Záběhlice (zámek)
| Zámek Záběhlice | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Adresa | Záběhlice,  Česko |
| Ulice | Za potokem |
| Souřadnice | 50°3′4,6″ s. š., 14°29′44,08″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40753/1-1664 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Záběhlický zámek je novobarokní budova s přilehlým dvorem hospodářskými staveními v blízkosti rybníčku na Botiči v Praze 10-Záběhlicích. Nachází se poblíž křižovatky zvané U lípy, adresa je U záběhlického zámku 46/4. Zámek i přilehlá zahrada jsou v současnosti veřejnosti nepřístupné. Je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]
Záběhlice jsou poprvé zmíněny v zakládací listině vyšehradské kapituly z roku 1088. Části území Záběhlic vlastnili i klášter sv. Jiří na Pražském hradě, čeští králové a pražští měšťané.
Ve 14. století stávaly v Záběhlicích dvě tvrze: tvrz krále Václava IV., která se nacházela na ostrůvku uprostřed dnešního Hamerského rybníka a druhá tvrz, která byl roku 1354 v držení pražského měšťana Seidla a posléze od roku 1380 litomyšlského biskupa, z níž později vznikl Záběhlický zámek. Nicméně první zmínka o zdejší tvrzi pochází až z roku 1389.
Za husitských bouří zabavili Pražané zdejší církevní i královské majetky a přidělili je Novému městu pražskému. V dalších letech 15. století se Záběhlice opakovaně staly shromaždištěm vojsk před bitvami.
Vlastníci Záběhlic se mnohokrát měnili, v letech 1436–1459 vlastnil Záběhlice Mikuláš Zajíc z Házmburka.
Od roku 1663 tvrz vlastnil sasko-lauenburský vévoda Julius Jindřich, a ten nebo některý z následujících majitelů, ji nechal přestavět na zámek. V 17. století byly Záběhlice součástí Kouřimského kraje a zámek připadl hraběti Lažanskému. Na majetkovém soupisu z roku 1788 zde fungoval zámecký pivovar.
V roce 1813 zámek a ves vlastnil svobodný pán Jakub Wimmer připojil ke vsi nedalekou osadu Roztyly.
Roku 1885 zámek vyhořel, majitelem panství Ludvík Korb z Weidenheimu je obnovil. Obnovu podle projektu Ferdinanda Hauptmanna realizovali architekti Cornelius Hauschka a Eduard Rechziegel, kteří tak zámku dali současnou novobarokní podobu. Od roku 1841 do konce století panství vlastnil Karel Korb, rytíř z Weidenheimu, jenž byl od roku 1879 rakouským ministrem a moravským zemským místodržitelem.
20. století
[editovat | editovat zdroj]Na počátku 20. století Záběhlice patřily do politického okresu vinohradského. V té době byl zámek znovu zpustlý. V roce 1907 jej zakoupil velkostatkář Václav Černý a následně opravil.
V dobách socialismu byla zeď zámecké zahrady pobořená a zahrada volně přístupná. Restituovaný objekt byl navrácen rodině původních majitelů a slouží dnes jako administrativní objekt, sídlo zde mají různé firmy.
Pověsti
[editovat | editovat zdroj]Podle pověsti se na záběhlickém zámku často zjevovala bílá paní. Vyhnaly ji odtud teprve velké zvony, pořízené do kostela Narození Panny Marie, jejichž zvuk bílá paní nedokázala snést a navždy zmizela.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-23]. Identifikátor záznamu 152834 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. Labyrintem tajemna. Praha: Paseka, 1991.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 108.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 303-304. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Záběhlice na Wikimedia Commons
