Zululand
| Království Zulu KwaZulu
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
kwaBulawayo, umGungundlovu, Ulundi
| |||||||||||
29 785 km² (1828)
| |||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
250 000 (1828)
| |||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
 Britské impérium (protektorát 1887–1897) | |||||||||||
Vznik
|
|||||||||||
Zánik
|
|||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
.svg){kind=small}
Zuluské království nebo království Zulu (říše Zulu) či Zululand bylo království v jižní Africe, které vyrostlo na břehu Indického oceánu mezi řekami Tugela a Pongola. Království ovládalo většinu území, které je dnes jihoafrickou provincií KwaZulu-Natal. V 70. letech 19. století na království začali útočit Britové, což v roce 1879 přerostlo v Britsko-zulskou válku. Ačkoliv Zulové nejdříve vyhrávali (bitva u Isandlwany), nakonec válka dopadla jejich porážkou a roku 1887 se Zuluské království stalo britským protektorátem. Roku 1897 byl Zululand včleněn do provincie Natal a stal se součástí Jihoafrické unie.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Na území domoviny Zulů uvnitř Jihoafrické unie existovalo jejich světem neuznávané království Kwa-Zulu, ze kterého Britové vytvořili v letech 1884 až 1887 protektorát nazvaný Zululand. O deset let později ho začlenili do provincie Natal. Tehdy zde na rozloze 27 064 km² žilo 201 635 obyvatel. Dnes je součástí jedné ze sedmi provincií Jihoafrické republiky KwaZulu-Natal, která vznikla reorganizací státu v roce 1994.[1]
Seznam králů
[editovat | editovat zdroj]- Senzangakhona kaJama, 1781/1787–1816 (princezna Mkabayi kaJama za nedospělého Senzangakhonu v letech 1781–1787 jako regentka)
- Sigujana kaSezangakhona, 1816
- Shaka kaSenzangakhona (Čaka), nejmocnější král, vojevůdce, vládl v letech 1816–1828
- Dingane kaSenzangakhona či Dingaan, bratrovrah předchůdce, zhruba v letech 1828–1840
- Mpande kaSenzangakhona, zhruba v letech 1840–1872
- Cetshwayo kaMpande či Ketčwajo, 1872–1879 a podruhé 1883–1884, mezitím 4 roky v exilu
- Dinuzulu kaCetshwayo, vládl 1884–1913, zemřel roku 1913
- Solomon kaDinuzulu, vládce v letech 1913–1933
- 1933–1944: spor o nástupnictví, Arthur Mshiyeni kaDinuzulu jako regent během sporů a potom za nedospělého Cypriana
- Cyprian Bhekuzulu kaSolomon, vládl jako král v letech 1948–1968
- Goodwill Zwelithini kaBhekuzulu, na trůně od roku 1968 (princ Israel Mcwayizeni kaSolomon coby regent v letech 1968–1971 za nedospělého Goodwilla)
Vlastní známky
[editovat | editovat zdroj]
Na sklonku 19. století, v době britského protektorátu, poštovní správa nechala vytisknout řadu poštovních známek s přetiskem Zululand. Napřed, roku 1888 byly použity známky Natalu a britské, opatřené přetiskem ZULULAND. Po nich byly dány do oběhu definitivní známky se stejným názvem, tedy bez přetisku. Celkem bylo v období let 1888 až 1891 platných v Zululandu 30 známek. Od roku 1898 na zdejším území platily známky Natalu.[2]
Lákadla pro turisty
[editovat | editovat zdroj]Je zde řada přírodních reservací a také Shakaland, skanzen vytvořený pro potřeby filmařů, kde Zuluové předvádí turistům kmenový život v chýších, opět s tanci a nabídkou jejich stravy.[3] Jsou to komerční, na pohled velice zajímavá představení.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of Zulu kings na anglické Wikipedii.
- ↑ ZIMÁK, Alexandr. Jihoafrická republika. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-184-1. Kapitola Schválení prozatímní ústavy, s. 79.
- ↑ HLINKA, Bohuslav; MUCHA, Ludvík. Filatelistický atlas, 3.vydání. Praha: GKP, 1986. Kapitola Zulsko, s. 168.
- ↑ TUREČEK, Tomáš. Jihoafrická republika. Praha: freytag & berdt, 2001. ISBN 80-7316-022-6. Kapitola Zululand, s. 93.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zululand na Wikimedia Commons 
Dílo 1911 Encyclopædia Britannica/Zululand ve Wikizdrojích (anglicky)- Království na webu Libri
