Přeskočit na obsah

Jicchak-Me'ir Levin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Yitzhak-Meir Levin)
Jicchak-Me'ir Levin
יצחק-מאיר לוין
Rabi Levin na fotografii z prosince 1951
Rabi Levin na fotografii z prosince 1951
1. ministr sociální péče Izraele
Ve funkci:
14. května 1948 – 18. září 1952
NástupceChajim-Moše Šapira
Stranická příslušnost
ČlenstvíSjednocená náboženská fronta
Náboženská fronta Tóry

Narození30. ledna 1893
Góra Kalwaria, Ruské impérium (nyní Polsko)
Úmrtí7. srpna 1971 (78 let)
Izrael
Místo pohřbenížidovský hřbitov na Olivové hoře
Kneset1., 2., 3., 4., 5., 6., 7.
DětiYehudah Aryeh Leib Levin
PříbuzníRuth Lichtenstein (vnučka)
Profesepolitik a rabín
Náboženstvíjudaismus
CommonsYitzhak Meir Levin
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rabi Jicchak-Me'ir Levin (hebrejsky יצחק-מאיר לוין‎, 30. ledna 18937. srpna 1971) byl polsko-izraelský židovský ultraortodoxní politik, ministr izraelské vlády a vůdce hnutí Agudat Jisra'el. Byl jedním ze třiceti sedmi signatářů izraelské deklarace nezávislosti.[1]

Narodil se ve městě Góra Kalwaria (v jidiš známém jako Ger) v Ruském impériu (dnešní Polsko) a předtím, než se stal rabínem, studoval na ješivách.

V Polsku založil hnutí Agudat Jisra'el,[2] za něž byl v roce 1924 zvolen do varšavské městské rady a o pět let později do prezidia světové Agudat Jisra'el. V roce 1937 byl zvolen jedním ze dvou spolupředsedů výkonného výboru hnutí a o tři roky později se stal jejím jediným předsedou. Angažoval se též v založení školy Bejt Ja'akov pro religiózní židovské dívky.[2]

V letech 1937 až 1939 byl poslancem polského Sejmu (parlamentu) za Agudat Jisra'el. Po vypuknutí druhé světové války pomáhal uprchlíkům ve Varšavě a v roce 1940 imigroval do britské mandátní Palestiny, kde se stal vůdcem místní Agudat Jisra'el.[2]

Byl jedním ze signatářů izraelské deklarace nezávislosti a po vzniku Izraele se stal členem prozatímní vlády Davida Ben Guriona, v níž zastával post ministra sociální péče. V prvních parlamentních volbách byl zvolen poslancem Knesetu za Sjednocenou náboženskou frontu (alianci čtyř hlavních náboženských stran) a svůj ministerský post si udržel i během prvního a druhého Knesetu.

Svůj poslanecký mandát obhájil i ve volbách v roce 1951, po nichž opět zastával stejný ministerský post. V roce 1952 však na svou ministerskou funkci rezignoval na protest proti zákonu o povinné vojenské službě žen. Poslancem zůstal až do své smrti v roce 1971, ale již nikdy nezískal ministerský post.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Yitzhak-Meir Levin na anglické Wikipedii.

  1. The Signatories of the Declaration of the Establishment of the State of Israel [online]. Ministerstvo zahraničních věcí Státu Izrael [cit. 2010-10-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c TSAMERET, Tsevi. The Melting Pot in Israel: The Commission of Inquiry Concerning the Education of Immigrant Children during the Early Years of the State. New York: SUNY Press, 2002. 337 s. Dostupné online. ISBN 978-0791452554. S. 313. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]