Čákova stezka
Vzhled
Čákova stezka po Brdech byla publikována nejdříve jako mapa „100 km po Brdech“ (viz dva obrázky v galerii) grafikem a spisovatelem Janem Čákou v roce 1963. Následně byla stezka rozpracována v knihách[1][2], které později vyšly i v souhrnných přepracovaných vydáních[3][4]. Z těchto knížek jsou v galerii připojeny mapy okolí Plešivce a Třemšína. V rámci diskuse o zpřístupnění Brd byla do stezky zahrnuta i část středních Brd.[5] Stezka je také popsána v knize o Středních Brdech.[6]
-
Jan Čáka - 100 km po Brdech - Strana 1
-
Jan Čáka - 100 km po Brdech - Strana 2
-
Jan Čáka - Plešivec - kniha Toulání po Brdech - strana 155
-
Jan Čáka - Třemšín - kniha Toulání po Brdech - strana 325
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ČÁKA, Jan. Po Brdech se chodí pěšky. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1969.
- ↑ ČÁKA, Jan. Brdské toulání. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1983.
- ↑ ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví v Praze, 1986.
- ↑ ČÁKA, Jan. Toulání po Brdech. 4. vyd. Praha: Mladá fronta, Praha, 1999.
- ↑ ČÁKA, Jan. Střední Brdy – krajina neznámá. Praha: Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0752-9.
- ↑ CÍLEK, Václav, a kol. Střední Brdy. Příbram: Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo životního prostředí, ČSOP Příbram a Kancelář pro otázky ochrany přírody a krajiny Příbram, 2005. 376 s. ISBN 80-7084-266-0. S. 19-29.
Čákova stezka přehledně
[editovat | editovat zdroj]Bod | km (mapa) | Místo | Popis | Turistická značka | Poznámka |
---|---|---|---|---|---|
1 | [1] | Dobřichovice | Stará ves (dnes město) byla v držení řádu křižovníků. Na místě gotické tvrze byl v 16. století vystavěn zámek přestavěný v barokním slohu po roce 1779. Železniční trať od roku 1863. | Modrá | Železniční stanice Dobřichovice. |
2 | 3,2 | Hvíždinec | Skalisko s výhledem do údolí Berounky a na Karlštejn. | Modrá | Odbočka na vyhlídku Hvíždinec 300 m. |
3 | 4 | U Šraňku | Červená | Rozcestník U Šraňku. | |
4 | 7,5 | Skalka | Kostel sv. Maří Magdaleny od Kryštofa Dientzenhofera z let 1692-1693 s přilehlým klášterem. Objekty byly velmi poničeny po roce 1950. Nyní obnoveny. | Červená | Kolem Červeného kříže a Kytínskou louku na Bílý Kámen. |
5 | 15 | Bílý kámen | Upravená studánka. Bývalá hájovna vypálená 1945. V roce 1963 zde ještě byla zarůstající lesní louka. Z vrcholu Bílý kámen, kde je dnes bývalá vojenská základna, byl zamenitý výhled na Neveklovsko a Sedlčansko. | Červená | |
6 | 17 | Buková leč | Studánky Buková leč a Helenčina studánka na prameništi Voznického potoka. | Červená | |
7 | 18 | Stožec | Červená | Rozcestník Stožec. | |
8 | 22 | Na Hradci | Prehistorické hradiště, přírodní rezervace dubových a bukových porostů. | Červená | Autobusová zastávka Na Hradci. Možnost odbočky 850 m na vyhlídku z vrchu Hradec. |
9 | 23,5 | Po Studeným vrchem | Rozhledna Studený vrch postavená 1940. Cestou k rozhledně je napravo staré opuštěné železnorudné kutisko zvané Baba. Na Dobříšsku se Studenému vrchu říká Baba. O 350 m dále upravená studánka pod Studeným vrchem. | Červená | Odbočka 750 m na Studený vrch. |
10 | 25 | Kuchyňka | Pod rezervací Kuchyňka se nachází Fabiánova studánka. | Červená | |
11 | 26,5 | Malý vrch | Červená | ||
12 | 27 | Pod Malým vrchem | Dále cca 200 m po červené a pak odbočit doprava vzhůru do kopce a dále kolem lovecké chaty Čápovka. | Rozcestník Pod Malým vrchem. | |
13 | 28,5 | Lovecká chata Čápovka | Dále krátce po žluté | ||
14 | 29 | Pod Malou Babou | Modrá | Rozcestník Pod Malou Babou. | |
15 | 29,5 | Fabianovo lože | Modrá | Odbočka 100m na Fabianovo lože. | |
16 | 29,6 | Velká Baba | Podle pověsti zde sídlí přední duch brdského lesa - Fabián. | Modrá | Odbočka 50 m na výhlídku. |
17 | 31 | Písek (Písky) | Na vrcholu civilní radar. Dříve tu stávala rozhledna kněžny Elišky (z Hořovic). Bývalo zde těžiště sklářského písku. | Modrá | Odbočka k vrcholu 250 m. |
18 | 33 | Komorsko | Obec poblíž zanikla v 15. století. | Zelená | |
19 | 34,5 | Křižatky | Červená | Možný nástup po červené z Jinců, kde je huť Barbora. | |
20 | 36 | Klínek | Červená | Zastávka autobusu linky Jince-Hostomice v brdském sedle. | |
21 | 37 | Plešivecké sedlo | Červená | Odbočka 300 m na Krkavčí skály. | |
22 | 38 | Plešivec | Hora opředená mnoha pověstmi. Z vrcholu daleký rozhled (České Středohoří, Krušné hory). Na temeni rozsáhlé hradiště (knovízská kultura). Skála a opuštěné lomy, řada romantických tábořišť (bez vody). Při úpatí naleziště trilobitů. Vyhlídka Čertova kazatelna. Na jižním okraji hradiště jsou Krkavčí skály. | Červená | Z Plešivce je možno dojít pohodlně na vlak do Lochovic. |
23 | 42,5 | Jakubské údolí | Litavka pod Rejkovicemi protéká v rychlém spádu soutěskou, která je známa jako Jakubské údolí. Výše na svahu Jakubské skály. Podle Čáky nese jméno po šlechtici Jakubu Černém z Edelmuthu, který na sklonku 18. století vlastnil panství Lochovice. Postavil zdejší bělidlo a tiskárnu plátna. | Červená | Po 300m stezka křižuje hlavní silnici Příbram-Zdice s autobusovou zastávkou. |
24 | 43,5 | Nad Bělidlem | Žlutá | Rozcestník Nad Bělidlem. | |
25 | 44,5 | Ostrý | Na temeni stopy středověké tvrze. Jámy v okolí jsou od povrchového dolování železné rudy. Pohled do údolí Litavky. Z místa při stezce západně od vrcholu výhled na Zbirožsko a Žebrák. | Žlutá | Odbočka 100 m na Ostrý. |
26 | 46,5 | Felbabka | Za dalších 600 m milá vyhlídka. | Modrá | Autobusové spojení. |
27 | 48,5 | Křešín | Nalevo před obcí vzácná louka s konikleci. | Zelená | |
28 | 51,5 | Krejčovka | Žlutá | Rozcestník a hájovna Krejčovka. | |
29 | 53,5 | Valdek | Zřícenína gotického hradu s krásnými výhledy a poutavými duby. | Po žluté zpět k rozcestí Na Hlíně a dále po zelené. | Odbočka 150 m na hrad Valdek. |
30 | 59,5 | U Tří fořtů | Modrá | Rozcestník U Tří fořtů. Odtud je 3,5 km hora Tok. | |
31 | 61 | Pozorovatelna bývalé dopadové plochy Jordán | Odtud je 600m do středu dopadové plochy Jordán k další pozorovatelně s pěknou vyhlídkou. | Po modré a dále pak po žluté. | |
32 | 63 | Letiště pod Hejlákem | Plocha vybudovaná za první republiky. | Po žluté a dále pak po modré. | |
33 | 66,5 | Svatá Dobrotivá | Zaječov. Brdské poutní místo. Klášter s chrámem Panny Marie založen pány z Valdeka roku 1262. Po zničení Husity znovu vystavěn po roce 1676. Obec bývala střediskem domácího průmyslu - cvočkařství. | Žlutá | Autobusové spojení. |
34 | 73,5 | Kolenská cesta | Po naučné stezce. | Rozcestník Kolenská cesta. | |
35 | 76 | Lipovsko | Romantická skála s vytesanou Brdskou vločkou. | Po naučné stezce a dále po modré. | |
36 | 80 | Tři trubky | Lovecký zámeček. Nyní Dům přírody Brd. | Modrá | |
37 | 85 | Strašice | Městečko je od raného středověku železářským střediskem. Strašická vysoká pec, vystavěná roku 1600 byla jednou z prvních v Čechách. Kostel sv. Vavřince ze 14. století, gotické fresky z doby okolo roku 1400. Fara stojí na základech středověké tvrze. V obci četné památky lidového stavitelství (sruby). Žili zde básníci František Branislav a Karel Vokáč. Muzeum. | Modrá | Autobusové spojení. |
38 | 88 | Vimberk | Zbytky opevnění hrádku ze 14. století. | Modrá | |
39 | 91 | Dobřív | Vodní hamr postavený v 16. století, dnešní podoba z doby okolo roku 1830. | Po modré a dále po žluté. | Autobusové spojení. |
40 | 99,5 | Josefka | Modrá, po cca 400 m lesní cestou po cycklostezce na hráz Dolejšího padrťského rybníka. | Rozcestník Josefka. | |
41 | 102 | Padrťské rybníky | Červená | ||
42 | 105,5 | Břízkovec | Zelená | Rozcestník Břízkovec. | |
43 | 107,5 | Teslíny | Zelená | Autobusové spojení. | |
44 | 109,5 | Spálená bouda | Žlutá | Rozcestník Spálená bouda. | |
45 | 116,5 | Třemšín | Legendární hora na jihu Brd, nejvyšší vrchol naší cesty. Zbytky středověkého hradu pánů z Třemšína byly na počátku 19. století použity k romantickým úpravám hory. Kaplička z roku 1771. Místo národních poutí od roku 1861. Znamenitý výhled do jižních Čech a na Šumavu, dnes, kdy tu chybí rozhledna, značně omezený. V okolí původní porosty.
O 500 m dále je litinový kříž u třemšínské lovecké boudy. Je to památka na předního lesnického odborníka 19. století Karla Gangloffa, který v těchto lesích působil. |
Po žluté a dále po modré. | |
46 | 118 | Kobylí hlava | Studánka. | Modrá | |
47 | 120 | Pod Štěrbinou | Žlutá | Rozcestník Pod Štěrbinou. | |
48 | 125,5 | Bílá skála | Vyhlídka. | Žlutá | |
49 | 127 | Mohyla Jakuba Jana Ryby | Dne 8.4.1815 zde tragicky skonal rožmitálský učitel a geniální hudební skladatel Jakub Jan Ryba. Místo jeho dnešního posledního odpočinku najdete na starém rožmitálském hřbitově. | Po žluté a dále po červené. | Ve Voltuši za 600m autobusové spojení. |
50 | 130 | Podbrdské muzeum | |||
51 | 130,5 | Rožmitál po Třemšínem | Rožmitál po Třemšínem vznikl jako podhradí. Hrad pánů z Rožmitálu by založen ve 13. století, později často přestavován. Gotický kostel Sv. kříže byl v 18. století zbarokizován. Zde hrál poprvé svou českou mši vánoční "Hej Mistře" učitel Jakub Jan Ryba, který v Rožmitálu prožil svůj osud. Kostel sv. Jana Nepomuckého na náměstí je z roku 1729, přestavován 1905. |