Přeskočit na obsah

Újfehértó

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Újfehértó
Újfehértó
Újfehértó
Újfehértó – znak
znak
Újfehértó – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Časové pásmo+1
StátMaďarskoMaďarsko Maďarsko
ŽupaSzabolcs-Szatmár-Bereg
OkresNyíregyháza
Administrativní děleníMályváskert, Újfehértó
Újfehértó
Újfehértó
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha140,9 km²
Počet obyvatel12 183 (2024)[1]
Hustota zalidnění86,5 obyv./km²
Správa
StatusMěsto
StarostaNagy Sándor
Vznik1349
Oficiální webwww.ujfeherto.hu
PSČ4244
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Újfehértó (rumunsky Grigoreşti, německy a v jidiš Ratzfert / ראַצפעֶרט) je město v severovýchodním Maďarsku v župě Szabolcs-Szatmár-Bereg, spadající pod okres Nyíregyháza. Žije zde přibližně 12 tisíc[1] obyvatel.

Je vzdálené 240 km východně od Budapešti. Nachází se těsně u hranic župy Hajdú-Bihar, asi 11 km jižně od Nyíregyházy. Újfehértó sousedí s městy Balkány, Hajdúdorog, Nagykálló a Téglás. Okolí představuje zemědělsky využívaná rovinatá krajina, půdy jsou většinou písčité.

Název znamená nové bílé jezero. Odkazuje nejspíše[zdroj?] na původní slaná jezera, která sídlo ještě v 19. století obklopvala. Ta byla později vysušena aby uvolnila místo pro ornou půdu. Byly nimi postaveny odvodňovací kanály, které ústí do potoka Érpatak.

Letecký pohled na budovu místní radnice.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1608.

Na mapách prvního vojenského mapování měla tehdejší obec podobu vesnice, přiléhající k rozlehlému jezeru (Sos-tó). To leželo východně od ní. Západně potom vzniklo další jezero, Szilas-tó.

Na začátku 19. století zde žilo okolo sedmi tisíc lidí. Město tehdy mělo práva pořádat trhy celkem čtyřikrát do roka. Na přelomu 19. a 20. století mělo statut tzv. velké obce. V této době byla postavena radnice, první moderní kavárna a veřejná knihovna.

V roce 1920 se zhruba 11 % místního obyvatelstva hlásilo k judaismu, židovská komunita zde zanikla za druhé světové války. Transporty byli odvezeni do vyhlazovacího tábora Auschwitz (Osvětim).

Ještě před válkou byla obě jezera vysušena a na jejich místě vybudovány kanály, které odvádějí vodu pryč. V této době zde žilo 15 tisíc lidí. Válka si vyžádala 750 obětí mezi místními.

V roce 1960 dosáhl počet obyvatel maxima (15 000), od té doby setrvala klesá. Statut města získalo Újfehértó v roce 1992.

Ve městě stojí kulturní centrum, které nese název podle Ference Zajtiho. Nedaleko od něj je také budova městského muzea. Místní kostel reformované církve je z poloviny 18. století, postaven byl v barokním stylu. Budova radnice je z roku 1905.

Dostupné je po dálnici M3. Severojižním směrem potom vede silnice celostátního významu č. 4, která směřuje z Nyíregyházy do Debrecína. Městem také prochází severo-jižním směrem železniční trať, která spojuje Debrecín s Nyíregyházou.

Známé osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Magyarország helységnévtára. Hungarian Central Statistical Office. 23. září 2024. Dostupné online. [cit. 2024-09-23].

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]