze ojediněle větvená a někdy chlupatá. Je porostlá vstřícnými listy, dlouhými 3 až 8 cm a širokými 2 až 4 cm, které jsou u spodu lodyhy řapíkaté a nahoře až přisedlé. Listové čepele jsou vejčité až kopinaté, na bázi klínovité, po obvodě někdy vroubkované, na konci mají krátkou špičku a jsou oboustranně řídce chlupaté.

Pyskaté květy s vejčitými, brvitými listeny vyrůstají po šesti až deseti v jednom až třech k sobě sblížených lichopřeslenech. Vytvářejí tak hustý, vejčitý lichoklas 3 až 5 cm dlouhý, který začíná až okolo 5 cm nad nejvyšším párem listů.

Kalich, asi 1,5 cm dlouhý, má tři horní a dva spodní kopinaté cípy hnědočerně zbarvené. Vyčnívající koruna, až 3 cm dlouhá, má bělavou trubku a fialové pysky, horní pysk je celistvý a vyklenutý, dolní třílaločný je kratší a má střední lalok třásnitý. Ojediněle je celá koruna bílá nebo načervenalá. Většina květů bývá oboupohlavných a jen některé jsou menší a mají zakrslé tyčinky s prašníky. Vykvétají v červnu až srpnu, opylovány jsou včelami a motýly. Plodem jsou čtyři tvrdky. Ploidie druhu je 2n = 28.^[1]^[3]^[4]

Význam

Tato nízká, na podzim opadávající trvalka bývá občas pěstována v okrasných zahradách, kde poutá pozornost svými květy. Může růst po mnoho let na stejném místě a nevyžaduje náročnou péči. Je také vhodnou rostlinou do kvetoucích trávníků, po posečení dobře a rychle obrůstá. Obsahuje látky podporující srážení krve, a proto se v minulosti používala sušená nať a květy ke stavění krvácení při vnějším poranění.^[1]^[5]

Galerie

Listy a květy
Kvetoucí květenství
Odkvetlá květenství

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e LEUGNEROVÁ, Gabriela. BOTANY.cz: Černohlávek velkokvětý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.07.2007 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.
↑ DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 23.01.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
↑ ^a ^b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Černohlávek velkokvětý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-01-23]. S. 156. Dostupné online.
↑ ^a ^b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Čiernohlávok velkokvetý [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2016-01-23]. S. 311–313. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) ^{[nedostupný zdroj]}
↑ PETŘÍČKOVÁ, Renata. Černohlávek obecný: Jemně mletý hojí rány [online]. Alida, s. r. o., Prima receptář, rev. 2014 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu černohlávek velkokvětý na Wikimedia Commons
Taxon Prunella grandiflora ve Wikidruzích
Botanický ústav AV ČR – rozšíření černohlávku velkokvětého v ČR

[botany-1] LEUGNEROVÁ, Gabriela. BOTANY.cz: Černohlávek velkokvětý [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 05.07.2007 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.

[2] DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 23.01.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)

[wendys-3] POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Černohlávek velkokvětý [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-01-23]. S. 156. Dostupné online.

[bib-4] BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Čiernohlávok velkokvetý [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2016-01-23]. S. 311–313. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) ^{[nedostupný zdroj]}

[5] PETŘÍČKOVÁ, Renata. Černohlávek obecný: Jemně mletý hojí rány [online]. Alida, s. r. o., Prima receptář, rev. 2014 [cit. 2016-01-23]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]