Přeskočit na obsah

Únos rodiny Bibasových

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rodina Bibasových byla unesena ze svého domova v izraelském kibucu Nir Oz 7. října 2023 během útoků palestinského hnutí Hamás.[1][2][3] Poté byli její členové drženi jako rukojmí v pásmu Gazy. Rodinu tvořil 34letý Jarden, jeho 32letá manželka Širi a jejich dva synové, čtyřletý Ariel a devítiměsíční Kfir.[4][5] Kfir byl nejmladším izraelským rukojmím. Jarden byl unesen odděleně od své ženy a dětí.[6]

Na konci roku 2023 Hamás uvedl, že Širi a děti byly zabity během izraelského bombardování Gazy.[7] Izrael jejich smrt nepotvrdil, ale vyjádřil vážné obavy o jejich stav.[8][9] V rámci příměří v Gaze a výměny zajatců byl 1. února 2025 propuštěn Jarden.[10] Dne 18. února Hamás oznámil, že Izraeli vydá těla Širi, Ariela a Kfira.[11][12] O dva dny později předal rakve, které měly obsahovat jejich těla.[13] Forenzní testy potvrdily identitu obou dětí, nikoli však jejich matky.[14] Tělo Širi předal Hamás Izraeli o další den později s tím, že šlo o omyl.

Dům rodiny po únosu

Před útokem rodina uvažovala o přestěhování do oblasti Golanských výšin, aby už dál nemusela žít ve strachu z bombardování raketami v těsné blízkosti Gazy.[6]

K útoku palestinských ozbrojenců došlo 7. října 2023. Během něj Jarden v jednu chvíli opustil rodinnou bezpečnou místnost, aby odvrátil pozornost militantů a pokusil se zachránit svou ženu a děti. Poté byl zajat.[15]

Na několika snímcích pak bylo vidět, že Jarden krvácí z hlavy a že ho ženou ozbrojenci.[6][16]Na internetu se rozšířilo také video bojovníky obklopené Širi, držící v náručí své rusovlasé děti. Tento obraz pak byl mnohokrát umělecky ztvárněn a stal se jedním ze symbolů utrpení Izraelců.[17]

Otec Širi José Luis Silberman a jeho manželka Margit, kterým bylo kolem 60 let, byli nejprve také považováni za nezvěstné. Později byli nalezeni mrtví.[18][16][19] Margit se do Izraele přestěhovala v 70. letech z Peru, její manžel byl původem z Argentiny.

Dne 29. listopadu 2023 ozbrojené křídlo Hamásu, brigády al-Kassám, uvedlo, že Širi a její děti byly zabity při izraelském bombardování Gazy.[20] Mluvčí IDF uvedl, že jsou v rukou „jiné skupiny“ než Hamás. [21] Po propuštění Jardena Bibase byla skupina identifikována jako Kataib Mujahadin.[22]

Dne 1. prosince 2023 Hamás nabídl vydání těl Širi a obou chlapců.[23] Izrael odmítl a žádal, aby živí rukojmí byli vydáni dříve než těla mrtvých.[24]

Propuštění a návrat těl

[editovat | editovat zdroj]

Propuštění Jardena Bibase

[editovat | editovat zdroj]

Jarden Bibas byl propuštěn v rámci výměny vězňů 1. února 2025. S dalšími dvěma muži se dostal na svobodu výměnou za 183 palestinských vězňů. V zajetí byl vystaven fyzickému i psychickému týrání,[25] zhubl 15 kg. Hladověl a v některých dnech nedostal žádné jídlo. Většinu času byl držen v izolaci v podzemní cele, zřídka viděl sluneční světlo. S dalšími rukojmími se směl setkat pouze při jídle.[15]

Návrat těl Ariela a Kfira

[editovat | editovat zdroj]

Dne 20. února 2025 Hamás vydal čtyři těla: mělo jít o těla Širi, jejích dětí a Odeda Lifšice, který byl také unesen během útoku na Nir Oz.[26][27] Izrael potvrdil identitu obou dětí a Lifšice. Čtvrté tělo však nepatřilo Širi ani jinému izraelskému rukojmímu.[28][26] Ostatky Širi předal Hamás Izraeli o další den později s tím, že šlo o omyl.[29]

Izrael popřel tvrzení Hamásu, že Širi a její děti byli zabiti v důsledku izraelských bombových útoků. Forenzní důkazy podle něj ukázaly, že děti byly „brutálně zavražděny“.[7][26]

Osud rodiny v umění

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kidnapping of the Bibas family na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online. 
  2. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Dostupné online. 
  4. Dostupné online. (anglicky) 
  5. www.theguardian.com. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c Dostupné online. 
  7. a b www.cnn.com. Dostupné online. 
  8. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Dostupné online. 
  11. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Dostupné online. 
  14. Dostupné online. (anglicky) 
  15. a b www.timesofisrael.com. Dostupné online. 
  16. a b www.theguardian.com. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  17. CRAMER, Philissa. Shiri Bibas and her children Kfir and Ariel, redheaded symbols of Israel's anguish, were killed while held hostage in Gaza, Israel confirms [online]. 2025-02-19 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. www.timesofisrael.com. Dostupné online. 
  19. Dostupné online. (anglicky) 
  20. www.nytimes.com. Dostupné online. 
  21. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Dostupné online. (anglicky) 
  24. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Psychicky mě týrali, popisuje rukojmí, jehož Hamás propustil v sobotu. Seznam Zprávy [online]. 2025-02-02 [cit. 2025-02-21]. Dostupné online. 
  26. a b c BERMAN, Lazar. IDF: Remains of Kfir and Ariel Bibas identified, but 3rd body sent by Hamas is not their mother Shiri [online]. 2025-02-21 [cit. 2025-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ČTK. Hamásem předané tělo dle Netanjahua nepatří Bibasové, slíbil odplatu [online]. 2025-02-21. Dostupné online. 
  29. MACHÁČEK, Štěpán. Izrael dostal ostatky rukojmí Širi Bibasové. Hamás původně vydal tělo neznámé ženy. iRozhlas [online]. 2025-02-22. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]