Čínské míry

Tradiční čínské míry (čínsky pchin-jinem shìzhì, znaky 市制, doslova „tržní systém“) jsou obvyklé a tradiční jednotky měr a vah používané v Číně. V Čínské lidové republice byly koncem 20. století upraveny a začleněny do metrického systému.

Pro pojmenování většiny jednotek soustavy SI byla použita jména blízkých tradičních čínských jednotek. Proto je-li nutné vyjasnit, o které jednotce se mluví, použije se označení „tržní“ (š’, shì, 市) pro tradiční jednotku a „standardní“ (kung, gōng, 公) pro jednotky SI. SI je oficiální měrný systém, ale tradiční jednotky jsou v každodenním životě stále používány.

Tradiční čínské jednotky

Délka

Základní jednotkou byla čch’ (stopa). Cchun vzdáleně odpovídá evropskému palci či coulu, původně byl definován jako šířka palce, pu byl původně dvojkrok.^[1]

Jednotky délky od 4. století př. n. l. do 7. století n. l.^[2]
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota v období
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Čchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 9 n. l.)	Sin, Východní Chan (9–220)	Wej, Západní Ťin (220–273)	Západní Ťin (273–316)	Východní Ťin (317–430)	Raná Čou (318–329)	Severní Wej, Západní Wej (386–556)	Východní Wej, Severní Čchi (495–577)	Sung, Jižní Čchi, Liang, Čchen (420–589)	Severní Čou (557–566)	Severní Čou (566–581)	Suej (581–606)	Suej (607–618)
Pro obchod a řemesla
chao	háo	毫		–	–	0,024 mm	0,023 mm	0,024 mm	0,024 mm	0,028 mm	0,03 mm	0,024 mm	0,029 mm	0,027 mm	0,029 mm	0,024 mm
li	lí	釐 (厘)	10 chao	–	–	0,241 mm	0,23 mm	0,244 mm	0,242 mm	0,278 mm	0,3 mm	0,245 mm	0,295 mm	0,267 mm	0,295 mm	0,236 mm
fen	fēn	分	10 li	2,765 mm	2,304 mm	2,412 mm	2,304 mm	2,445 mm	2,419 mm	2,781 mm	2,997 mm	2,451 mm	2,951 mm	2,668 mm	2,951 mm	2,355 mm
cchun	cùn	寸	10 fen	2,765 cm	2,304 cm	2,412 cm	2,304 cm	2,445 cm	2,419 cm	2,781 cm	2,997 cm	2,451 cm	2,951 cm	2,668 cm	2,951 cm	2,355 cm
čch’	chǐ	尺	10 cchun	27,65 cm	23,04 cm	24,12 cm	23,04 cm	24,45 cm	24,19 cm	27,81 cm	29,97 cm	24,51 cm	29,51 cm	26,68 cm	29,51 cm	23,55 cm
čang	zhàng	丈	10 čch’	2,765 m	2,304 m	2,412 m	2,304 m	2,445 m	2,419 m	2,781 m	2,997 m	2,451 m	2,951 m	2,668 m	2,951 m	2,355 m
jin	yǐn	引	10 čangů	27,65 m	23,04 m	24,12 m	23,04 m	24,45 m	24,19 m	27,81 m	29,97 m	24,51 m	29,51 m	26,68 m	29,51 m	23,55 m
Pro měření cest a pozemků
pu	bù	步	6 čch’	1,659 m	1,3824 m	1,4472 m	1,3824 m	1,467 m	1,4514 m	1,6686 m	1,7982 m	1,4706 m	1,7706 m
li	lǐ	里	300 pu	497,7 m	414,72 m	434,16 m	414,72 m	440,1 m	435,42 m	500,58 m	539,46 m	441,18 m	531,18 m

Jednotky délky od 7. do 20. století^[3]
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota v období
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Tchang, Pět dynastií (618–959)	Sung, Jüan (960–1367)	Ming (1368–1644)	Čching, Čínská republika (1644–1949)
chao	háo	毫		0,0311 mm	0,0307 mm	0,0311 mm	0,032 mm
li	lí	釐 (厘)	10 chao	0,311 mm	0,307 mm	0,311 mm	0,32 mm
fen	fēn	分	10 li	3,11 mm	3,072 mm	3,11 mm	3,2 mm
cchun	cùn	寸	10 fen	3,11 cm	3,072 cm	3,11 cm	3,2 cm
čch’	chǐ	尺	10 cchun	31,1 cm	30,72 cm	31,1 cm	32 cm
pu	bù	步	5 čch’	1,555 m	1,536 m	1,555 m	1,160 m
čang	zhàng	丈	10 čch’	3,11 m	3,072 m	3,11 m	3,2 m
jin	yǐn	引	10 čangů	31,1 m	30,72 m	31,1 m	32 m
li	lǐ	里	18 jinů (= 360 pu)	559,8 m	552,96 m	559,8 m	576 m

Jednotky délky^[4]
Dynastie	Délka v metrech
	čch’ (chǐ, 尺)	pu (bù, 步)		li (lǐ, 里)
	čch’ (chǐ, 尺)	= 5 čch’	= 6 čch’	= 300 pu	= 360 pu
Šang	0,1675		1,0050	301,50
Šang	0,1690		1,0140	304,20
Čou	0,1990		1,1940	358,20
Východní Čou	0,2200		1,3200	396,00
	0,2270		1,3620	408,60
	0,2310		1,3860	415,80
Čchin	0,2260		1,3560	406,80
Chan	0,2310		1,3860	415,80^[5]
Suej	0,2550		1,5300	459,00
Tchang	0,2465	1,2325		369,75	443,70
Tchang	0,2955	1,4775		443,25	531,90
Sung	0,2700	1,3500		405,00	486,00
Severní Sung	0,3080	1,5400		462,00	554,40
Ming	0,3008–0,3190	1,5040–1,5950		451,20–478,50	541,44–574,20
Čching	0,3080–0,3352	1,5400–1,6760		462,00–503,89	554,40–603,46

Plocha

Jednotky plochy od 4. století př. n. l. do 8. století n. l.^[6]
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota v období
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Čchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 9 n. l.)	Sin, Východní Chan (9–220)	Wej, Západní Ťin (220–273)	Západní Ťin (273–316)	Východní Ťin (317–430)	Raná Čou (318–329)	Severní Wej, Západní Wej (386–556)	Východní Wej (495–550)	Severní Čchi (550–577)	Sung, Jižní Čchi, Liang, Čchen (420–589)	Severní Čou, Suej (557–618)	Tchang (618–780)
fang čch’, čch’²	fāng chǐ	方尺		764,44 cm²	530,842 cm²	581,77 cm²	530,842 cm²	597,802 cm²	585,156 cm²	773,396 cm²	898,201 cm²	778,4 cm²	600,74 cm²	870,84 cm²	967,21 cm²
fang pu, pu²	fāng bù	方步	36 čch’²	2,752 m²	1,911 m²	2,094 m²	1,911 m²	2,152 m²	2,1066 m²	2,784 m²	3,233 m²	2,802 m²	2,166 m²	3,135 m²	3,482 m²
mu	mǔ	畝	240 pu²	661 m²	458,65 m²	502,565 m²	458,65 m²	516,501 m²	505,574 m²	668,214 m²	776,046 m²	1008,8 m²	519,745 m²	752,4 m²	835,68 m²
čching	qǐng	顷	100 mu	6,61 ha	4,586 ha	5,027 ha	4,586 ha	5,165 ha	5,055 ha	6,682 ha	7,76 ha	10,088 ha	5,197 ha	7,524 ha	8,357 ha
fang li, li²	fāng lǐ	方里	375 mu	24,75 ha	17,199 ha	18,85 ha	17,199 ha	19,369 ha	18,959 ha	25,058 ha	29,102 ha	37,85 ha	19,49 ha	28,215 ha	31,3387 ha

Jednotky plochy v 8. – 20. století^[7]
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota v období
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Tchang, pět dynastií (780–959)	Sung, Jüan (960–1367)	Ming (1368–1644)	Čching, Čínská republika (1644–1949)
fang cchun, cchun²	fāng cùn	方寸		9,672 cm²	9,437 cm²	9,672 cm²	10,24 cm²
fang čch’, čch’²	fāng chǐ	方尺	100 cchun²	967,21 cm²	943,72 cm²	967,21 cm²	1024 cm²
fang pu, pu²	fāng bù	方步	25 čch’²	2,418 m²	2,3593 m²	2,418 m²	2,56 m²
mu	mǔ	畝	240 pu²	580,32 m²	566,132 m²	580,32 m²	614,4 m²
čching	qǐng	顷	100 mu	5,803 ha	5,661 ha	5,803 ha	6,144 ha
fang li, li²	fāng lǐ	方里	540 mu	31,3373 ha	30,5711 ha	31,3373 ha	33,1776 ha

Mu se dělila na 4 ťüe. Od dynastie Sung byly zavedeny menší míry: fen (fēn, 分; = 1/10 mu), li (lí, 厘; = 1/100 mu), chao (háo, 毫; = 1/1000 mu), s’ (sī, 丝; = 1/10 000 mu) a chu (hū, 忽; = 1/100 000 mu).^[7]

Váha

Jednotky váhy v 5. – 10. století^[8]
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota v období
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Čchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 9 n. l.)	Sin, Východní Chan (9–220)	Jižní Čchi (479–502)	Východní Wej, Severní Čchi (534–581)	Severní Čou (566–581)	Suej (581–606)	Suej (607–618)	Tchang, pět dynastií (618–959)
šu	shu			6,72 mg	5,8 mg	8,7 mg	11,6 mg	6,52 mg	17,4 mg	5,8 mg	15,54 mg
lej	lei		10 šu	67,25 mg	58 mg	87 mg	116 mg	65,2 mg	174 mg	58 mg	155,42 mg
ču	zhū	銖	10 lej	0,6725 g	0,58 g	0,87 g	1,16 g	0,652 g	1,74 g	0,58 g	1,554 g
liang	liǎng	两	24 ču	16,1398 g	13,9206 g	20,8812 g	27,841 g	15,66 g	41,762 g	13,9206 g	37,301 g
ťin	jīn	斤	16 liangů	258,24 g	222,73 g	334,1 g	445,46 g	250,56 g	668,19 g	222,73 g	596,82 g
ťün	jūn	鈞	30 ťinů	7,49 kg	6,6819 kg	10,023 kg	13,3638 kg	7,5168 kg	20,0457 kg	6,6819 kg	17,9045 kg
tan (nebo š’)	dàn (nebo shí)	石	4 ťüny	29,96 kg	26,7276 kg	40,093 kg	53,4552 kg	30,0672 kg	80,1828 kg	26,7276 kg	71,618 kg

Podle jiných údajů se za dynastie Sin ťin rovnal 218,79 gramům.^[9] Velikost ťinu 222,73 gramu zavedená dynastií Východní Chan roku 9 n. l. se nezměnila za následujících dynastií Wej (220–265), Ťin (265–420), Severní Wej (386–534), Liang (502—557) a Čchen (557–589).^[9]

Jednotky váhy v 10. – 20. století (959–1949)^[10]
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Metrická hodnota
chu	hū	忽		0,037301 mg
s’	sī	絲	10 chu	0,37301 mg
chao	háo	毫	10 s’	3,7301 mg
li	lí	厘	10 chao	37,301 mg
fen	fēn	分	10 li	0,37301 g
čchien	qián	钱	10 fenů	3,7301 g
liang	liǎng	两	10 čchienů	37,301 g
ťin	jīn	斤	16 liangů	596,816 g
tan (nebo š’)	dàn (nebo shí)	石	100 ťinů	59,6816 kg
jin	yǐn	引	2 tany	119,3632 kg

Váha předmětů se obvykle uváděla v ťinech; váha cenných předmětů a drahých kovů se počítala v lianzích, i kdyby jich měly být tisíce.^[10]

Objem

Jednotky objemu (349 př. n. l. – 1262)^[11]
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota v období
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Čchin, Západní Chan (349 př. n. l. – 8 n. l.)	Sin, Východní Chan (9–220)	Wej, Ťin (220–430)	Jižní Čchi (479–502)	Liang, Čchen (502–589)	Severní Wej, Severní Čchi (495–577)	Severní Čou (557–566)	Severní Čou (566–581)	Suej (581–606)	Suej (607–618)	Tchang, pět dynastií (618–959)	Sung (960–1262)
cchuo	cuō	撮		0,03425 ml	0,01981 ml	0,02023 ml	0,02972 ml	0,01981 ml	0,03963 ml	0,01572 ml	0,02105 ml	0,05944 ml	0,01981 ml	0,05944 ml	0,0664 ml
čchao	chāo	抄	10 cchuo	0,3425 ml	0,1981 ml	0,2023 ml	0,2972 ml	0,1981 ml	0,3963 ml	0,1572 ml	0,2105 ml	0,5944 ml	0,1981 ml	0,5944 ml	0,664 ml
šao	sháo	勺	10 čchao	3,425 ml	1,981 ml	2,023 ml	2,972 ml	1,981 ml	3,963 ml	1,572 ml	2,105 ml	5,944 ml	1,981 ml	5,944 ml	6,64 ml
jüe	yuè	龠	5 šao	17,125 ml	9,905 ml
ke	gě	合	2 jüe	34,25 ml	19,81 ml	20,23 ml	29,72 ml	19,81 ml	39,63 ml	15,72 ml	21,05 ml	59,44 ml	19,81 ml	59,44 ml	66,41 ml
šeng	shēng	升	10 ke	0,3425 l	0,1981 l	0,2023 l	0,2972 l	0,1981 l	0,3963 l	0,1572 l	0,2105 l	0,5944 l	0,1981 l	0,5944 l	0,6641 l
tou	dǒu	斗	10 šeng	3,425 l	1,981 l	2,023 l	2,972 l	1,981 l	3,963 l	1,572 l	2,105 l	5,944 l	1,981 l	5,944 l	6,641 l
chu	hú	斛	10 tou	34,25 l	19,81 l	20,23 l	29,72 l	19,81 l	39,63 l	15,72 l	21,05 l	59,44 l	19,81 l	59,44 l	66,41 l

Jednotky objemu (1262–1949)^[12]
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota v období
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Sung (1262–1279)	Jüan (1280–1367)	Ming (1368–1644)	Čching, Čínská republika (1644–1949)
cchuo	cuō	撮		0,0664 ml	0,0949 ml	0,1074 ml	0,10355 ml
čchao	chāo	抄	10 cchuo	0,664 ml	0,949 ml	1,074 ml	1,0355 ml
šao	sháo	勺	10 čchao	6,64 ml	9,49 ml	10,74 ml	10,355 ml
ke	gě	合	10 šao	66,4 ml	94,9 ml	107,4 ml	103,547 ml
šeng	shēng	升	10 ke	0,664 l	0,949 l	1,074 l	1,035469 l
tou	dǒu	斗	10 šeng	6,641 l	9,49 l	10,74 l	10,3547 l
chu	hú	斛	5 tou	33,2 l	47,45 l	53,7 l	51,77344 l
tan	dàn	石	10 tou	66,41 l	94,9 l	107,4 l	103,5469 l
jin	yǐn	引	2 tany	132,82 l	189,8 l	214,8 l	207,0937 l

Moderní čínské jednotky

Délka

Moderní čínské jednotky délky
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Metrická hodnota
chu	hū	忽	1/1 000 000	¹⁄₃ µm
s’	sī	丝	1/100 000	3+¹⁄₃ µm
chao	háo	毫	1/10 000	33+¹⁄₃ µm
li	lí	厘	1/1000	¹⁄₃ mm
fen	fēn	分	1/100	3+¹⁄₃ mm
cchun	cùn	寸	1/10	3+¹⁄₃ cm
čch’	chǐ	尺	1	33+¹⁄₃ cm
pu	bù	步	5	1+²⁄₃ m
čang	zhàng	丈	10	3+¹⁄₃ ;m
jin	yǐn	引	100	33+¹⁄₃ m
li	lǐ	里	1 500	500 m

V Hongkongu je používána také hongkongská stopa dlouhá přesně 0,371475 metru a odvozené jednotky:

Jednotky délky používané v Hongkongu^[13]
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota
Český přepis	Přepis jyutping	Znaky	Relativní hodnota	Metrická hodnota
fen	fen	分	1/100	~3.715 mm
cchun	tsun	寸	1/10	~3.715 cm
čch’	chek	尺	1	~37.15 cm

Plocha

Moderní čínské jednotky plochy
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota	Poznámka
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Metrická hodnota	Poznámka
li	lí	厘	1	6+²⁄₃ m²
fen	fēn	分	10	66+²⁄₃ m²
mu	mǔ	亩, 畝	100	666+²⁄₃ m²	60 čang²
š’	shí	石	1 000	6 666+²⁄₃ m² = ²⁄₃ ha
čching	qǐng	顷	10 000	6+²⁄₃ ha

Moderní čínské jednotky plochy
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota	Poznámka
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Metrická hodnota	Poznámka
fang cchun	fāng cùn	方寸	¹⁄₁₀₀	11+¹⁄₉ cm²	100 fen²
fang čch’	fāng chǐ	方尺	1	¹⁄₉ m²	100 cchun²
fang čang	fāng zhang	方丈	100	11+¹⁄₉ m²	100 čch'²

Objem

Moderní čínské jednotky objemu
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Metrická hodnota
cchuo	cuō	撮	1/1000	1 ml
šao	sháo	勺	1/100	10 ml
ke	gě	合	1/10	100 ml
šeng	shēng	升	1	1 l (litr)
tou	dǒu	斗	10	10 l
tan	dàn	石	100	100 l

Váha

Moderní čínské jednotky váhy
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota	Poznámka
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Metrická hodnota	Poznámka
chu	hū	忽	1/10 000 000	50 µg
s’	sī	絲	1/1000 000	500 µg
chao	háo	毫	1/100 000	5 mg
li	lí	厘	1/10 000	50 mg
fen	fēn	分	1/1000	500 mg	candareen
čchien	qián	钱	1/100	5 g	mace
liang	liǎng	两	1/10	50 g	tael
ťin	jīn	斤	1	500 g	catty
tan	dàn	担 / 擔	100	50 kg	picul

Jednotky váhy používané v Hongkongu^[13]
Název jednotky				Relativní hodnota	Metrická hodnota	Poznámka
Anglicky	Čínsky
Anglicky	Český přepis	Přepis jyutping	Znaky
candareen	fen	fan	分	1/1600	~378 mg
mace	čchien	tsin	錢	1/160	~3,78 g
tael	liang	leung	両	1/16	~37,8 g	Přesně 37,79936375 g
catty	ťin	kan	斤	1	~604,8 g	Přesně 0,60478982 kg
picul	tan	tam	担	100	~60,48 kg

Jednotky váhy používané v Hongkongu pro drahé kovy (zlato, stříbro)^[13]
Název jednotky				Relativní hodnota	Metrická hodnota	Poznámka
Anglicky	Čínsky
Anglicky	Český přepis	Přepis jyutping	Znaky
candareen troy	ťin cheng fen		金衡分	1/100	~374,3 mg
mace troy	ťin cheng čchien		金衡錢	1/10	~3,743 g
tael troy	ťin cheng liang		金衡両	1	~37,43 g	Přesně 37,429 g

Čas

Moderní čínské jednotky času
Název jednotky			Relativní hodnota	Metrická hodnota	Poznámka
Český přepis	Pchin-jin	Znaky	Relativní hodnota	Metrická hodnota	Poznámka
miao	miǎo	秒		1 sekunda
starý fen	fēn	分	1/60 kche	15 s	Vyšla z užívání
fen	fēn	分		1 minuta
c’	zi	字		5 minut	Používána především v řeči, kde minuta implikuje větší přesnost a obvykle je o slabiku delší.
kche	kè	刻	60 starých fenů	15 minut	Historicky definován jako 1/96, 1/100, 1/108, nebo 1/120 dne. Moderní konvenční hodnota je 1/96 dne.
siao-š’	xiǎoshí	小时	4 kche	1 hodina
š’-čchen	shíchén	时辰	8 kche	2 hodiny	Vyšla z běžného užívání; zůstává pro náboženské a ceremoniální účely.
ž’, nebo tchien	rì, nebo tiān	日, nebo 天	12 š'-čchen	24 hodin

Do roku 1645 (kromě 1665–1669) platily výše uvedené vztahy. Předtím (tj. před čchingským obdobím) platilo následující:

1 ž' = 12 š'-čchen = 100 kche,
1 š'-čchen = 8 1/3 kche = 8 kche a 20 fenů.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chinese units of measurement na anglické Wikipedii.

↑ КРОЛЬ, Ю.Л.; РОМАНОВСКИЙ, Б. В. Метрология. In: ТИТАРЕНКО, М.Л., a kol. Духовная культура Китая: энциклопедия: в 5 т. Том 5. Наука, техническая и военная мысль, здравоохранение и образование. 1. vyd. Москва: Восточная литература, 2009. [dále jen Krol]. ISBN 978-5-02-036381-6. S. 326 a 328. (rusky)
↑ Krol, s. 329–330.
↑ Krol, s. 331.
↑ SCHINZ, Alfred. The magic square: cities in ancient China. Stuttgart; London: Axel Menges, 1996. 428 s. ISBN 3-930698-02-1. S. 421. (anglicky)
↑ HILL, John E. Through the Jade Gate to Rome : A Study of the Silk Routes during the Later Han Dynasty 1st to 2nd Centuries CE. Charleston, South Carolina: BookSurge, 2009. 714 s. ISBN 1439221340, ISBN 978-1-4392-2134-1. S. xx-xxi. (anglicky)
↑ Krol, s. 336–337.
↑ ^a ^b Krol, s. 337.
↑ Krol, s. 324–325.
↑ ^a ^b Krol, s. 324.
↑ ^a ^b Krol, s. 325.
↑ Krol, s. 334–335.
↑ Krol, s. 335.
↑ ^a ^b ^c Weights and Measures Ordinance [online]. Hongkong: The Government of the Hong Kong Special Administrative Region of the People's Republic of China. Department of Justice, rev. 1997-06-30 [cit. 2011-07-13]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

Chinese Measurement Converter – Online převaděč čínských/metrických/imperiálních jednotek
Chinese/Metric/Imperial Measurement Converter – Online převaděč čínských/metrických/imperiálních jednotek

[1] КРОЛЬ, Ю.Л.; РОМАНОВСКИЙ, Б. В. Метрология. In: ТИТАРЕНКО, М.Л., a kol. Духовная культура Китая: энциклопедия: в 5 т. Том 5. Наука, техническая и военная мысль, здравоохранение и образование. 1. vyd. Москва: Восточная литература, 2009. [dále jen Krol]. ISBN 978-5-02-036381-6. S. 326 a 328. (rusky)

[2] Krol, s. 329–330.

[3] Krol, s. 331.

[4] SCHINZ, Alfred. The magic square: cities in ancient China. Stuttgart; London: Axel Menges, 1996. 428 s. ISBN 3-930698-02-1. S. 421. (anglicky)

[Hill_2009-5] HILL, John E. Through the Jade Gate to Rome : A Study of the Silk Routes during the Later Han Dynasty 1st to 2nd Centuries CE. Charleston, South Carolina: BookSurge, 2009. 714 s. ISBN 1439221340, ISBN 978-1-4392-2134-1. S. xx-xxi. (anglicky)

[6] Krol, s. 336–337.

[krol_337-7] Krol, s. 337.

[8] Krol, s. 324–325.

[krol_324-9] Krol, s. 324.

[krol_325-10] Krol, s. 325.

[11] Krol, s. 334–335.

[12] Krol, s. 335.

[hongkong-13] Weights and Measures Ordinance [online]. Hongkong: The Government of the Hong Kong Special Administrative Region of the People's Republic of China. Department of Justice, rev. 1997-06-30 [cit. 2011-07-13]. Dostupné online. (anglicky)

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]