Wikipedie:Článek týdne/2023/21
- název
- Dějiny Horní Suché
- obrázek
- Soubor:Mattheus Seuter, Ducatus Teschenensis - Horní Suchá.jpg
- orientace (obrázku;
na výšku/na šířku) - na šířku
- šířka (obrázku; obvykle stačí výchozí)
- popisek (obrázku)
- Výřez mapy Těšínského Slezska z přelomu 17. a 18. století včetně „Ober Sucha“
- anotace
Dějiny Horní Suché, hornické obce ve střední části Těšínského Slezska, počínají koncem 13. století, kdy došlo k pravděpodobnému založení obce polskými benediktiny z Týnce u Krakova. V roce 1471 připadla obec těšínským Piastovcům. V následujících staletích obec patřila mnoha různým majitelům, přičemž severní a jižní část obce měly odlišné vlastníky. Klíčové pro další vývoj bylo sjednocení obou částí v polovině 19. století, kdy se Horní Suchá dostává pod správu podnikavých Larisch-Mönnichů. Ti v obci v roce 1911 otevřeli důl František, kde postupně našla zaměstnání výrazná část Hornosušanů. Během druhé světové války zemřely desítky zdejších obyvatel (někteří v rámci tzv. životické tragédie); Hornosušané se angažovali v domácím i zahraničním odboji.
Po konci války zažívalo opětovný rozkvět hornictví. V roce 1975 byla obec připojena k nově vystavenému Havířovu, v roce 1990 se však na přání větší poloviny obyvatel znovu osamostatnila. Dějiny Horní Suché jsou úzce spjaty s okolními bývalými obcemi Prostřední a Dolní Suchá, které jsou součástí Havířova. Zejména ve 20. století byl vývoj výrazně ovlivněn její geografickou polohou; obec se totiž nachází v oblasti Ostravsko-karvinské uhelné pánve, takže původní zemědělská obec byla v průběhu 20. století prakticky zcela přeměněna na hornickou. Horní Suchá dále náleží do oblasti Těšínska, pročež se jí bezprostředně týkal dlouholetý československo-polský spor o Těšínsko.
- nominace (NČ / DČ / české / ostatní)
- DČ
- rok (formát: RRRR)
- týden (formát: TT)
- poznámka (k návrhu)
- návrh
Navrhl/a: Nsrotvt (diskuse) 8. 12. 2022, 17:36 (CET) - recenze (
{{čt/ano| --~~~~}}/{{čt/ne| --~~~~}}/{{čt/komentář| --~~~~}})
