Úřad evropského veřejného žalobce
| Úřad evropského veřejného žalobce | |
|---|---|
 | |
| Vznik | 20. listopadu 2017 |
| Sídlo | Lucemburk, Lucembursko |
| Oficiální web | www |
| info | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Úřad evropského veřejného žalobce je nezávislý orgán Evropské unie, založený na základě Lisabonské smlouvy formou posílené spolupráce. V současné době se ho účastní 23 členských států včetně České republiky (opt-out mají Dánsko a Irsko, zatímco Maďarsko a Švédsko se zatím neúčastní)[1]. Sídlí v lucemburské čtvrti Kirchberg. Má pravomoc ve věcech závažných trestných činů proti rozpočtu EU a vůbec proti jejím ekonomických zájmům, jako jsou podvody týkající se evropských fondů a mezistátní podvody.[2] Výjimečně může vykonat svou pravomoc, i pokud škoda na majetku EU nedosahuje 10 000 euro.[3] První evropskou nejvyšší žalobkyní je od roku 2019 Laura Codruța Kövesi z Rumunska.
Unijní orgány odhadují, že EU kvůli různým finančním podvodům přišla jen v roce 2019 o zhruba 460 miliard eur (téměř 12 bilionů korun). Prokuratura počítá s tím, že ročně se bude zabývat přibližně 3000 případy.[4]
Struktura a obsazování
[editovat | editovat zdroj]Úřad sestává z centrální a decentralizované úrovně. Centrální úroveň představuje ústředí v místě sídla Úřadu. Ústředí sestává z kolegia, stálých komor, evropského nejvyššího žalobce, náměstků evropského nejvyššího žalobce, evropských žalobců a správního ředitele. Decentralizovanou úroveň představují evropští pověření žalobci, kteří se nacházejí v jednotlivých členských státech. Soudní dvůr může evropského nejvyššího žalobce na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise odvolat, pokud shledá, že již není schopen vykonávat své povinnosti nebo že své povinnosti závažným způsobem porušil.[5] Nejvyššího evropského žalobce jmenují Evropský parlament a Rada po vzájemné dohodě na funkční období šesti let, které nelze obnovit, ale na konci tohoto období může Rada rozhodnout o prodloužení tohoto období o dobu nejvýše tří let.[6][7] Jednotliví evropští žalobci jsou jmenováni Radou vždy ze tří návrhů každého ze zúčastněných členských států. K tomu obdrží stanovisko výběrové komise. Je-li stanovisko negativní, je pro Radu závazné.
Česká republika
[editovat | editovat zdroj]V rámci zřízení Úřadu byly zákonem č. 315/2019 Sb.[8] novelizovány zejména zákon o státním zastupitelství, trestní řád a trestní zákoník. Prvním evropským žalobcem z ČR je od roku 2020 Mgr. Petr Klement, předtím státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.[9]
V roce 2021 bylo oznámeno, že Úřad jen v Česku převezme zhruba 60 trestních kauz, mimo jiné i kauzu střetu zájmů premiéra Andreje Babiše, která se týká čerpání evropských dotací firmou Agrofert.[4]
Úřad dle zprávy zveřejněné 19. února 2024 šetří podezření z korupce při nákupu zdravotnického materiálu,[10] které se týká Krajské zdravotní v Ústí nad Labem a Nemocnice Jihlava.[11]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku European Public Prosecutor na anglické Wikipedii.
- ↑ Úřad evropského veřejného žalobce. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
- ↑ čl. 22 odst. 1 nařízení Rady EU č. 2017/1939 ve spojení s čl. 2 odst. 2 směrnice EP a Rady č. 2017/1371
- ↑ čl. 25 odst. 2 téhož nařízení
- ↑ a b iROZHLAS: Babišova kauza střetu zájmů míří k Úřadu evropského veřejného žalobce, in ČTK, 2.6.2021
- ↑ Nařízení Rady (EU) č. 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, § 8.
- ↑ Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO): Rada jmenovala evropské žalobce. www.consilium.europa.eu [online]. [cit. 2021-02-08]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení Rady (EU) č. 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, § 14.
- ↑ Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
- ↑ Petr Klement jmenován evropským veřejným žalobcem [online]. Nejvyšší státní zastupitelství ČR, 29. 7. 2020 [cit. 2020-10-12]. Dostupné online.
- ↑ Czechia: Ten arrested in probe into corruption ring involving medical supplies to hospitals. www.eppo.europa.eu [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Žalobce zvažuje vazbu pro několik obviněných v nemocniční kauze. České noviny [online]. 2024-02-20 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Úřad evropského veřejného žalobce na Wikimedia Commons
