Číhalka pospolná

Číhalka pospolná
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	šestinozí (Hexapoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Podtřída	křídlatí (Pterygota);
Řád	dvoukřídlí (Diptera);
Podřád	krátkorozí (Brachycera);
Čeleď	Athericidae;
Rod	číhalka (Atheryx);
Binomické jméno
	Atherix ibis; (Fabricius, 1798)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Číhalka pospolná (Atherix ibis) je druh hmyzu z řádu dvoukřídlých (Diptera). Dříve byla zařazována do čeledi číhalkovitých (Rhagionidae), v současnosti je v samostatné čeledi Athericidae. V Česku je chráněná zákonem jako ohrožený druh.^[1]

Popis

Dospělec

Dospělá číhalka pospolná je moucha se štíhlým nebo robustním tělem a dlouhýma nohama, které mají zahrocenou ostruhu na střední a zadní části holeně. Abdominální hřbetní štítky jsou příčně páskované, někdy s rozsáhlým světlým vzorem u samic. Krátká tykadla číhalky jsou tříčlánková, vztyčená, poslední segment je větší a není prstencový. Oči se u samců téměř stýkají zatímco u samic jsou široce oddělené. U kousacího ústrojí jsou maxilární palpy 1 nebo 2 článkové, vibrissy nejsou přítomné. Křídla s diskovitými články jsou relativně velká s víceméně odlišnými tmavými vzory.

Larva

Vodní larvy jsou obdařeny páry panožek na břišních segmentech 1 – 7. Dva hřbetní a dva boční vzdušnicové výstupky jsou vyvinuté na břišních segmentech 2 – 7. Larvy mají dlouhé masité filamenty^{[nepřesný odkaz]}, sahají od zadního konce, a krátké filamenty, která vyčnívají z každé strany každého břišního článku. Od larv ovádů, kterým se podobají, se odlišují nápadnými panožkami na zadečku.

Rozšíření

Číhalka pospolná je mozaikovitě rozšířena po celé Evropě. Původně byla také rozšířena po celém území České republiky. V současnosti je v nížinách téměř vyhubena a v horách je vzácná. Mezi místa, kde lze tento hmyz dosud nalézt, patří Šumava a Novohradské hory.

Stanoviště

Svým vývojem je tento druh vázán na čistou vodu, která má kvalitu vody pitné.

Biologie

Z biologického hlediska se jedná o velice zajímavý druh. Vyznačuje se totiž velmi neobvyklým způsobem rozmnožování. Oplozené samice se slétají na jakási „shromaždiště“ nad vodou (převislé kameny, větve, most), kde vytváří velké roje. Roje mají tvar a velikost zhruba vlaštovčího hnízda a v přírodě se s nimi můžeme setkat od června do srpna. Jeden roj může obsahovat až několik set jedinců. Přilétající samice po nakladení vajíček v roji hynou a na jejich mrtvá těla stále sedají další samice. Tak se vytvoří shluk mrtvých samic a vajíček.

Vylíhlé larvy se pak živí těly uhynulých samic a postupně padají do vody. Dále se pak vyvíjejí ve vodě, kde vedou dravý způsob života. Vývoj ve vodě pak trvá dva roky.

Hodnota

Číhalka pospolná patří mezi ohrožené druhy, uvedené v Červené knize ohrožených druhů České republiky. Hrozí ji vymizení a její přežití je nepravděpodobné, pokud budou nadále trvat příčiny jejího ohrožení.

Příčiny ohrožení

Číhalky pospolné jsou vázány na čistou vodu a díky vlivu znečištění některých toků z mnoha míst zmizely. Lokální ohrožení může nastat likvidací rojů, to se však často nestává.

Ochrana

Jediným možným způsobem ochrany je ochrana celých povodí před znečištěním.

Reference

↑ Vyhláška č. 175/2006 Sb.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu číhalka pospolná na Wikimedia Commons
S. Ošmera, K. Spitzer Sborník Jihočeského muzea v Českých Budějovicích, Přírodní vědy str. 34 – 38 (1969) – nakl. Jihočeské muzeum, České Budějovice
Kolektiv autorů (2005) Šumava – příroda – historie - život – nakl. Miloš Uhlíř – Baset, Praha, ISBN 80-7340-021-9

[1] Vyhláška č. 175/2006 Sb.

[1]