Státní znak Slovinska
| Státní znak Republiky Slovinsko | |
|---|---|
 | |
| Varianty | |
 Znak Kraňska | |
 | |
| Informace | |
| Subjekty oprávněné užívat znak | Republika Slovinsko |
| Přijato | 24. června 1991 |
| Štít | Státní znak Republiky Slovinsko má tvar štítu. Uprostřed štítu je na modrém pozadí silueta Triglavu v bílé barvě, pod ním jsou dvě vlnité modré čáry, které představují moře a řeky, nad nejvyšším vrcholem jsou v trojúhelníku umístěny tři zlaté šesticípé hvězdy. Štít je červeně lemován. |
Státní znak Republiky Slovinsko byl přijat v předvečer vyhlášení nezávislosti státu na Jugoslávii – 24. června 1991 – prostřednictvím stého dodatku tehdejší slovinské ústavy.[1] Slovinsko jako státní útvar vzniklo v rámci Jugoslávie po druhé světové válce a od té doby je hlavním motivem znaku nejvyšší slovinský vrchol – Triglav.[2][3] Ten se ve znaku oficiálně objevuje od roku 1947. V období meziválečného království, v letech 1921 až 1941, bylo Slovinsko ve znaku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců a poté království Jugoslávie reprezentováno umělým znakem vytvořeným na základě domnělé vazby s dávnými Ilyry. Do vzniku státu jižních Slovanů byl ústředním slovinským symbolem znak Kraňska z třináctého století.[4]
Historické znaky Slovinska
[editovat | editovat zdroj]Za historický znak Slovinska bývá považován především znak Kraňska. Kraňský znak vyobrazuje na stříbrném štítu modrou orlici s červenou zbrojí a na hrudi s desetkrát červenozlatě šachovaným půlměsícem.[5] Samotnou kraňskou orlici je možné vysledovat do roku 1195.[6] Kraňský znak jako takový se objevuje od 13. století a vznikl patrně kombinací erbů rodů Andechs-Meranů (orlice) a Spanheimů (červenostříbrné šachování).[4] Listinou z 12. ledna 1463 císař Fridrich III. Habsburský přidal zlatou korunu; zlatá barva také vystřídala stříbrnou barvu na štítu i v šachovnici.[7][8] Císařskými dekrety z 22. srpna a 17. listopadu 1836 rozhodl císař Ferdinand I. Dobrotivý o změně kraňského znaku. V novém popisu byly zlaté části s výjimkou koruny opět stříbrné jako před rokem 1463.[9] Počátkem dvacátého století došlo v kraňském znaku k drobné změně, když se šachovnice na hrudi orlice stala zlatočervenou.[10] Po vzniku státu jižních Slovanů po první světové válce se kraňský znak objevoval na standartách příslušníků vládnoucího rodu Karađorđevićů.[11]
V průběhu roku 1920 bylo rozhodnuto, že Slovinsko bude na znaku Království Srbů, Chorvatů a Slovinců zastupováno svým novým znakem, který bude tvořit modrý štít se třemi šesticípými hvězdami, pod nimiž bude půlměsíc. Již první informace o novém slovinském znaku, který měl podle oficiální interpretace odkazovat ke starým Ilyrům, vyvolaly kritiku a odpor: byla zpochybňována historicko-národní vazba Ilyrů se Slovinskem a jako jediný skutečný slovinský znak byla prohlašována kraňská orlice.[12][13] Vidovdanská ústava z června 1921 však zavedla článkem 2 znak Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, jehož součástí byl kritizovaný znak slovinský, který tvořil modrý štít se třemi zlatými šesticípými hvězdami, pod nimiž byl bílý půlměsíc.[14]
Osvobozenecká fronta, hlavní slovinská představitelka národněosvobozeneckého boje za druhé světové války, měla ve svém emblému trojvrší Triglavu.[15] Autorem emblému Osvobozenecké fronty byl Edvard Ravnikar, který zkombinoval národní symbol Triglavu s pěticípou hvězdou symbolizující význam komunistů v Osvobozenecké frontě.[4][16] Motiv Triglavu zůstal zachován i po druhé světové válce. Historicky první slovinská ústava z ledna 1947 se vymezení znaku, jehož autorem byl Branko Simčič[4], věnovala ve článku 3:
| „ | Státní znak Lidové republiky Slovinsko je pole obklopené žitným klasem. Klas je propleten s lipovými listy. Mezi vrcholy klasu je pěticípá hvězda. V dolní části pole jsou tři vlnité linie představující moře. Nad nimi se tyčí tři vrcholy, z nichž prostřední je vyšší, boční stejné; vrcholy představují Triglav. | “ |
| — Ust. čl. 3 Ústavy Lidové republiky Slovinsko[17] | ||
Stejně tak byl později vymezen i znak Socialistické republiky Slovinsko.[18]
Současná podoba znaku
[editovat | editovat zdroj]Stý dodatek tehdejší slovinské ústavy z června 1991 charakterizoval znak, jehož autorem je sochař Marko Pogačnik,[19] takto:
| „ | Státní znak Republiky Slovinsko má tvar štítu. Uprostřed štítu je na modrém pozadí silueata Triglavu v bílé barvě, pod ním jsou dvě vlnité modré čáry, které představují moře a řeky, nad nejvyšším vrcholem jsou v trojúhelníku umístěny tři zlaté šesticípé hvězdy. Štít je červeně lemován. | “ |
| — Dodatek C odst. 2 Ústavy Republiky Slovinsko[1] | ||
Pojetí znaku je podle jeho autora ovlivněno dílem France Prešerena a Jože Plečnika. Prešeren úvodem své básně Krst pri Savici zmiňuje Triglav, pod ním hladinu jezera a nad ním zlaté světlo, což jsou podobné prvky jaké využil Pogačnik ve znaku.[20] Zatímco byl v období komunistického politického monopolu motiv Triglavu spojován především s emblémem Osvobozenecké fronty, povšiml si Pogačnik díla Jože Plečnika již z roku 1934.[15][20] V tomto roce vytvořil Plečnik mariánský sloup, který se dnes nachází v Bledu, na němž není vytesán znak Slovinska z oficiálního znaku království Jugoslávie, ale zvláštní emblém, na němž se nachází Triglav s šesticípou hvězdou nad ním.[20] Podle všeho byl Plečnikův mariánský sloup také inspirací pro Ravnikara a jeho emblém Osvobozenecké fronty.[16]
Tři šestiramenné zlaté hvězdy nacházející se nad Triglavem pocházejí z erbu hrabat z Celje.[21] Tento původně německý rytířský rod na nějaký čas sjednotil většinu území se slovinským obyvatelstvem.[22] Původní skutečný význam hvězd je neznámý. V současnosti se spekuluje o tom, že tři hvězdy mají symbolizovat Slunce, a to při svítání, v zenitu a při západu.[23] Absence významu hvězd byla a je motivem i dalších spekulací. Již v meziválečném období se objevovala účelová interpretace, podle níž usilovali již Celjští o národně-státní sjednocení jižních Slovanů a tři hvězdy v jejich znaku tak předvídaly tři plemena jednoho jihoslovanského národa. Tyto spekulace však byly i ve své době odmítány.[24] V souvislosti se slovinským státním znakem jsou dnes hvězdy prezentovány jako symbol kulturní a správní tradice Slovinska a jeho zapojení do proudu evropských dějin, neboť Celjští se díky dědickým smlouvám a výhodné sňatkové politice zařadili v pozdním středověku mezi přední evropské šlechtické rody.[21][22] Erb Celjských je dnes znakem městské občiny Celje.[23]
Další podrobnosti ke slovinským státním symbolům stanovuje zákon o znaku, vlajce a hymně Republiky Slovinsko a o slovinské národní vlajce ze října 1994.[25]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Ustavni amandma C k Ustavi Republike Slovenije. Uradni list Republike Slovenije [pdf]. 1991-06-25 [cit. 2010-07-01]. [online]. ISSN 1318-0576. (slovinsky)
- ↑ The New Encyclopaedia Britannica. 15. vyd. Volume IX. Chicago: Encyclopædia Britannica Inc., 1982. 1025 s. ISBN 0-85229-387-9. S. 276. (anglicky)
- ↑ HEIMER, Željko. Slovenia: Coat of arms of Slovenia [online]. 2002 [cit. 2010-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d BENEDEJČIČ, Andrej. Slovenian National Insignia [online]. [1995] [cit. 2010-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-11-04. (anglicky)
- ↑ PREUSS, Volker. Krain: Wappenschild – Blazon [online]. Rev. 2010 [cit. 2010-07-15]. Dostupné online. (německy, anglicky)
- ↑ HESMER, Karl-Heinz. Chronik griffbereit: Flaggen und Wappen der Welt: Mit aktuellen Länderinformationen. München: Chronik, 2008. Dostupné online. ISBN 978-3-577-14537-4. S. 237. (německy)
- ↑ Izbor barv za slovensko zastavo. Grafičar: Revija slovenskih grafičarjev. 2006, čís. 6, s. 25. Dostupné online. ISSN 1318-4377. (slovinsky)
- ↑ Slovenska heraldika. Kranjska [online]. C2007-2010 [cit. 2010-07-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-26. (slovinsky)
- ↑ SERŠE, Aleksandra. Grb in zastava dežele Kranjske upoštevaje zlasti leto 1916 deželnostanovske, deželne in narodne barve kranjskega grba in zastave. S. 139 (3). Arhivi [online]. 2008 [cit. 2010-07-15]. Roč. 31, čís. 1, s. 139 (3). [dále jen Serše (2008)]. Dostupné online.
- ↑ Serše (2008). s. 140 (4).
- ↑ HEIMER, Željko. Royal Yugoslavia (1918-1941): Royal standards [online]. 2003 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Vprašanje slovenskega grba. Slovenec: političen list za slovenski narod. 1920-09-18, roč. 48, čís. 213, s. 3. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Spaka. Slovenec: političen list za slovenski narod. 1920-10-21, roč. 48, čís. 241, s. 1. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Čl. 2 In Ustav Kraljevine Srba, Hrvata i Slovenaca (1921) [online]. 2007-08-26, rev. 2007-11-30 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (srbsky)
- ↑ a b SMOLE, Viktor. V povirju treh rek. Jezik in slovstvo. Prosinec–leden 1977/78, roč. 23, čís. 3/4, s. 45. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b ŠAVER, Boštjan. Triglav, sveta gora slovenstva [online]. 2004-07-01 [cit. 2010-07-21]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Ustava Ljudske republike Slovenije. Uradni list Ljudske republike Slovenije [pdf]. 1947-01-24 [cit. 2010-07-01]. [online]. (slovinsky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Čl. 7 In Ustava Socialistične republike Slovenije (1974)/Socialistična republika Slovenija [online]. 2006-07-17, rev. 2006-07-18 [cit. 2010-07-01]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha: Kartografie, 2003. ISBN 80-7011-776-1. S. 176.
- ↑ a b c Slovenski simboli: Predstavitev korenine za tabor voditeljev Glej Daleč [doc]. Novo mesto: SKVO Gorjanskih medvedov, 2006 [cit. 2010-07-15]. S. 4–5. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ a b National Assembly. National symbols [online]. C2010 [cit. 2010-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-23. (anglicky)
- ↑ a b KOMÁRKOVÁ, Monika. Srovnání literární postavy Friderika II. Celjského v dramatech J. Jurčiče, O. Župančiče, A. Novačana a B. Krefta. Brno: Masarykova univerzita, 2010. 66 s. Dostupné online. S. 18. [dále jen Komárková (2010)].
- ↑ a b Mestna občina Celje. Grb in zastava Mestne občine Celje [online]. C2010 [cit. 2010-07-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-13. (slovinsky)
- ↑ Komárková (2010). s. 33.
- ↑ Zakon o grbu, zastavi in himni Republike Slovenije ter o slovenski narodni zastavi. Uradni list Republike Slovenije [online]. 1994-10-27 [cit. 2010-07-01]. [online]. ISSN 1318-0576. (slovinsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BROŽEK, Aleš. Lexikon vlajek a znaků zemí světa. Praha: Kartografie, 2003. ISBN 80-7011-776-1. S. 176.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Státní znak Slovinska na Wikimedia Commons - (slovinsky) Vlada Republike Slovenije. Državni simboli: Grb [online]. C2008 [cit. 2010-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-02-20. (slovinsky)
