Přeskočit na obsah

Schwerin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Zvěřín)
Další významy jsou uvedeny na stránce Schwerin (rozcestník).
Schwerin
Schwerin – znak
znak
Schwerin – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška52 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátNěmeckoNěmecko Německo
Spolková zeměMeklenbursko-Přední Pomořansko
Schwerin
Schwerin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha130,5 km²
Počet obyvatel98 733 (2023)[1]
Hustota zalidnění756,5 obyv./km²
Světové dědictví UNESCO
Název lokalitysoubor schwerinské rezidence
Typkulturní dědictví
Kritériumiv
Odkaz1705 (anglicky)
Zařazení2024 (neznámé zasedání)
Správa
StarostaRico Badenschier (od 2016)
Vznik1161
Oficiální webwww.schwerin.de
Telefonní předvolba0385
PSČ19053, 19055, 19057, 19059, 19061 a 19063
Označení vozidelSN
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwerin (starší český název Zvěřín) je město v severním Německu a hlavní, ne však největší město spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko. Město má přibližně 99 tisíc[1] obyvatel.

Schwerin je obklopen jezery Meklenburské jezerní plošiny. Největší z okolních jezer, Zvěřínské jezero (Schweriner See), zabírá plochu 60 km².

Městskou pamětihodností je zámek, který se nachází na ostrově ve Zvěřínském jezeře. Historické centrum města včetně zámku, parků, náměstí atd. je od roku 2024 součástí světového dědictví UNESCO.[2] Území pod ochranou UNESCO je 174 hektarů.

Sousední obce: Leezen, Raben Steinfeld, Plate, Lübesse, Holthusen, Pampow, Klein Rogahn, Wittenförden, Brüsewitz, Pingelshagen, Klein Trebbow, Seehof a Lübstorf.

Jindřich Lev na 1. městské pečeti (1255)

Lokalitu známou archeologickými nálezy z počátku letopočtu osídlili kolem roku 700 Slované a pojmenovali ji Zverin podle zdejší zvěře. Latinská forma tohoto názvu byla Suerin a z ní vzniklo německé Schwerin.

První písemná zmínka o sídle je v kronice Dětmara z Merseburku z roku 1018, kdy se na zdejším hradišti opevnil lutický kníže Mečislav před vlastním lidem, který jej obviňoval z porážky v bitvě s Poláky roku 1017. Město roku 1164 založil saský a meklenburský kníže Jindřich Lev z rodu Welfů. Roku 1228 byla ustavena první městská rada. Zdejší dóm byl od 13. století proslulým poutním cílem, kam věřící putovali uctít kapky Kristovy krve v jaspisu. Dómská kapitula byla povýšena na arcibiskupskou. Roku 1340 byly vystavěny městské hradby. Od roku 1358 je město součástí Meklenbursko-zvěřínského vévodství. Bylo také součástí Svaté říše římské, v letech 1351-1378 patřilo pod vládu císaře Karla IV., který ovlivňoval volbu zdejších arcibiskupů. Stal se jím například Albrecht Aleš ze Šternberka.

Knížecí zámek se stal v době renesance centrem vzdělanosti, naproti němu byla roku 1536 založena knížecí škola Fredericianum, jejíž budova později shořela, stejně jako dóm, který byl dostavěn v 19. století.

Mezi léty 1560-1700 město neblaze proslulo 103 čarodějnickými procesy, při kterých bylo upáleno 45 žen a další vězněny a mučeny. Za tyto tragédie se městská správa roku 2016 všem pronásledovaným omluvila a na budovu radnice instalovala pamětní desku. Roku 1819 byla vystavěna židovská synagoga, zbořená při Křišťálové noci roku 1938.

V letech 1918-1934 byl Schwerin hlavním městem svobodného státu Meklenbursko-Zvěřín, 1934-1952 hlavní město Meklenburska, po zrušení spolkových zemí v bývalé NDR roku 1952 krajské město. Od roku 1990 je hlavním městem spolkové země Meklenbursko-Přední Pomořansko.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • knížecí zámek a zámecký park s kašnou a pomníkem knížete Fridricha Franze II.
  • Dóm - cihlová stavba, obnovená v novogotickém slohu
  • Nová radnice
  • Arsenal - kasárna
  • židovský hřbitov
  • Divadlo
  • Muzeum
  • zoologická zahrada

Významní rodáci

[editovat | editovat zdroj]

Partnerská města

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
  2. Schwerin Residence Ensemble [online]. UNESCO [cit. 2024-08-17]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]