Černé koráby
| Černé koráby | |
|---|---|
| Autor | Maciej Słomczyński |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černé koráby (1972–1975, Czarne okryty) je dobrodružný historický román pro mládež polského spisovatele Macieje Słomczyńského, který jej napsal pod pseudonymem Joe Alex. Román se odehrává ve starověku zhruba v 15. století př. n. l. v době, kdy Kréta ovládala Středomoří a je jakousi variací na báji o Argonautech a jejich výpravě za zlatým rounem.
Vydání románu
[editovat | editovat zdroj]Román nejprve vycházel postupně jako jedenáctidílný cyklus, první souborné (čtyřdílné) vydání je z roku 1978.[1]
Jedenáctidílné vydání z let 1972–1975
[editovat | editovat zdroj]- Ofiarujmy bogom krew jego (1972, Obětujme bohům jeho krev),
- Oto zapada noc mroczna (1972. Nastává temná noc),
- Abyś nie błądził w obcej ciemności (1972, Abys nebloudil v cizích tmách),
- A drogi tej nie zna nikt (1974, Tuto cestu nikdo nezná),
- Cień nienawiści królewskiej (1974, Stín královy nenávist),
- Lew was rozszarpał płowy (1974, Rozsápal je lítý lev),
- Ciemny pierścień zakrzepłej krwi (1974, Kruh zaschlé krve),
- Kraina umarłych liści (1975, Krajina mrtvého listí),
- Posejdon o białym obliczu (1975, Poseidon s bílou tváří),
- Niechaj umrze o wschodzie słońca (1975, Ať zemře o východu slunce),
- Sam bądź księciem (1975, Sám buď knížetem).
Čtyřdílné vydání z roku 1978
[editovat | editovat zdroj]- Ofiarujmy bogom krew jego (Obětujme bohům jeho krev),
- Cień nienawiści królewskiej (Stín královy nenávisti),
- Kraina umarłych liści (Krajina mrtvého listí),
- Sam bądź księciem (Sám buď knížetem).
Obsah románu
[editovat | editovat zdroj]Hrdinou knihy je chlapec z rybářské rodiny z okolí Tróje, který je pro své téměř bílé vlasy nazýván Bělovlasý. Při svém prvním samostatném lovu je však bouří zanesen daleko na moře a je zachráněn fénickým korábem. Fénický kupec jej však prodá s velkým ziskem (pro jeho bílé vlasy, které jsou v jižních zemích raritou) jako otroka do Egypta, kde je určen jako oběť pro krokodýlýho boha Sebeka. Podaří se mu však obludného krokodýla zabít a prchnout, čímž na sebe přivolá kletbu egyptských kněží a je jimi pronásledován.
Dostane se na řeckou pirátskou loď a spřátelí se s jejich náčelníkem Terteem, kterému dokonce zachrání život. Piráti jsou však dostiženi krétskými válečnými loďmi a padnou do zajetí. Když však krétský princ Perivalos spadne nešťastnou náhodou z lodi do moře, Bělovlasý s Terteem jej zachrání. Perivalův otec Vidvojos, bratr krétského krále Mínoa, jim za to daruje svobodu a spřátelí se s nimi. Společně s ním, s jeho synem a dalšími odvážnými mladíky pak plují na lodi Angelos na sever pro jantar.
Král Mínos, který se obává, že ho jeho bratr připraví o trůn, doufá, že se loď z nebezpečné výpravy nevrátí, a aby měl jistotu, požádá trojského krále, aby Vidvoje i s jeho synem, dříve než se dostanou do Černého moře, nechal zavraždit a jejich koráb potopil. Přes všechny úklady se hrdinové s jantarem, připomínajícím zlaté rouno, po mnoha dobrodružstvích vrátí a dozvědí se, že Mínos zemřel, takže novým krále je Vidvojos.
Po přpiplutí na Krétu však zjistí, že země je v troskách. Před rozbořeným palácem v Knóssu najdou muže, který jim s pláčem vylíčí, jak před osmi dny připlulo k ostrovu velké množství lodí vedených králi ostrovů a krajin, jež dosud odváděly daně Krétě. Nájezdníci v noci přepadli spící palác, ve kterém Théseus, athénský vladař držený spolu s mnoha jinými královskými syny jako rukojmí, zneškodnil palácové stráže a otevřel jim brány. Ti pak zabili každého, koho objevili a palác zničili. Pak obepluli celý ostrov a vyvrátili všechna města, posekali a zapálili zahrady, olivové háje i vinice. Krále Vidvoje tyto události tak zdeptají, že se zabije skokem ze střechy paláce. Jeho syn Perivalos se pak rozhodne odjet s přáteli na Terteův rodný ostrov.
Česká vydání
[editovat | editovat zdroj]- Černé koráby, Albatros, Praha 1979, přeložila Anetta Balajková.