Sü Aj
| Sü Aj | |
|---|---|
| Pseudonym | Cheng-šan |
| Jiná jména | Sü Jüe-žen |
| Narození | 1487[1] Ning-po, Če-ťiang |
| Úmrtí | 1517[1] |
| Učenecké zájmy | |
| Znám jako | neokonfuciánský filozof |
| Škola | čečungská Wangova škola |
| Ovlivněn | Wang Jang-ming |
|
| |
| Národnost | chanská |
| Země | říše Ming |
| Vzdělání | ťin-š’ (1508) |
| Povolání | úředník a politik, statkář džentry |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sü Aj (čínsky pchin-jinem Xú Ài, znaky zjednodušené 徐爱, tradiční 徐愛; 1487–1517) byl čínský úředník a neokonfuciánský filozof žijící a působící v mingské Číně.
Jména
[editovat | editovat zdroj]Sü Aj používal zdvořilostní jméno Jüe-žen (čínsky pchin-jinem Yuērén, znaky 曰仁) a literární pseudonym Cheng-šan (čínsky pchin-jinem Héngshān, znaky tradiční 橫山).
Život a dílo
[editovat | editovat zdroj]Rodina Sü Aje pocházela z Ning-po v provincii Če-ťiang. Studoval konfuciánské klasiky, skládal úřednické zkoušky a roku 1508 složil i jejich nejvyšší stupeň, palácové zkoušky a získal hodnost ťin-š’.[1] Poté nastoupil úřednickou kariéru. Sloužil jako správce Čchi-čou v metropolitní oblasti, poté v nižší funkci v nakingském ministerstvu vojenství a jako ředitel odboru nankingského ministerstva prací
Byl jedním z prvních žáků mingského neokonfuciánského filozofa Wang Jang-minga (také pocházejícího z prefektury Ning-po). Süovy záznamy Wangových přednášek tvoří první oddíl Návodu pro praktický život (Čchuan-si lu),[1] sbírky Wangových rozhovorů, přednášek a korepondence.
Ve filozofii se věnoval promýšlení pojmů sin (srdce/mysl) a jeho podstaty (tchi) i funkce (jung).[1] Podle svého bydliště je počítán mezi členy Čečungské Wangovy školy.[2]
Onemocněl a zemřel relativně mladý, roku 1517.[1]
