Josef Goldschmidt
| Josef Goldschmidt יוסף גולדשמידט | |
|---|---|
| Náměstek ministra vnitra | |
| Ve funkci: 22. prosince 1969 – 16. července 1970 | |
| Ve funkci: 19. července 1970 – 1. září 1970 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Mafdal |
| Narození | 1907.svg){kind=small} Frankfurt nad Mohanem, Německo |
| Úmrtí | 25. července 1981 Izrael |
| Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
| Kneset | 7. |
| Choť | Elisabeth Goldschmidt |
| Děti | Eliezer E. Goldschmidt |
| Alma mater | Frankfurtská univerzita Mnichovská univerzita Londýnská univerzita |
| Profese | politik, pedagog a vychovatel |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Josef Goldschmidt (hebrejsky: יוסף גולדשמידט, žil 1907 – 25. července 1981) byl izraelský politik a poslanec Knesetu za stranu Mafdal.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Studoval na ješivě. Absolvoval Frankfurtskou univerzitu, Mnichovskou univerzitu a Londýnskou univerzitu. Získal osvědčení pro středoškolskou výuku biologie, chemie a zeměpisu. V roce 1935 přesídlil do dnešního Izraele. Pracoval jako středoškolský učitel.[1]
Politická dráha
[editovat | editovat zdroj]V letech 1942–1948 byl školním inspektorem v židovských školách. V letech 1948–1952 pak byl inspektorem škol napojených na hnutí Mizrachi. V letech 1952–1953 pracoval jako zástupce ředitele úřadu ministerstva školství a v letech 1953–1958 byl ředitelem odboru náboženského školství při tomto ministerstvu. V roce 1974 byl místostarostou Jeruzaléma.[1]
V izraelském parlamentu zasedl po volbách v roce 1969, do nichž šel za stranu Mfdal. Mandát získal ovšem až dodatečně, v prosinci 1969, jako náhradník za Josefa Burga. Stal se členem parlamentního výboru pro vzdělávání a kulturu, výboru finančního, výboru pro ústavu, právo a spravedlnost, výboru pro jmenování soudců a výboru pro záležitosti vnitra. Předsedal podvýboru pro zákony. Ve volbách v roce 1973 mandát neobhájil. Zastával i vládní funkce. V letech 1969–1970 byl náměstkem ministra vnitra.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Josef Goldschmidt [online]. Kneset [cit. 2011-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (anglicky) Kneset – Josef Goldschmidt
