Těžký kulomet vz. 37
ZB vz. 37 | |
---|---|
Typ | těžký kulomet |
Místo původu | Československo |
Historie služby | |
Ve službě | 1937 — dosud |
Používána | Viz uživatelé |
Války | Španělská občanská válka Druhá světová válka, Čínská občanská válka Válka v Indočíně Palestinská válka Korejská válka Válka ve Vietnamu Válka v Afghánistánu Irácko-íránská válka Válka v Jugoslávii další konflikty |
Historie výroby | |
Konstruktér | Václav Holek |
Navrženo | 1937 |
Výrobce | Československá zbrojovka |
Výroba | 1937-1941, 1946-50. léta |
Základní údaje | |
Hmotnost | 19 kg |
Délka | 1 096 mm |
Délka hlavně | 733 mm |
Obsluha | 3 muži (střelec, nabíječ a nosič munice) |
Typ náboje | 7,92 × 57 mm Mauser |
Ráže | 7,92 mm |
Princip střelby | odběr plynů |
Kadence | 500 - 759 střel/min |
Úsťová rychlost | 790 m/s |
Účinný dostřel | 1 000 m |
Maximální dostřel | 2 500 m |
Zásobování municí | nábojový pás na 100 nebo 200 nábojů |
Těžký kulomet vz. 37 také zvaný ZB-53 je palná zbraň, kterou vyvinuli konstruktéři z brněnské firmy Čsl. zbrojovka, akc.spol. ve třicátých letech 20. století. Hlavním konstruktérem byl Václav Holek. Kulomet vznikl vylepšením předchozí verze vz. 35.[1] Touto verzí byly vybaveny tanky a objekty těžkého opevnění na úseku Moravská Ostrava.[2] Vyrobeno bylo zhruba 1000 ks. Se zaváděním kulometů vz. 37 byly tyto zbraně postupně stahovány a odprodány do zahraničí.[1]
Sériová výroba této zbraně byla započata v roce 1937. Ráže kulometu byla 7,92 mm. Konstrukce zbraně byla vyřešena tak, aby vydržela nepřetržitou pětiminutovou palbu, to odpovídá 2500 vystřelených ran. Poté se musela vyměnit hlaveň. Jde o vzduchem chlazený systém.
Zbraň byla úspěšně vyvážena, mimo jiné do Velké Británie, Jugoslávie, Rumunska, Íránu, Afghánistánu, Číny nebo států jižní a střední Ameriky. Ve Velké Británii byl kulomet vz. 37 vyráběn v licenci (asi 60 000 ks) a montován do obrněných vozidel pod značením BESA. Důležité uplatnění zbraň našla také v budovaném československém opevnění.
Byly jimi osazovány i československé lehké tanky LT-35 a LT-38. Kulomety byly zkoušeny i k užiti pěchotou, přičemž podstavec vz. 37 byl uzpůsoben i pro použití zbraně proti letadlům. Po rozbití a obsazení Československa nacistickým Německem byly velké počty kulometů převzaty Wehrmachtem a během války používány i rumunskou armádou a jednotkami Waffen SS.
Zbraň byla vybavena buď těžkou hlavní (masivní s hladkým povrchem), která byla určena pro použití v těžkém opevnění a v tancích. Anebo pěchotní s lehkou hlavní a žebrovaným chladičem.[1] Kulomet určený na export do Rumunska má v zadní části rámu nad spouští vložený nástavec pro silnější pružinu závěru, která byla nutná z důvodu méně kvalitních rumunských nábojů.
Konstrukce
[editovat | editovat zdroj]Kulomet funguje na principu odběru prachových plynů, které jsou odebírány ve středu hlavně regulovatelným otvorem a přiváděny do plynového válce pod hlavní. Zde plyny tlačí na píst, který je součástí nosiče závorníku a tím uvádějí do pohybu mechanismus závěru. Uzamčení závěru je shodné konstrukce jako u kulometu vz. 26 pomocí vertikálně sklopného závorníku, jehož zadní část se při uzamčení opírá o výstupek v horní části pouzdra závěru. Hlaveň při střelbě koná krátký pohyb vzad a tím tlumí vibrace kulometu na podstavec či lafetu. Zbraň střílí z otevřeného závěru. Kovový nábojový pás se do zbraně vkládá z pravé strany. V zadní části pouzdra závěru se nachází zrychlovač kadence ovládaný páčkou na levé straně rámu. Při spodní poloze páčky se sklopí zrychlovač kadence, který zkrátí chod závěru a tím zrychlí nabíjecí cyklus. Ve spodní části vzadu pouzdra závěru se nachází spoušťový mechanismus s rukojetí na obou stranách. Pro natažení závěru se musí stisknou pojistka nad spouští, poté se celý spoušťový mechanismus posune dopředu, kde dojde k zachycení závěru poté se závěr natáhne vzad.
Polní podstavec
[editovat | editovat zdroj]Kulomet byl původně navržen jen pro použití v tancích a opevnění. Zbrojovka Brno později vyvinula podstavec ZB 308, který armáda později převzala jako podstavec vz. 37. Ten byl uzpůsoben k palbě jak proti pozemním cílům, tak proti letadlům. Armáda však s tímto podstavcem nebyla spokojena a iniciovala další vývoj. Nový podstavec ZB 308 se však dočkal už jen nasazení Wehrmachtem ve válce. Tato verze (viz obrázek nahoře) má vpředu 2 nohy a vzadu jednu podobně jako kulomet Schwarzlose.[3] V létě roku 1946 proběhlo testování lafety ZB 309 vyvinuté během války a byla schválena k zavedení. Ta má vpředu jednu nohu a vzadu 2 nohy.[4] Často se lze ještě setkat s polní trojnožkou rumunské výroby. Vyznačuje se nízkou výškou, malýma výškově nestavitelnýma nohama a masivním obdélníkovým rámem ze svařených profilů.
Uživatelé
[editovat | editovat zdroj]Seznam států používajících kulomety ZB vz. 35 a ZB vz. 37:
- Československo (do 60. let 20. století)
- Třetí říše
- Rumunsko
- Slovenská republika (do 1945)
- Maďarsko
- Argentina
- Japonské císařství
- Čínská lidová republika
- Čínská republika
- Severní Vietnam
- Kuba
- Irák
- Írán
- Izrael
- Afghánistán[kdy?]
- Španělsko[zdroj?!]
- Jugoslávie
- Spojené království (Besa)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53) - Zbraně | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2017-12-17]. Dostupné online.
- ↑ Val na obranu republiky. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ Těžký kulomet vz. 37 (ZB-53) - Zbraně | Fronta.cz. www.fronta.cz [online]. [cit. 2018-09-04]. Dostupné online.
- ↑ FENCL, Jiří. Kulomety Zbrojovky Brno. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2017. 466 s. ISBN 978-80-204-4631-2. S. 121.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Galerie Těžký kulomet vz. 37 na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Těžký kulomet vz. 37 na Wikimedia Commons
- Těžký kulomet vz. 37 - Popis a fotogalerie
- Bunkry.cz - Těžký kulomet vz. 37