Přeskočit na obsah

Jodid zinečnatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ZnI2)
Jodid zinečnatý
Struktura
Struktura
Obecné
Systematický názevJodid zinečnatý
Anglický názevZinc iodide
Německý názevZinkiodid
Sumární vzorecZnI2
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS10139-47-6
PubChem66278
Vlastnosti
Molární hmotnost319,20 g/mol
Teplota tání446 °C
Teplota varu624 °C
Hustota4,740 g/cm3 (20 °C)
4,734 6 g/cm3 (25 °C)
Rozpustnost ve vodě430,6 g/100 g (0 °C)
432 g/100 g (18 °C)
437,7 g/100 g (30 °C)
446 g/100 g (40 °C)
468 g/100 g (60 °C)
488 g/100 g (80 °C)
510 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
ethanol
Rozpustnost v nepolárních
rozpouštědlech
pyridin
12,9 g/100 ml (18 °C)
Měrná magnetická susceptibilita−3,451 0 10−6cm3g−1
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Hrana krystalové mřížkya= 428 pm
c= 215 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−208,2 kJ/mol
Entalpie tání ΔHt52,3 J/g
Entalpie varu ΔHv367 J/g
Standardní molární entropie S°161,4 JK−1mol−1
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−209,3 kJ/mol
Bezpečnost
Zdraví škodlivý
Zdraví škodlivý (Xn)
R-větyR36/38
S-větyžádné nejsou
Teplota vznícení625 °C
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jodid zinečnatý je zinečnatá sůl kyseliny jodovodíkové, se vzorcem ZnI2. Tato látka je dobře rozpustná ve vodě. Délka vazby Zn-I je 238 pm. Má poměrně neobvyklou strukturu krystalů, trojúhelníkový čtyřstěn.

Zpravidla se vyrábí reakcí jódu s kovovým zinkem. Reakce je velmi efektivní. Při nasypání práškového zinku na kousek pevného jódu za krátkou dobu začne rychlá reakce, která je vysoce exotermní. Reaktanty se proto ohřívají a dochází tím k výraznějšímu urychlení reakce. Po krátké době se teplota zvýší natolik, že jód začne sublimovat za vzniku fialových par. Fialové skvrny vzniklé desublimací jódu lze vyčistit ethanolem.

Zn + I2 → ZnI2

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Po reakci jódu se zinkem jsou vidět fialové skvrny od par jódu