Drvodělka
 Drvodělka | |
|---|---|
 drvodělka fialová | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | šestinozí (Hexapoda) |
| Třída | hmyz (Insecta) |
| Podtřída | křídlatí (Pterygota) |
| Řád | blanokřídlí (Hymenoptera) |
| Podřád | štíhlopasí (Apocrita) |
| Čeleď | včelovití (Apidae) |
| Rod | drvodělka (Xylocopa) Latreille, 1802 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Drvodělka (Xylocopa) je rod blanokřídlého hmyzu. Patří k největším příslušníkům čeledi včelovitých: některé druhy dosahují délky až 3 cm, robustním tělem připomínají spíše čmeláky, od nichž se liší lesklým, méně ochmýřeným tělem. Jsou významnými opylovači, pylosběrný aparát mají na zadních holeních, pyl a nektar také přenášejí v trávicí trubici. Patří mezi včely samotářky a hnízdí v chodbičkách vydlabaných ve ztrouchnivělém dřevě, v nichž budují komůrky ze sekretu slinných žláz, kam kladou vajíčka (výjimkou je podrod Proxylocopa, který obývá díry v zemi). Larvami drvodělek se živí datlovití a vlhovití ptáci.
Rod má 31 podrodů a okolo pěti set druhů, žijících v tropických a subtropických oblastech celého světa. V České republice se vyskytují drvodělka fialová (Xylocopa violacea) a drvodělka potulná (Xylocopa valga, také drvodělka velká), na jižní Moravě byla několikrát pozorována také drvodělka malá (Xylocopa iris). Jsou leskle černě zbarvené, křídla mají nafialovělý nádech. Přezimují v různých škvírách ve stromech nebo ve zdi, aktivní bývají od prvních jarních dnů do konce září, páří se v květnu. Je to neškodný hmyz, který se člověku zpravidla vyhýbá.[1] Mohou překonávat velké vzdálenosti, v důsledku globálního oteplování se hranice rozšíření drvodělek posunuje severním směrem.[2]
Výskyt v České republice
[editovat | editovat zdroj]Ústav experimentální botaniky AV ČR v roce 2019 na svém twitterovém účtu informoval o výskytu „obří včely“:[3]
Tahle obří včela nám poslední dobou létá na kytky u skleníku v areálu Akademie věd ČR v Praze-Suchdole. Zřejmě drvodělka fialová nebo potulná, což jsou až 3 cm velké samotářské včely s kovově modravými křídly.Ústav experimentální botaniky AV ČR, twitterový účet, [3]
Drvodělky jsou největší příslušnice čeledi včelovitých, připomínající neochmýřené čmeláky a jsou člověku neškodné.[3] Zimují ve škvírkách nebo dutinách, přes léto si samičky samy vrtají vlastní hnízdní komůrky.[3] Drvodělky opylují květy, ale jsou vybíravé, dávají přednost spíše jižním rostlinám a proto jsou v Česku málo rozšířené.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Jak přilákat na zahradu drvodělky. Natura Opava
- ↑ Drvodělky a jejich výsadky na sever. Živa
- ↑ a b c d e Vzácný úkaz v Praze! V parcích se objevila obří včela samotářka! (DRVODĚLKA) [online]. tn nova cz, rev. 2019-07-01 [cit. 2020-06-29]. V pražském Suchdole se objevil poměrně vzácný druh obří včely drvodělky. Objevili ji vědci v areálu Akademie věd České republiky. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu drvodělka na Wikimedia Commons - Biolib
