Wikipedista:Libor~cswiki
Vřídlo
Jako velmi významný objekt cestovního ruchu jsem vybrala karlovarské Vřídlo, které má i do budoucna dobrou perspektivu a již mnoho staletí k nám stále láká hosty i z daleké ciziny.
Historie
Dle archeologických výzkumů bylo již v době kamenné osídlení nedaleko dnešního Vřídla. Nálezy máme především z Tašovic a dnes již zaniklého naleziště na Zlatém kopečku. Z doby železné máme několik nálezů z řečiště Ohře, nedaleko Tuhnické lávky. Přímo v místě Vřídla byla v 19. století nalezena bronzová soška ženy, byl to však podvrh. Doba římská nezanechala žádných památek. Podle nedávných výzkumů zanechali po sobě Keltové malý výklenek – trůn ve skále Zámeckého Vrchu. Na ten usedl při lovu mnohem později chromý Karel IV. Tato památka byla ale během středověku zničena růstem lázeňského městečka.
Vzpomeneme-li si na pohádku o živé vodě, je nám hned jasné, že se jednalo o pramen vřídelní a zároveň teplý, po němž slove říčka Teplá, hluboko v karlovarském kaňonu zařezána a ohřívána v místě pozdějších lázní. Byli tu Slované. První využití Vřídla a jeho okolí vůbec nesouvisí s jeho dnešní slávou. Prvně byl pramen uctíván a v okolí těžen vřídlovec, nedaleko se plavily koně a ve vřící vodě mohli lidé spařit drůbež. Později za Karla IV, který Vary povýšil na město se začínalo s koupelemi. Proslulost Vřídla se s vynálezem knihtisku mohla konečně rychle šířit. Zprvu se pilo až 70 koflíků vody denně a nemoc, například dna, se z těla vyháněla přemírou koupele, kdy už lidem praskala kůže – to znamenalo, že nemoc se vyplaví. Proto začali vyrůstat lázně Karlovy nad slovutným Vřídlem. Kdo byl chudší, alespoň se horké ,,živé vody“ napil, pokud se, ale do Varů vůbec dostal. Několikrát ve středověku řádil v okolí mor, ale Karlovarští byli chytří a nikoho do města nepouštěli, krys zde nebylo. Mor se Varům vyhnul, proto tu máme památný morový sloup. Samotné Vřídlo bylo již v 16. století kryté a usměrněné dřevěnou stavbou, jejíž vzhled se měnil. Nejkrásnější poctu Vřídlu složili architekti Fellner a Helmer svou litinovou kolonádou z roku 1879.
Tehdy začalo do Varů přijíždět spoustu hostí z Evropy, zvláště díky nově dostavené železnici na Cheb a Prahu. O prameny a kulturní život kolem nich začal být nebývalý zájem. Vždyť město Karlovo bylo tradičním odpočívadlem mnohých umělců a státníků již ode dávna. Goethe, Schiller, Körner, Beethoven , Dobrovský, Paganini, Wagner, Chopin, Tyl, Gogol, Palacký, Borovský, Purkyně, Franc Josef I, Neruda, Marx, Dvořák, Holub, Cimrman, Brahms, Destinnová, Janáček, Kavka, Mucha, Masaryk, Straus, Pavlov, Čapek, Beneš, Tolstoj, Biebl, Gagarin, Havel, Forman…
Základní údaje
Dnes v Karlových Varech vyvěrá z Vřídla každou minutu okolo 2000 litrů minerální vody o teplotě až 73°C, pramen je zachycen čtyřmi šikmými vrty o hloubce 48-88m. Jeden z nich slouží jako zdroj pro výstřik Vřídelní fontány, zbývající zásobují lázeňské provozy termální vodou. Výstřik fontány není způsoben jen tlakem vyvěrajícího pramene, ale zejména vysokým podílem plynného CO2. Působí přitom stejné fyzikální zákony, jako při otevření láhve šampaňského. Není tedy třeba výstřik zajišťovat čerpadlem, ale naopak ho škrtit protože by přestříklo celou kolonádu – je to škoda. informací více?
Ve prospěch vlasti.