Carl Zeiss AG
| Carl Zeiss AG | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní údaje | |
| Právní forma | akciová společnost |
| Datum založení | 17. listopadu 1846 |
| Zakladatel | Carl Zeiss |
| Adresa sídla | Oberkochen, 734 47, Německo |
| Souřadnice sídla | 48°46′54,6″ s. š., 10°5′58,6″ v. d. |
| Charakteristika firmy | |
| Oblast činnosti | optika a Precision engineering and optical industry |
| Produkty | triedr a souřadnicový měřicí stroj |
| Zaměstnanci | 38 770 (2022)[1] |
| Mateřská společnost | Carl-Zeiss-Stiftung |
| Majitel | Carl-Zeiss-Stiftung (100 %) |
| Dceřiné společnosti | Carl Zeiss Meditec (65 %) Carl Zeiss (United Kingdom) Carl Zeiss (Israel) Carl Zeiss (Australia) Carl Zeiss Microscopy Carl Zeiss (Russia & CIS) |
| Ocenění | Cena za inovaci německého hospodářství |
| Identifikátory | |
| Oficiální web | www |
| LEI | 5299000XH7YX33EJZP65 |
| OpenCorporates ID | de/B8537_HRB501555 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Carl Zeiss AG je německá firma, vedoucí mezinárodní skupiny společností v oboru optiky a opto-elektroniky s celosvětovou působností. Společnost patří mezi nejstarší firmy na světě podnikající v oboru optiky. Sídlem společnosti je Oberkochen. Společnost byla založena německým optikem Carlem Zeissem v Jeně.
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce moderní společnosti Zeiss byl založen v roce 1846 v Jeně slavným německým optikem Carlem Zeissem. V roce 1926 došlo ke spojení s menšími výrobci (Contessa-Nettel, Ernemann, Goerz a ICA) do koncernu Zeiss Ikon[2] a již v době před druhou světovou válkou patřila mezi největší a nejvýznamnější firmy v oboru optiky. Na konci války se společnost rozpadla do menších částí a některé továrny zůstaly v západním sektoru Německa, některé na Východě. Mnoho patentů i vybavení továren společnosti v Jeně či Drážďanech bylo ve Východním sektoru, jenž byl pod kontrolou Sovětského svazu, který si velké části továren nebo vynálezů firmy přivlastnil jako válečnou kořist a z nápadů firmy Zeiss žil sovětský optický průmysl ještě dlouhá léta po skončení války - například Zeissovy dalekohledy, jejichž kopie byly v SSSR vyráběny.
Výroba geodetických přístrojů
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1907 nabídl své zkušenosti firmě Zeiss švýcarský zeměměřický inženýr a držitel několika patentů na zlepšení konstrukce geodetických přístrojů Heinrich Wild. Firma Zeiss do té doby geodetické přístroje nevyráběla. Pod Wildovým vlivem se rozhodla s výrobou začít a pověřila ho vedením tohoto odvětví. Wild působil v této funkci do roku 1919 a během této doby zkonstruoval několik moderních geodetických přístrojů. Mezi nejvýznamnější patří:
- nivelační přístroj Carl Zeiss Nivellier I[3],
- nivelační přístroj Carl Zeiss Nivellier II[4],
- teodolit Carl Zeiss Th1[5].
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zeiss Group Annual Report 2021/22. Dostupné online.
- ↑ Zeiss Ikon na stránkách Camerapedia
- ↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1928 Carl Zeiss Nivellier I. web site of Nicolàs de Hilster [online]. Nicolàs de Hilster [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
- ↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1924 Carl Zeiss Nivellier II. web site of Nicolàs de Hilster [online]. Nicolàs de Hilster [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
- ↑ DE HILSTER, Nicolàs. 1924 Carl Zeiss Th1 Theodolite. web site of Nicolàs de Hilster [online]. Nicolàs de Hilster [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Edith Hellmuth, Wolfgang Mühlfriedel: Zeiss 1846–1905. Vom Atelier für Mechanik zum führenden Unternehmen des optischen Gerätebaus, Böhlau Verlag, Köln et al. 1996
- Rolf Walter: Zeiss 1905–1945, Böhlau Verlag, Köln et al. 2000
- Wolfgang Mühlfriedel, Edith Hellmuth: Carl Zeiss in Jena 1945–1990, Böhlau Verlag, Köln et al. 2004
- Armin Müller: Institutionelle Brüche und personelle Brücken. Werkleiter in Volkseigenen Betrieben der DDR in der Ära Ulbricht, Köln u. Weimar 2006. [zur Zeit 1945 bis 1975]
- Armin Hermann: Nur der Name war geblieben. Die abenteuerliche Geschichte der Firma Carl Zeiss, Stuttgart 1989
- Armin Hermann: Jena und die Jenoptik. Vom Kombinat zum Global Player, München 1998
- Armin Hermann: Und trotzdem Brüder. Die deutsch-deutsche Geschichte der Firma Carl Zeiss, München 2002
- Hans-Jürgen Kuc: Auf den Spuren der Contax. Band II, 2. Auflage. 266 Seiten. Wittig Fachbuchverlag 2003, ISBN 3-930359-34-0
- Reinhard Neunhöffer: Jenaer Lasertechnik: zwischen Wissenschaft, Wirtschaft und Staatssicherheit. Stuttgart, 2001.
- F. Scheffel: Gläserne Wunder. Drei Männer schaffen ein Werk. Zeiß, Abbe, Schott. Braun & Schneider, München 1938
- Heinz Sponsel: Made in Germany. Die dramatische Geschichte des Hauses Zeiss. Bertelsmann, Gütersloh 1957
- FEIST, Wieland. 75 Jahre Vermessungsgerätebau in Jena. Jenaer Rundschau. 1983, čís. 1. Příloha časopisu. Dostupné online. (německy)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Carl Zeiss AG na Wikimedia Commons - www.zeiss.de - německy
- www.zeiss.cz - česky
- www.zeiss.de - anglicky
