Přeskočit na obsah

Těžký kulomet vz. 37

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z ZB vz. 37)
ZB vz. 37
Typtěžký kulomet
Místo původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Historie služby
Ve službě1937 — dosud
PoužívánaViz uživatelé
VálkyŠpanělská občanská válka
Druhá světová válka, Čínská občanská válka
Válka v Indočíně
Palestinská válka
Korejská válka
Válka ve Vietnamu
Válka v Afghánistánu
Irácko-íránská válka
Válka v Jugoslávii
další konflikty
Historie výroby
KonstruktérVáclav Holek
Navrženo1937
VýrobceČeskoslovenská zbrojovka
Výroba1937-1941, 1946-50. léta
Základní údaje
Hmotnost19 kg
Délka1 096 mm
Délka hlavně733 mm
Obsluha3 muži (střelec, nabíječ a nosič munice)
Typ náboje7,92 × 57 mm Mauser
Ráže7,92 mm
Princip střelbyodběr plynů
Kadence500 - 759 střel/min
Úsťová rychlost790 m/s
Účinný dostřel1 000 m
Maximální dostřel2 500 m
Zásobování municínábojový pás na 100 nebo 200 nábojů

Těžký kulomet vz. 37 také zvaný ZB-53 je palná zbraň, kterou vyvinuli konstruktéři z brněnské firmy Čsl. zbrojovka, akc.spol. ve třicátých letech 20. století. Hlavním konstruktérem byl Václav Holek. Kulomet vznikl vylepšením předchozí verze vz. 35.[1] Touto verzí byly vybaveny tanky a objekty těžkého opevnění na úseku Moravská Ostrava.[2] Vyrobeno bylo zhruba 1000 ks. Se zaváděním kulometů vz. 37 byly tyto zbraně postupně stahovány a odprodány do zahraničí.[1]

Sériová výroba této zbraně byla započata v roce 1937. Ráže kulometu byla 7,92 mm. Konstrukce zbraně byla vyřešena tak, aby vydržela nepřetržitou pětiminutovou palbu, to odpovídá 2500 vystřelených ran. Poté se musela vyměnit hlaveň. Jde o vzduchem chlazený systém.

Zbraň byla úspěšně vyvážena, mimo jiné do Velké Británie, Jugoslávie, Rumunska, Íránu, Afghánistánu, Číny nebo států jižní a střední Ameriky. Ve Velké Británii byl kulomet vz. 37 vyráběn v licenci (asi 60 000 ks) a montován do obrněných vozidel pod značením BESA. Důležité uplatnění zbraň našla také v budovaném československém opevnění.

Byly jimi osazovány i československé lehké tanky LT-35 a LT-38. Kulomety byly zkoušeny i k užiti pěchotou, přičemž podstavec vz. 37 byl uzpůsoben i pro použití zbraně proti letadlům. Po rozbití a obsazení Československa nacistickým Německem byly velké počty kulometů převzaty Wehrmachtem a během války používány i rumunskou armádou a jednotkami Waffen SS.

Zbraň byla vybavena buď těžkou hlavní (masivní s hladkým povrchem), která byla určena pro použití v těžkém opevnění a v tancích. Anebo pěchotní s lehkou hlavní a žebrovaným chladičem.[1] Kulomet určený na export do Rumunska má v zadní části rámu nad spouští vložený nástavec pro silnější pružinu závěru, která byla nutná z důvodu méně kvalitních rumunských nábojů.

Konstrukce

[editovat | editovat zdroj]

Kulomet funguje na principu odběru prachových plynů, které jsou odebírány ve středu hlavně regulovatelným otvorem a přiváděny do plynového válce pod hlavní. Zde plyny tlačí na píst, který je součástí nosiče závorníku a tím uvádějí do pohybu mechanismus závěru. Uzamčení závěru je shodné konstrukce jako u kulometu vz. 26 pomocí vertikálně sklopného závorníku, jehož zadní část se při uzamčení opírá o výstupek v horní části pouzdra závěru. Hlaveň při střelbě koná krátký pohyb vzad a tím tlumí vibrace kulometu na podstavec či lafetu. Zbraň střílí z otevřeného závěru. Kovový nábojový pás se do zbraně vkládá z pravé strany. V zadní části pouzdra závěru se nachází zrychlovač kadence ovládaný páčkou na levé straně rámu. Při spodní poloze páčky se sklopí zrychlovač kadence, který zkrátí chod závěru a tím zrychlí nabíjecí cyklus. Ve spodní části vzadu pouzdra závěru se nachází spoušťový mechanismus s rukojetí na obou stranách. Pro natažení závěru se musí stisknou pojistka nad spouští, poté se celý spoušťový mechanismus posune dopředu, kde dojde k zachycení závěru poté se závěr natáhne vzad.

Polní podstavec

[editovat | editovat zdroj]

Kulomet byl původně navržen jen pro použití v tancích a opevnění. Zbrojovka Brno později vyvinula podstavec ZB 308, který armáda později převzala jako podstavec vz. 37. Ten byl uzpůsoben k palbě jak proti pozemním cílům, tak proti letadlům. Armáda však s tímto podstavcem nebyla spokojena a iniciovala další vývoj. Nový podstavec ZB 308 se však dočkal už jen nasazení Wehrmachtem ve válce. Tato verze (viz obrázek nahoře) má vpředu 2 nohy a vzadu jednu podobně jako kulomet Schwarzlose.[3] V létě roku 1946 proběhlo testování lafety ZB 309 vyvinuté během války a byla schválena k zavedení. Ta má vpředu jednu nohu a vzadu 2 nohy.[4] Často se lze ještě setkat s polní trojnožkou rumunské výroby. Vyznačuje se nízkou výškou, malýma výškově nestavitelnýma nohama a masivním obdélníkovým rámem ze svařených profilů.

Českoslovenští vojáci s kulometem vz. 37 a podstavcem vz. 37 v akci (historická rekonstrukce)

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]

Seznam států používajících kulomety ZB vz. 35 a ZB vz. 37:

  1. a b c Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53) - Zbraně | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online. 
  2. Val na obranu republiky. [s.l.]: [s.n.] 
  3. Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53) - Zbraně | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné online. 
  4. FENCL, Jiří. Kulomety Zbrojovky Brno. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 466 s. ISBN 978-80-204-4631-2. S. 121. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]