Álamgír Šáh II.
| Álamgír Šáh II. عالمگير ثانی | |
|---|---|
| mughalský císař | |
 Portrétní miniatura Álamgíra Šáha II. | |
| Doba vlády | 3. červen 1754 – 29. listopad 1759 |
| Úplné jméno | Azíz ad-Din Abul-Adl Muhammad Álamgír |
| Narození | 16. červen 1699 Multan, Burhanpur |
| Úmrtí | 29. listopad 1759 poblíž Dillí |
| Pohřben | Humájúnova hrobka, Nové Dillí |
| Předchůdce | Ahmad Šáh Bahadur |
| Nástupce | Šáh Džahán III. |
| Manželky | Zinat Mahal Faiz Bakht Begum Azizabadi Mahal Latifa Begum Zinat Afruz Begum |
| Potomci | 12 synů |
| Dynastie | Timúrovci |
| Otec | Džahandár Šáh |
| Matka | Anup Bai |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Álamgír Šáh II. (v jazyce Urdu: عالمگير ثانی), celým jménem Azíz ad-Din Abul-Adl Muhammad Álamgír (16. června 1699 Multán ve státě Madhjapradéš, 29. listopadu 1759 poblíž Dillí) byl 14. indický císař severní Mughálské říše, který nastoupil na trůn 3. června 1754 a vládl převážně jen prostřednictvím svých regentů pět a půl roku, až do zavraždění v roce 1759.
Život
[editovat | editovat zdroj]Korunní princ Azíz ad-Din se narodil jako druhý syn císaře Džahandára Šáha, který vládl pouze krátce v letech 1712–1713, jeho matka se jmenovala Anup Bai. Álamgír II. nastoupil na trůn 2. června 1754 s podporou regenta Ghazíuddina Imad ul-Mulka, vnuka Nizáma z Haidarabádu, a přijal jméno Álamgír s odkazem na šáha Aurangzeba Álamgíra, jehož přísnou víru si vzal za vzor.
Imad ul-Mulk s pomocí Marathů předtím svrhl jeho předchůdce Ahmada Šáha Bahádura a jmenoval se předsedou vlády (wazir-i mamalik). Pevně držel správu státu ve svých rukou, zatímco Álamgír II. byl jen loutkovým vládcem a nesměl opustit svůj palác v Červené pevnosti v Dillí.
V lednu roku 1757 vpadl do země afghánský Ahmad Šáh Durrání s vojskem Durránské říše a podporou Paštúnů, vyhlásil Indům posvátnou válku džihád, cestou vyplenil posvátné místo Mathura ve státě Uttarpradéš a vstoupil do Dillí. Imad ul-Mulk uprchl, ale Álamgír Šáh II. si své místo udržel. Neměl však moc ani vojenskou sílu, aby mohl čelit sporu mezi afghánským předsedou vlády a Imadem ul-Mulkem, který se spojil s Maráthy, aby se mohl vrátit do Dillí. 29. listopadu 1759 Álamgír odmítl přijmout nadvládu Afghánců, a proto jej Imad ul-Mulk zajal a dal zavraždit. Jeho nástupcem se stal Aurangzebův pravnuk, princ Muhi-ul Millat (*1711). Na trůn nastoupil pod jménem Šáh Džahán III. a vládl necelý rok, od 10. prosince 1759 do 10. října 1760. Po jeho sesazení se vlády ujal Álamgírův nejstarší syn Alam Šáh II.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Hans-Georg Behr: Die Moguln. Macht und Pracht der indischen Kaiser von 1369–1857. Econ Verlag, Wien-Düsseldorf 1979.
- Lord Roberts of Kandahár: Ein und vierzig Jahre in Indien. Berlin 1904, I. díl (dostupné online[1] německy), II. díl
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Álamgír Šáh II. na Wikimedia Commons - Encyclopaedia Britannica, heslo Alamgir II
