Přeskočit na obsah

Jižní Kavkaz

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Zakavkazí)
Zakavkazsko
Geografie

Poloha Zakavkazska
Poloha Zakavkazska

Hlavní městoSuchumi, Tbilisi, Jerevan, Baku, Cchinvali
Rozloha186 043 [p 1] km² (87. na světě)
z toho zanedbatelně % vodní plochy
Nejvyšší bodElbrus (5642 m n. m.)
Časové pásmo+3 , +4
Obyvatelstvo
Počet obyvatel17 011 641 (60. na světě, )
Hustota zalidnění108,8 ob. / km² (99. na světě)
Jazykarménština, gruzínština, ruština, ázerbájdžánština, osetština, abcházština
Národnostní
složení		Arméni, Gruzíni, Azerové, Rusové
Náboženstvíkřesťanství, islám
Státní útvar
Měnarubl, lari, manat, dram

Jižní Kavkaz nebo Zakavkazsko je označení pro území jižně od hlavního hřebene Velkého Kavkazu a severně od Malého Kavkazu. Z východu je toto území ohraničeno Kaspickým mořem a ze západu Černým mořem. Leží v mírném podnebném pásu, ale na velké části panují vysokohorské podmínky. Nachází se zde tři nezávislé státy Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie a dva mezinárodně neuznávané státy Abcházie a Jižní Osetie.

Dějiny

[editovat | editovat zdroj]

Státy Zakavkazska se poprvé sjednotily 24. února 1918. Ve světě probíhala první světová válka a v Rusku občanská válka. Na nově vzniklý stát si činily nárok hned tři strany: bělogvardějci, bolševici a Osmanská říše. I přes všechny hrozby ze zahraničí se nakonec republika rozpadla díky vnitřním problémům hned po třech měsících od svého vzniku. Nejdříve se odtrhla Gruzie a o 2 týdny později se rozešla i Arménie s Ázerbájdžánem. Další tři roky se všichni provokovali a propleskávali, válčily (Arménie vs. Ázerbájdžán o Náhorní Karabach), rozpadaly (Abcházie, Jižní Osetie, Adžárie), až v roce 1921 přišla Rudá armáda a začlenila všechny do SSSR. V roce 1922 zde byla vytvořena Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika, která zde fungovala až do roku 1936. V tomto roce zde byly vytvořeny Arménská sovětská socialistická republika, Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika a Gruzínská sovětská socialistická republika. Toto rozdělení způsobilo problémy, které se projevily až při rozpadu SSSR a nejsou dodnes vyřešeny.

  • Abcházie byla i přes nevoli místních obyvatel začleněna do Gruzínské SSR.
  • Osetie byla rozdělena na Jižní a Severní mezi Gruzii a Rusko.
  • Oblasti s převažující většinou jednoho národa byly předány jiným SSR (např. Náhorní Karabach, Jižní Gruzie).

Za éry SSSR byly tyto státy industrializovány a etnické problémy se zde příliš neprojevovaly. Po rozpadu SSSR se tyto státy staly opět nezávislými a postupně všechny vstoupily do SNS (Gruzie po válce v Jižní Osetii v roce 2008 vystoupila). Ale už těsně před začátkem rozpadu začaly první etnické konflikty (Náhorní Karabach), které pokračují s různou intenzitou dodnes. V roce 2008 byla válka mezi Jižní Osetií a Gruzií. Poslední otevřená válka zde proběhla v roce 2020 mezi Ázerbájdžánem a Republikou Arcach v Náhorním Karabachu obývaném Armény. Výsledek je takový, že kromě 3 celosvětově uznaných států tu existují další 3 sporné státy (Jižní Osetie, Abcházie, Náhorní Karabach – roku 2016 přejmenován na Republiku Arcach).

Ekonomika

[editovat | editovat zdroj]

Po rozpadu SSSR propukla ve všech státech Zakavkazska krize. Do roku 1995 klesla ekonomika o 30–40 %, pak následovalo několik let stagnace až do roku 1998, kdy začal prudký hospodářský růst (Ázerbájdžán dokonce obsadil v letech 2006 a 2007 první místo ve světě). Zakavkazsko je poměrně zaostalá oblast, v zemědělství pracuje kolem 40% obyvatel (Arménie 39%, Gruzie 52,2%, Ázerbájdžán 38,3%). V Gruzii a Abcházii, kde jsou subtropické podmínky, se pěstuje hlavně víno (v roce 2009 bylo v Gruzii vyrobeno 15,8 miliónů lahví vína a 10,9 miliónů bylo vyvezeno do 45 zemí světa) ,ale pěstuje se zde také čaj nebo citrusy a v Abcházii i třeba tabák. V Arménii se pěstují hlavně obiloviny (pšenice a ječmen), kterým prospívá místní vulkanická půda a s pomocí umělého zavlažování se zde v menší míře pěstují také fíky, granátová jablka, meruňky a olivy (hlavně u řeky Araks a v údolích severně od Jerevanu). V Ázerbájdžánu, kde převládá suché subtropické počasí, se hlavně pěstuje bavlna, tabák, citrusy a víno. Všechny zakavkazské státy jsou ve větší či menší míře závislé na těžbě surovin, nejvíce Ázerbájdžán, u něhož 81% exportu tvoří těžba ropy, v Gruzii a Arménii se ropa příliš nevyskytuje, ale velmi důležitá je zde těžba mědi nebo hořčíku.

země obyvatel[1]
(mil.)		 rozloha
(km²)		 HDP (nominální) na hlavu, 2011[2]

USD 

HDP
v PPP od 2009		 HDI
v 2011		 zaměstnanost

v zemědělví
v %

! zaměstnanost

v Průmyslu
v %

! zaměstnanost

ve službách
v %

AbcházieAbcházie Abcházie 0,24 8 665 3 160[3] - - - - - -
ArménieArménie Arménie 3,2 29 743 3 300 - 5 789 0.729 39 40,8 44,2
ÁzerbájdžánÁzerbájdžán Ázerbájdžán 9,1 75 142[p 2] 7 300 - 10 067 0.734 38,3 12,1 49,6
GruzieGruzie Gruzie 4,3 57 135[p 3] 3 000 - 5 465 0.745 52,2 6,5 41,3
Jižní OsetieJižní Osetie Jižní Osetie 0,07 3 900 - - - - - - -
Arcach Arcach 0,14 11 458 - - - - - - -
Zakavkazsko celkem 17,01 186 043[p 1] 5101 7968 -

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Zakavkazsko se nachází v mírném až subtropickém podnebném pásu. Velký Kavkaz zabraňuje průnikům studeného kontinentálního vzduchu ze severu a od Černého moře sem vanou teplé větry, které přinášejí hojnost srážek. Čím více se vzdalujeme od pobřeží Černého moře směrem na východ srážek ubývá. Zatímco u pobřeží Černého moře průměrné roční srážky dosahují až 2500 mm, tak u pobřeží Kaspického moře pouze kolem 300 mm. Zakavkazsko je velice hornatá oblast, třeba žádné území v Arménii (s výjimkou malých údolí) neleží níž než 1000 m nad mořem. Zatímco v nížinách v Gruzii vládne subtropické podnebí, o kousek vedle na vrcholcích Kavkazu je sněhová pokrývka.

Hranice Evropy

[editovat | editovat zdroj]
Různé hranice Evropy.

V Česku se nejčastěji udává, že geografická hranice Evropy vede podél řek Kuma a Manyč. Existují ale i jiné výklady. Stejně jako v Česku se vyučují hranice mezi Evropou a Asií i ve zbytku kontinentální Evropy, v USA nebo v Británii se upřednostňuje verze, v níž jsou hranice Evropy umístěny na hlavním hřebeni Kavkazu. V tom případě Mont Blanc ztrácí pozici nejvyšší hory Evropy a je nahrazen Elbrusem. Podle některých kartografů vede hranice Evropy souběžně s jižní hranicí Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu, takže Zakavkazsko se nachází buďto celé v Evropě, částečně v Evropě a částečně v Asii nebo také celé v Asii.

Kromě fyzikálních a geografických kritérií jsou země Zakavkazska často označovány jako evropské na základě politické a kulturní blízkosti moderní Evropy[4][5].

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b rozloha zakavkazska (186 043 km²) je součtem rozlohy Gruzie (69 700 km²), Arménie (29 743 km²) a Ázerbájdžánu (86 600 km²).
  2. ↑ Rozloha Ázerbájdžánu s Náhorním Karabachem (11 458 km²) by byla 86 600 km²
  3. ↑ Rozloha Gruzie s Abcházií (8 665 km²) a Jižní Osetií (3 900 km²) by byla 69 700 km²

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ http://www.ethno-kavkaz.narod.ru/
  2. ↑ http://www.worldbank.org/
  3. ↑ Archivovaná kopie. rustrademission.ru [online]. [cit. 2013-04-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-06-28. 
  4. ↑ Europe Map / Map of Europe - Facts, Geography, History of Europe - Worldatlas.com. WorldAtlas [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2020-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-08. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jižní_Kavkaz&oldid=23959697“