Časová osa žen ve fotografii
Vzhled

Toto je časová osa žen ve fotografii, která sleduje hlavní přínosy žen jak k rozvoji fotografie, tak k pozoruhodným fotografiím, které vytvořily v průběhu 19., 20. a 21. století.
Průkopnice počátku 19. století
[editovat | editovat zdroj]1839
[editovat | editovat zdroj]Sarah Anne Bright (1793–1866) vytváří možná nejstarší dochovaný fotografický snímek pořízený ženou.[1]
Constance Fox Talbot (1811–1880), manželka vynálezce Henryho Foxe Talbota, experimentuje s procesem fotografování, možná se stává první ženou, která fotografuje.[2]
1842
[editovat | editovat zdroj]Franziska Möllingerová (1817–1880) se stává první fotografkou ve Švýcarsku, pořizuje daguerrotypie švýcarské výjevy, které publikuje jako litografie v roce 1844.[3]
1843
[editovat | editovat zdroj]Anna Atkinsová (1799–1871), také přítelkyně Henryho Foxe Talbota, vydává „Fotografie britských řas: Cyanotype Impressions“, první knihu s fotografickými ilustracemi.[4]
Bertha Beckmann (1815–1901), otevírá si se svým manželem studio v Lipsku, od jeho smrti v roce 1847 sama vede firmu.[5]
1844
[editovat | editovat zdroj]Jessie Mann (1805–1867) pořídila fotografii krále Saska, pravděpodobně se stala první fotografkou ve Skotsku.[6]
1845
[editovat | editovat zdroj]Brita Sofia Hesselius (1801–1866) vytváří daguerrotypie ve svém fotografickém ateliéru v Karlstad a v roce 1857 přestěhuje své studio do Stockholmu v roce 1857.[7]
1847
[editovat | editovat zdroj]Geneviève Élisabeth Disdéri (asi 1817–1878) pomáhá svému manželovi André-Adolphe-Eugène Disdérimu v jejich studiu v Brestu, později provozuje samotný obchod.[8]
1848
[editovat | editovat zdroj]Sarah Louise Juddová (1802– asi 1881) vytváří daguerrotypie na jaře 1848 a pokračuje dva roky v Stillwater, Minnesota.[9]
1849
[editovat | editovat zdroj]Elise L'Heureux (1827–1896), spolu se svým manželem, založí daguerrotypní studio v Quebec City a v roce 1865 převezme obchod.[10]
-
Sarah Anne Bright: Quillanový list, 1839
-
Anna Atkinsová: Kyanotypický fotogram řas zhotovený pro knihu Photographs of British Algae: Cyanotype Impressions, 1843
-
Franziska Möllingerová: daguerrotypie zámku Thun, asi 1844
-
Geneviève Élisabeth Disdéri: Interiér St Mathieu, 1869
Druhá polovina 19. století
[editovat | editovat zdroj]1850
[editovat | editovat zdroj]Julia Shannonová (asi 1812 – asi 1852), první známá fotografka v Kalifornii, inzeruje svou práci s daguerrotypiemi v roce 1850.
Thora Hallager (1821–1884) začíná vytvářet daguerrotypie v Kodani a kolem roku 1857 otevírá své vlastní studio.[11]
1852
[editovat | editovat zdroj]Emilie Bieber (1810–1884) otevírá daguerrotypní studio v Hamburku.[12]
Marie Kinnberg otevírá daguerrotypní studio v Gothenburgu.[13]
1854
[editovat | editovat zdroj]Caroline Emily Nevill (1829–1887) a její sestry Henrietta (1830–1912) a Isabel (1831–1915) vystavují v Londýnské fotografické společnosti.[14]
1856
[editovat | editovat zdroj]Virginia Oldoini (1837–1899) začala fotografovat především sama sebe v divadelních kostýmech.[15]
Julia Ann Rudolph (také známá jako Julia Ann Swift a Julia Ann Raymond; asi 1820–1890) zakládá vlastní fotografické studio v Nevada City v Kalifornii.
1857
[editovat | editovat zdroj]Lady Clementina Hawardenová (1822–1865) začíná fotografovat v Irsku, později si založí vlastní soukromé studio v Londýně, kde vyprodukovala asi 800 albuminových tisků.[16]
1861
[editovat | editovat zdroj]Františka Baumruková v létě poprvé zveřejnila inzerát na svůj fotoateliér v Písku.[17]
1864
[editovat | editovat zdroj]Julia Margaret Cameronová (1815–1879) začíná fotografovat a proslavila se svými portréty celebrit.[18]
Louise Thomsen (1823–1907) zakládá firmu v Hellebæk poblíž Helsingøru.[19]
1867
[editovat | editovat zdroj]Elizabeth Pulmanová (1836–1900) pomáhá svému manželovi v jeho aucklandském studiu a přebírá firmu po jeho smrti v roce 1871.[20]
1869
[editovat | editovat zdroj]Thora Hallager fotografuje Hanse Christiana Andersena.[11]
1870
[editovat | editovat zdroj]Anna Fiedlerová byla majitelka významného pražského ateliéru na Václavském náměstí v období 1870–1890 a průkopnice portrétní fotografie v Praze.[21][22]
1871
[editovat | editovat zdroj]Adelaide Conroy fungovala na adrese Strada Stretta 56, Valletta, Malta, až do poloviny roku 1879, specializovala se převážně na carte de visite a albuminové tisky.[23]
Karolína Anna Quastová (1850–1941) byla významná profesionální písecká fotografka, která byla pracovně svázána s fotografickým ateliérem rodiny Quastů v Sušici a od roku 1891 také v Písku.[24][25][26]
1876
[editovat | editovat zdroj]Frederikke Federspiel (1839–1913) je první ženou v Dánsku, která získala licenci na obchod s fotografií.[27]
1880
[editovat | editovat zdroj]Mollie Fly (1847–1925) provozovala od 80. let 19. století do počátku 1910 fotografické studio v Tombstone v Arizoně.
1881
[editovat | editovat zdroj]Geraldine Moodie (1854–1945) zakládá studio v Battlefordu v Saskatchewanu. Později byla pověřena vytvořením fotografických dokumentů západní Kanady.[28]
1888
[editovat | editovat zdroj]Mary Steen (1856–1939) se stává první dánskou dvorní fotografkou.[29]
Hraběnka Žofie Chotková se začala zajímat o fotografii.[30]
1890
[editovat | editovat zdroj]Sarah J. Eddy (1851–1945) začíná vystavovat fotografie. Její nejvýznamnější výstavy byly v New School of American Photography a výběr amerických fotografek na Světové výstavě 1900.[31]
1894
[editovat | editovat zdroj]Frances Benjamin Johnston (1864–1952) se stává první ženou, která si otevřela studio ve Washingtonu[32]
Bohumila Bloudilová (1876–1946) byla česká portrétní fotografka, od roku 1894 pracovala v kolínském fotografickém ateliéru Františka Krátkého, kde se také vyučila. Od roku 1906, tedy od svých třiceti let, v Kolíně provozovala svůj vlastní ateliér.[33]
1895
[editovat | editovat zdroj]Julie Laurberg (1856–1925) otevírá velký úspěšný fotografický podnik v Magasin du Nord v Kodani, kde zaměstnávala mnoho žen. Podporovala profesionální účast žen ve fotografii.[34]
1896
[editovat | editovat zdroj]Harriett Brims (1864–1939) otevírá studio v Inghamu v Queenslandu, , kde 16 let pracovala jako profesionální fotografka.[35]
1899
[editovat | editovat zdroj]Laura Adams Armer se stává aktivní fotografkou v San Francisku fotografuje Čínskou čtvrť a další oblasti svého zájmu.[36]
-
Clementina Hawardenová: Dcera vikomtesy Hawardenové (1863)
-
Julia Margaret Cameronová: portrét její dcery Annie (1864)
-
Thora Hallager: Hans Christian Andersen (1869)
-
Emilie Bieber: Quatuor Florentin (asi 1875)
-
Elizabeth Pulmanová: Rewi Manga Maniapoto (1879)
-
Virginia Oldoini: autoportrét hraběnky z Castiglione (1895)
-
Mary Steen: královna Viktorie a princezna Beatrice (1895)

20. století
[editovat | editovat zdroj]1900
[editovat | editovat zdroj]Gertrude Käsebierová (1852–1934) prodala výtisky své fotografie z roku 1899 „The Manger“ (portrét kolegy fotografa Francese W. Delehantyho) za 100 amerických dolarů, což byla do té doby „nejvyšší cena, která se kdy za fotografii zaplatila“.[37]
1901
[editovat | editovat zdroj]Ladies' Home Journal představoval sérii článků „Nejpřednější ženské fotografky v Americe“, které připravila Frances Benjamin Johnstonová a zahrnoval následující umělkyně: Gertrude Käsebierová (květen), Mathilde Weil (červen), sestry Allenovy (červenec), Emma Justine Farnsworthová (srpen), Eva Watson-Schütze (říjen) , Zaida Ben-Yusufová (listopad) a Elizabeth Brownell (leden 1902).[38]
1903
[editovat | editovat zdroj]Sarah Angelina Aclandová pořizuje barevné fotografie na dovolené na Gibraltaru.[39]
Christina Broom (1862–1939) začíná prodávat fotografie jako pohlednice, později se stává první novinářskou fotografkou.[40]
1906
[editovat | editovat zdroj]Signe Branderová (1869–1942) je pověřena fotograficky dokumentovat měnící se tvář města Helsinky.[41]
Julie Jirečková se sestrou spoluzaložily Klub fotografů amatérů ve Vysokém Mýtě. Kromě ateliérových portrétních fotografií se zaměřovala na uměleckou fotografii, především krajinářskou a s přírodními motivy.
Bohumila Bloudilová (1876–1946) od svých třiceti let v Kolíně provozovala svůj vlastní ateliér.[33]
1907
[editovat | editovat zdroj]Dora Kallmusová (1881–1963) zakládá módní studio ve Vídni, později vytváří portréty celebrit.[42]
1908
[editovat | editovat zdroj]Julie Jirečková se stala první ženou, jejíž snímky otiskl časopis Fotografický obzor.[43]
1909
[editovat | editovat zdroj]The Women's Federation of the Photographers Association of America (Federace amerických fotografek) pořádá organizační schůzi v Rochesteru v New Yorku, její první prezidentkou je Mary Carnellová.[44]
1913
[editovat | editovat zdroj]Margaret Watkinsová (1884–1969) pracuje jako asistentka v bostonském studiu a v roce 1920 si otevřela vlastní podnik v New York City.[45]
1916
[editovat | editovat zdroj]Trude Fleischmannová (1895–1990) se vydává na svou kariéru profesionální fotografky a vytváří vynikající portréty intelektuálů a umělců.[46]
1917
[editovat | editovat zdroj]Naciye Suman (1881–1973) vytváří studio v Istanbulu a stává se první tureckou fotografkou.[47]
1920
[editovat | editovat zdroj]Marie al-Khazen (1899–1983) byla libanonská fotografka aktivní ve 20. letech; fotografie, které vytvořila, jsou považovány za cenný a jedinečný záznam jejich času a místa.[48]
Elise Forrestová Harlestonová (1891–1970) byla raná afroamerická fotografka, která si v roce 1922 v Charlestonu v Jižní Karolíně založila studio, které fungovalo až do počátku 30. let 20. století.
Ruth Matilda Anderson (1893–1983), absolventka Fotografické školy Clarence H. Whitea, začíná pořizovat více než 14 000 dokumentárních fotografií z venkovského života na počátku 20. století ve Španělsku pro Hispánskou společnost Ameriky. Její práce našla po její smrti ocenění na výstavách a v katalozích.[49]
1925
[editovat | editovat zdroj]Ruth Harriet Louise (1903–1940) si najala společnost Metro-Goldwyn-Mayer, aby vedla jejich portrétní studio, a stala se tak první fotografkou, která působila v americkém Hollywoodu.[50]
1928
[editovat | editovat zdroj]Margaret Bourke-White (1904–1971) otevírá studio v Clevelandu v Ohiu a v roce 1929 se stává fotožurnalistkou.[51]
1932
[editovat | editovat zdroj]Ylla (1911–1955) začíná fotografovat zvířata, později se stala uznávanou světově nejzkušenější zvířecí fotografkou.[52][53]
1936
[editovat | editovat zdroj]Ilse Bing (1899–1998) vytváří monochromatické obrazy, které jsou vystaveny v Louvre a v Muzeu moderního umění v New Yorku.[54]
Gerda Taro (1910–1937) byla zabita při zpravodajství o španělské občanské válce a stala se první fotoreportérkou, která zemřela při práci na frontě.[55]
1939
[editovat | editovat zdroj]Homai Vyarawalla začíná přispívat do The Illustrated Weekly of India a rozvíjí kariéru jako první indická novinářská fotografka.[56]
Berenice Abbottová publikuje své fotografické práce z nadhledu a podhledu New Yorku v Changing New York.[57]
1940s
[editovat | editovat zdroj]Cuneko Sasamoto (1914–2022) vstoupila do Japonské fotografické společnosti v roce 1940 a stala se první japonskou fotožurnalistkou.[58]
Carlotta Corpronová (1901–1988) začíná vytvářet „světelné kresby“, které ji staví jako průkopnici americké abstraktní fotografie.
1941
[editovat | editovat zdroj]Margaret Bourke-White (1904–1971) se stává první ženskou válečnou korespondentkou.[51]
Dorothea Langeová (1895–1965) získala Guggenheimovo stipendium.[59]
1945
[editovat | editovat zdroj]Marion Carpenterová (1920–2002) se stává dvorní fotografkou Bílého domu, často cestuje s prezidentem Trumanem.[60]
Druhá polovina 20. století
[editovat | editovat zdroj]1950
[editovat | editovat zdroj]Byly znovu objeveny a publikovány tisíce pozoruhodných fotografií z 19. století, které pořídila islandská fotografka Alice Austenová (1866-1952).[61]
1954
[editovat | editovat zdroj]Virginia Schau (1915–1989) se stává první ženou, která vyhrála Pulitzerovu cenu za fotografii.[62]
1962
[editovat | editovat zdroj]Agnès Varda (1928–2019) uvádí svůj film francouzské nové vlny Cléo from 5 to 7.[63]
1967
[editovat | editovat zdroj]Fotografka Rose Mandelová (1910–2002) narozená v Polsku, hlavní fotografka uměleckého oddělení na Kalifornské univerzitě získala Guggenheimovo stipendium.[64]
1972
[editovat | editovat zdroj]Belgičanka Liliane de Cock (1939–2013), fotografická asistentka Ansela Adamse v letech 1963 až 1972, získala Guggenheimovo stipendium.[65]
Lorraine Monková (* asi 1926) získala Řád Kanady za své příspěvky fotografii.[66]
1973
[editovat | editovat zdroj]Sara Facio a María Cristina Orive spoluzaložily La Azotea, první vydavatelství v Latinské Americe věnované fotografii.[67]
1974
[editovat | editovat zdroj]Letizia Battaglia začíná svou kariéru fotografováním sicilské mafie.[68]
1976
[editovat | editovat zdroj]Françoise Demulder (1947–2008), jako první žena zvítězila v prestižní soutěži World Press Photo. Vítěznou fotografií byl černobílý snímek Palestinky, zvedající ruce k maskovanému ozbrojenému muži v Bejrútu. Demulder a Catherine Leroy začaly svou kariéru ve Vietnamské válce a spolu s Christine Spenglerovou se prosadily v profesi, ve které do té doby dominovali především muži.
1978
[editovat | editovat zdroj]Graciela Iturbide (* 1942) se stává jednou ze zakládajících členek Mexické rady fotografie.[69]
1979
[editovat | editovat zdroj]Sara Facio, Alicia D'Amico, Annemarie Heinrich a Maria Cristina Orive jsou součástí skupiny původních zakladatelů Consejo Argentino de Fotografía.[70]
1980
[editovat | editovat zdroj]Jane Evelyn Atwood obdrží první grant W. Eugena Smithe na humanistickou fotografii pro její projekt o životě nevidomých dětí.[71]
1991
[editovat | editovat zdroj]Annie Leibovitzová se stává první ženou, která pořádá výstavu v Národní portrétní galerii ve Washingtonu.[72]
21. století
[editovat | editovat zdroj]2005
[editovat | editovat zdroj]Anja Niedringhaus (1965–2014) získala Pulitzerovu cenu za zpravodajství o Irácké válce.[73]
Bearing Witness, dokument pro americkou televizi, sleduje pět válečných novinářek pracujících v Iráku, včetně fotografky Molly Binghamové a kameramanky Mary Rogersové.
2010
[editovat | editovat zdroj]Raymonde Aprilová (* 1953) získala ocenění Řád Kanady za přínos fotografii.[74]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Timeline of women in photography na anglické Wikipedii.
- ↑ Sarah Anne Bright [online]. Luminous-Lint [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Early Women Photographers: Part 1 (The Pioneers) [online]. The Bone Lantern [cit. 2018-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Möliinger, Louise Franiska [online]. SIK ISEA [cit. 2018-12-08]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Cyanotypes of British Algae by Anna Atkins (1843) [online]. The Public Domain Review [cit. 2018-12-09]. Dostupné online.
- ↑ Bertha Wehnert-Beckmann (1815 –1901) [online]. Deutsches Historisches Museum [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Munro, Alistair. Jessie Mann: The first ever female photographer?. The Scotsman. Dostupné online [cit. 24 March 2017].
- ↑ Karlstadsfotografer i fotografins begynnelse: Den unika mamsell Hesselius [online]. kulturarvvarmland.se [cit. 2018-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 March 2016. (švédsky)
- ↑ Geneviève-Élisabeth Disdéri (1817?-1878) [online]. BNF [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ PALMQUIST, Peter E.; KAILBOURN, Thomas R. Pioneer Photographers from the Mississippi to the Continental Divide: A Biographical Dictionary, 1839-1865. [s.l.]: Stanford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-8047-4057-9. S. 365–.
- ↑ L'Heureux, Élise [online]. Répertoire du patrimoine culturel du Québec [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ a b Thora Hallager, 1821-1884 [online]. History of photography [cit. 2018-12-09]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Bake, Rita. Emilie Bieber [online]. Hamburg.de [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Dahlman, Eva. Kvinnliga pionjärer osynliga i fotohistorien [online]. Göteborgs Universitet [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (švédsky)
- ↑ TAYLOR, Roger; SCHAAF, Larry John. Impressed by Light: British Photographs from Paper Negatives, 1840-1860. [s.l.]: Metropolitan Museum of Art, 2007. Dostupné online. ISBN 978-1-58839-225-1. S. 353–.
- ↑ The Countess da Castiglione [online]. Metropolitan Museum of Art [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Lady Clementina Hawarden Biography [online]. Victoria and Albert Museum [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Pavel Scheufler. www.scheufler.cz [online]. 2002 [cit. 2022-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-12.
- ↑ Daniel, Malcolm. Julia Margaret Cameron (1815–1879) [online]. Metropolitan Museum of Art [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Marie Louise Thomsen, f. Molbech, 1823-1907 [online]. History of photography [cit. 2018-12-15]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Elizabeth Pulman, Photographer [online]. Historic Camera [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online.
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Pavel Scheufler. www.scheufler.cz [online]. 2002 [cit. 2022-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-12.
- ↑ HARKER, Margaret. Photographers of Malta 1840-1990. Malta: Patrimonju Malti, 2000. ISBN 99932-10-04-8.
- ↑ Quastová, Karolina (1850,Praha - 1941, Písek) – významná fotografka v Písku [online]. web: Scheufler cz [cit. 0201-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-02.
- ↑ FIŠER, Ondřej. Fotografové Šumavy. Zlín, 2009 [cit. 2021-08-31]. 41 s. Bakalářská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně; Fakulta multimediálních komunikací; Ústav reklamní fotografie a grafiky; studijní obor: Multimedia a design - Reklamní fotografie; studijní program: B8206 Výtvarná umění. Vedoucí práce Scheufler, Pavel. Dostupné online.
- ↑ Karolina Anna Quastová (* 28. 3. 1850, Praha – † 5. 1. 1941, Písek) – fotografka [online]. web: Informační systém abART org [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Jensen, Bente. Frederikke Federspiel (1839 - 1913) [online]. Kvinfo [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Geraldine Moodie [online]. Saskatchewan NAC [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Thage, Tove. Mary Steen (1853 - 1939) [online]. Kvinfo [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ SCHEUFLER, Pavel. Pavel Scheufler. www.scheufler.cz [online]. 2002 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ PETERSON, Christian A. Pictorial Photography at the Minneapolis Institute of Arts: History of Exhibitions, Publications, and Acquisitions with Biographies of All 243 Pictorialists in the Collection. Minneapolis, Minn.: Privately Published, 2012. OCLC 824617933 S. 71.
- ↑ Frances Benjamin Johnston [online]. MoMA [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ a b Archivovaná kopie. www.scheufler.cz [online]. [cit. 2010-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-21.
- ↑ Ochsner, Bjørn. Julie Laurberg [online]. Gyldendal: Dansk Biografisk Leksikon [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (dánsky)
- ↑ Brims, Harriett Pettifore (1864 - 1939) [online]. The Australian Women's Register [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Finding Aid to the Laura Adams Armer Photograph Collection PC-RM-Armer [online]. Online Archive of California [cit. 2018-12-13]. Dostupné online.
- ↑ Alvin Langdon Coburn, "American Photographs in London" Photo-era Magazine (January 1901): 212.
- ↑ Frances Benjamin Johnson, Clio: Visualizing History.
- ↑ HUDSON, Giles. Images for the news release 'Sarah Angelina Acland re-discovered as one of the pioneers of colour photography' [Blog]. 14 November 2012 [cit. 2018-12-12]. Dostupné online.
- ↑ Brown, Mark. Museum honours Christina Broom – pioneer of news photography. The Guardian. 10 December 2014. Dostupné online [cit. 10 December 2018].
- ↑ Himberg, Petra. Signe Brander tallensi katoavan Helsingin [online]. Yle.fi, 14 January 2014 [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (finsky)
- ↑ Silverman, Lisa. Madame d'Ora [online]. Jewish Women's Archive [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Julie Jirečková z Vysokého Mýta byla první českou uměleckou fotografkou. Pardubice [online]. 2020-02-16 [cit. 2021-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Maybelle D. Goolander, "History of the Woman's Federation of the P. A. of A." Bulletin of Photography (18. září 1912): 417-419.
- ↑ Margaret Watkins [online]. National Gallery of Canada [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Silverman, Lisa. Trude Fleischmann [online]. Jewish Women's Archive [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ "Mrs. Naciye Suman" International Art Photography Contest [online]. Sille Art Gallery [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Yasmine Nachabe, "An Alternative Representation of Femininity in 1920s Lebanon: Through the Mise-en-Abîme of a Masculine Space" Archivováno 17. 5. 2020 na Wayback Machine. New Middle Eastern Studies 1(2011).
- ↑ The Women of the Hispanic Society [online]. 2021-03-19 [cit. 2022-10-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Abrams, Melanie. Star maker: the photographer Ruth Harriet Louise. The Telegraph. 24 July 2011. Dostupné online [cit. 11 December 2018].
- ↑ a b Encyclopaedia Britannica. Margaret Bourke-White. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Fall Kills Ylla, Camera Artist; Photographer Tumbles From Jeep in India as She Takes Pictures of Bullock Race. The New York Times. 31 March 1955. Dostupné online [cit. 10 December 2018].
- ↑ Ylla 1911 – 1955 [online]. Pryor Dodge [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Ilse Bing – life and work [online]. V&A [cit. 2018-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Lee, Felicia R. A Wartime Photographer in Her Own Light. The New York Times. 22 September 2007. Dostupné online [cit. 10 December 2018].
- ↑ Homai Vyarawalla: The trailblazer who became India's first woman photojournalist [online]. BBC, 30 December 2017 [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Berenice Abbott [online]. 2018-12-11 [cit. 2018-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nakata, Hiroko. Pioneer photojournalist blazed trails for women. The Japan Times. 8 May 2014. Dostupné online [cit. 11 December 2018].
- ↑ Dorothea Lange [online]. [cit. 2018-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Marion Carpenter, 82. The Washington Post. Dostupné online [cit. 11. 12. 2018].
- ↑ Old Friends Honor Miss Alice Austen. Photographer For 50 years Has Her Day.. The New York Times. October 8, 1951. Dostupné online [cit. 2008-06-26].
- ↑ Mrs. Walter M. Schau (Virginia M. Schau) [online]. The Pulitzer Prizes [cit. 2018-12-11]. Dostupné online.
- ↑ Agnès Varda [online]. Gala [cit. 2018-12-11]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ "Forty University Staff Members receive Guggenheim Fellowships for 1967" University Bulletin 15 (10. dubna 1967): 147.
- ↑ "Remembering Liliane De Cock Morgan, Photographer, assistant to Ansel Adams" The Ansel Adams Gallery (29. května 2013).
- ↑ Abbott, Louise. The Canadian Encyclopedia. Lorraine Monk. [s.l.]: [s.n.], 6. 2. 2008. Dostupné online.
- ↑ SANCHIS, Verónica. Foto Féminas' Library – María Cristina Orive – 1931-2017 [online]. 2018-11-30 [cit. 2018-12-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 December 2018. (anglicky)
- ↑ Letizia Battaglia [online]. 2018-04-13 [cit. 2018-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Graciela Iturbide [online]. 2016-03-02 [cit. 2018-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Alicia D´Amico, Fotografías [online]. [cit. 2018-12-18]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ Jane Evelyn Atwood [online]. 2018-01-31 [cit. 2018-12-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SOMERSTEIN, Rachel. Annie Leibovitz: Life Through a Lens [online]. 27 October 2008 [cit. 2017-05-18]. Dostupné online.
- ↑ Anja Niedringhaus, Pulitzer-winning photographer, killed in Afghanistan. The Washington Post. 4. 4. 2014. Dostupné online [cit. 10. 12. 2018].
- ↑ Order of Canada for Raymonde April [online]. Concordia, 29 November 2010 [cit. 2010-12-11]. Dostupné online.